Uranium mining in the industrial landscape of Jáchymov region

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F23%3A00368127" target="_blank" >RIV/68407700:21110/23:00368127 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Uranová těžba v industriální krajině Jáchymova a okolí

Original language description

Příspěvek se zaměřuje na zhodnocení, historický kontext, mizení, současnost a budoucnost pozůstatků po uranové těžbě v Jáchymově a jeho okolí, který je společně se sousední německou stranou zapsán od roku 2019 pod názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. Příhraniční region Krušných hor je osídlen od 1.pol. 16. století, kdy zde propukla horečka těžby stříbra a dalších vzácných kovů, posléze i s ražbou Jáchymovského tolaru, jenž dal jméno dnešnímu dolaru. Po objevu prvku uranu zde od 19.století probíhala jeho cílená těžba, zpočátku pro barvení skla a porcelánu a poté ze zbytků místní rudy byl roku 1898 izolován nový prvek radium. Během počátku 20. století se zdejší doly podílely na celosvětové produkci uranu až ze 45 %. Jáchymov a jeho nerostné bohatství se během 30. - 40. let 20. století se stal strategickým místem celosvětového dění – postoupení Sudet Německé říši, objev štěpení atomového jádra a jeho vojenského a energetického potenciálu, vysídlení sudetských Němců a s tím i odchod místního hornického know-how. Především v roce 1945 pak Krušné hory byly jediným známým nalezištěm uranové rudy v nové zóně působnosti Sovětského svazu. S tímto východním vlivem přišel mimo touhy po vzácné surovině i příklad řešení nedostatku pracovní síly po vzoru gulagů. Na práci zde byly zřizovány trestanecké pracovní tábory pro trestance a politické vězně tehdejšího komunistického režimu. V tomto ohledu je uranový průmysl v rámci České republiky (společně s Příbramí a Horním Slavkovem) spojení témat industriálního dědictví a perzekuce politických vězňů zcela ojedinělé. V další části je pojednána analýza postupného mizení průmyslových stop od konce těžby až po současnost, včetně problematiky nereflektování hodnotných území v rámci územního plánování nebo zřízení památkových zón hornických kulturních krajin. V závěru pak je aplikována analýza možností využití industriálních památek na konkrétních příkladech s ohledem na jejich symbolickou a pietní hodnotu.

Czech name

Uranová těžba v industriální krajině Jáchymova a okolí

Czech description

Příspěvek se zaměřuje na zhodnocení, historický kontext, mizení, současnost a budoucnost pozůstatků po uranové těžbě v Jáchymově a jeho okolí, který je společně se sousední německou stranou zapsán od roku 2019 pod názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. Příhraniční region Krušných hor je osídlen od 1.pol. 16. století, kdy zde propukla horečka těžby stříbra a dalších vzácných kovů, posléze i s ražbou Jáchymovského tolaru, jenž dal jméno dnešnímu dolaru. Po objevu prvku uranu zde od 19.století probíhala jeho cílená těžba, zpočátku pro barvení skla a porcelánu a poté ze zbytků místní rudy byl roku 1898 izolován nový prvek radium. Během počátku 20. století se zdejší doly podílely na celosvětové produkci uranu až ze 45 %. Jáchymov a jeho nerostné bohatství se během 30. - 40. let 20. století se stal strategickým místem celosvětového dění – postoupení Sudet Německé říši, objev štěpení atomového jádra a jeho vojenského a energetického potenciálu, vysídlení sudetských Němců a s tím i odchod místního hornického know-how. Především v roce 1945 pak Krušné hory byly jediným známým nalezištěm uranové rudy v nové zóně působnosti Sovětského svazu. S tímto východním vlivem přišel mimo touhy po vzácné surovině i příklad řešení nedostatku pracovní síly po vzoru gulagů. Na práci zde byly zřizovány trestanecké pracovní tábory pro trestance a politické vězně tehdejšího komunistického režimu. V tomto ohledu je uranový průmysl v rámci České republiky (společně s Příbramí a Horním Slavkovem) spojení témat industriálního dědictví a perzekuce politických vězňů zcela ojedinělé. V další části je pojednána analýza postupného mizení průmyslových stop od konce těžby až po současnost, včetně problematiky nereflektování hodnotných území v rámci územního plánování nebo zřízení památkových zón hornických kulturních krajin. V závěru pak je aplikována analýza možností využití industriálních památek na konkrétních příkladech s ohledem na jejich symbolickou a pietní hodnotu.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60402 - Architectural design

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Poválečný industriál: Historie a budoucí využití

ISBN

978-80-01-07055-0

Number of pages of the result

8

Pages from-to

69-76

Number of pages of the book

112

Publisher name

Česká technika - nakladatelství ČVUT

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—