Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F23%3A00373763" target="_blank" >RIV/68407700:21110/23:00373763 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://doi.org/10.5817/GVMS2023-33668" target="_blank" >https://doi.org/10.5817/GVMS2023-33668</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2023-33668" target="_blank" >10.5817/GVMS2023-33668</a>

Result language

čeština

Original language name

Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Original language description

V okolí města Zábřeh (Česká republika) byla ve 15. století vystavena řada rybníků, z nichž se v průběhu času všechny ztratily, a zachoval se pouze jeden (Oborník), který přetrvává dodnes. V současnosti jsou jediným důkazem existence těchto rybníků v krajině hráze, které se do různé míry zachovaly. Dalším potenciálním důkazem existence rybníků jsou sedimenty rybníků, jejichž existence a rozsah jsou předmětem této studie. Pro tento výzkum byl vybrán opuštěný Leštinský rybník, nacházející se na východ od Zábřehu. Tento rybník byl zaznamenán pouze na mapách z první vojenské mapování a na novějších mapách již není zobrazen. Jeho existence je naznačena částečně dochovanou hrází, která není v krajině příliš zřetelná, ale je viditelná na snímcích z LIDARu. Sedimenty rybníka byly zkoumány kombinací geologického průzkumu (mělké vrtací otvory) a geofyzikálního průzkumu (elektrická odporová tomografie a georadar). Celkem bylo odebráno 5 vrtacích jader, na kterých byla měřena magnetická susceptibilita, velikost zrn, geochemické složení a spektrální odrazivost. Na základě litologie a použitých analýz byly identifikovány čtyři facie. Tyto facie jsou interpretovány jako nedávná půda (facie P1), sedimenty rybníka (facie R) a zahrabaná aluviální půda vyvinutá na fluviálních sedimentech (facie P2) a hrubozrnné písky (facie F). Data z geofyzikálního průzkumu korelují s litologií vrtacích jader a tato informace je rozšířena prostorově. Především je snadno pozorovatelný georadar (GPR) facie RF3, interpretovaný jako základní vrstva sedimentů rybníka, v profilech georadaru. Získané výsledky poskytují informace o přítomnosti a tloušťce sedimentů rybníka. Sedimenty rybníka byly zachyceny ve vrtacích otvorech s tloušťkou v rozmezí od 12 do 38 cm, přičemž nebyla pozorována vnitřní stratigrafie sedimentů rybníka. Pravděpodobným důvodem tak omezené tloušťky sedimentů může být původně mělká hloubka rybníka nebo proces letnění rybníka, během kterého v rybníku nebyla přítomna voda a odstraňování sedimentů rybníka probíhalo v pravidelných cyklech.

Czech name

Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Czech description

V okolí města Zábřeh (Česká republika) byla ve 15. století vystavena řada rybníků, z nichž se v průběhu času všechny ztratily, a zachoval se pouze jeden (Oborník), který přetrvává dodnes. V současnosti jsou jediným důkazem existence těchto rybníků v krajině hráze, které se do různé míry zachovaly. Dalším potenciálním důkazem existence rybníků jsou sedimenty rybníků, jejichž existence a rozsah jsou předmětem této studie. Pro tento výzkum byl vybrán opuštěný Leštinský rybník, nacházející se na východ od Zábřehu. Tento rybník byl zaznamenán pouze na mapách z první vojenské mapování a na novějších mapách již není zobrazen. Jeho existence je naznačena částečně dochovanou hrází, která není v krajině příliš zřetelná, ale je viditelná na snímcích z LIDARu. Sedimenty rybníka byly zkoumány kombinací geologického průzkumu (mělké vrtací otvory) a geofyzikálního průzkumu (elektrická odporová tomografie a georadar). Celkem bylo odebráno 5 vrtacích jader, na kterých byla měřena magnetická susceptibilita, velikost zrn, geochemické složení a spektrální odrazivost. Na základě litologie a použitých analýz byly identifikovány čtyři facie. Tyto facie jsou interpretovány jako nedávná půda (facie P1), sedimenty rybníka (facie R) a zahrabaná aluviální půda vyvinutá na fluviálních sedimentech (facie P2) a hrubozrnné písky (facie F). Data z geofyzikálního průzkumu korelují s litologií vrtacích jader a tato informace je rozšířena prostorově. Především je snadno pozorovatelný georadar (GPR) facie RF3, interpretovaný jako základní vrstva sedimentů rybníka, v profilech georadaru. Získané výsledky poskytují informace o přítomnosti a tloušťce sedimentů rybníka. Sedimenty rybníka byly zachyceny ve vrtacích otvorech s tloušťkou v rozmezí od 12 do 38 cm, přičemž nebyla pozorována vnitřní stratigrafie sedimentů rybníka. Pravděpodobným důvodem tak omezené tloušťky sedimentů může být původně mělká hloubka rybníka nebo proces letnění rybníka, během kterého v rybníku nebyla přítomna voda a odstraňování sedimentů rybníka probíhalo v pravidelných cyklech.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku

ISSN

2336-4378

e-ISSN

2336-4378

Volume of the periodical

30

Issue of the periodical within the volume

1-2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

11

Pages from-to

45-55

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85184013202