Building History of Strakonice Castle

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21450%2F14%3A00330641" target="_blank" >RIV/68407700:21450/14:00330641 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/67985912:_____/14:00437686

Result on the web

<a href="http://hdl.handle.net/11222.digilib/130326" target="_blank" >http://hdl.handle.net/11222.digilib/130326</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Ze stavebního vývoje hradu ve Strakonicích

Original language description

Nápadný skalnatý útvar ve vcelku rovinatém okolním terénu mezi řekami Otavou a Volyňkou vedl již v raně středověkém období k výstavbě vlastnického kostelíku. Za ním nutno předpokládat existenci kurie románského velmože. Hřbitůvek pod kostelíkem obsahoval hroby s esovitými záušnicemi, u jednoho z nich byl použit jako obol mrtvých denár Bořivoje II. z období prvé vlády (1101–1107). Kdy a za jakých okolností získali oblast Bavorové, spolehlivě nevíme. Počátky bavorovského hradu klade starší a převážně i poslední literatura do 20. let 13. století. Někteří uvažují o poslední třetině 12. století ve vztahu k výskytu Bavorů na Strakonicku. V r. 1243 podle darovací listiny dává Bavor I. rytířům řádu sv. Jana Jeruzalémského "kostel ve Strakonicích a dům s nadáním kromě domu zakladatelova". Výstavba hradu trvala v období Bavora I. a jeho následovníků Bavora II. a Bavora III. (ca 1280–1318). V r. 1402 získali johanité i západní díl hradu, a stali se tak na další staletí vlastníky celého souboru. V období husitské revoluce (1420) se strakonický hrad stal hlavním sídlem českého johanitského velkopřevorství. V Praze bylo ústředí zničeno. Ve 30. letech 17. století se velkopřevor vrátil zpět do Prahy a trvale zde sídlil od roku 1694. Za velkopřevora Jana z Rožmberka (1511-1532) byla dokončena pozdně gotická a renesanční stavba hradu. Všeobecně se uznává, že strakonický vodní hrad (závěrem středověku) se svými šesti věžemi působil a dodnes působí velice monumentálně a že jeho prvotní funkce jako společného sídla církevní instituce a současně světské vrchnosti je vedle Pražského hradu příkladem zcela ojedinělým. Ve 20. letech 20. století johanitům, respektive maltézskému řádu docházely finanční prostředky na opravy pustnoucího hradu a v r. 1925 odprodal panství premiéru Rudolfu Beranovi (1887-1954) a dalším členům jeho rodiny.

Czech name

Ze stavebního vývoje hradu ve Strakonicích

Czech description

Nápadný skalnatý útvar ve vcelku rovinatém okolním terénu mezi řekami Otavou a Volyňkou vedl již v raně středověkém období k výstavbě vlastnického kostelíku. Za ním nutno předpokládat existenci kurie románského velmože. Hřbitůvek pod kostelíkem obsahoval hroby s esovitými záušnicemi, u jednoho z nich byl použit jako obol mrtvých denár Bořivoje II. z období prvé vlády (1101–1107). Kdy a za jakých okolností získali oblast Bavorové, spolehlivě nevíme. Počátky bavorovského hradu klade starší a převážně i poslední literatura do 20. let 13. století. Někteří uvažují o poslední třetině 12. století ve vztahu k výskytu Bavorů na Strakonicku. V r. 1243 podle darovací listiny dává Bavor I. rytířům řádu sv. Jana Jeruzalémského "kostel ve Strakonicích a dům s nadáním kromě domu zakladatelova". Výstavba hradu trvala v období Bavora I. a jeho následovníků Bavora II. a Bavora III. (ca 1280–1318). V r. 1402 získali johanité i západní díl hradu, a stali se tak na další staletí vlastníky celého souboru. V období husitské revoluce (1420) se strakonický hrad stal hlavním sídlem českého johanitského velkopřevorství. V Praze bylo ústředí zničeno. Ve 30. letech 17. století se velkopřevor vrátil zpět do Prahy a trvale zde sídlil od roku 1694. Za velkopřevora Jana z Rožmberka (1511-1532) byla dokončena pozdně gotická a renesanční stavba hradu. Všeobecně se uznává, že strakonický vodní hrad (závěrem středověku) se svými šesti věžemi působil a dodnes působí velice monumentálně a že jeho prvotní funkce jako společného sídla církevní instituce a současně světské vrchnosti je vedle Pražského hradu příkladem zcela ojedinělým. Ve 20. letech 20. století johanitům, respektive maltézskému řádu docházely finanční prostředky na opravy pustnoucího hradu a v r. 1925 odprodal panství premiéru Rudolfu Beranovi (1887-1954) a dalším členům jeho rodiny.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2014

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Archaeologia historica

ISSN

0231-5823

e-ISSN

2336-4386

Volume of the periodical

39

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

19

Pages from-to

519-537

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-84907474429