What is Baroque?
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21450%2F22%3A00363194" target="_blank" >RIV/68407700:21450/22:00363194 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Co je baroko?
Original language description
V literatuře se často setkáváme s pojmem baroko. V kontextu evropské kultury je to jeden z určujících pojmů. Nedokážeme si představit popis našeho kulturního dědictví bez jeho označení. Obsah tohoto pojmu intuitivně chápeme jako určující příslušnost ke středoevropské kultuře, ale možná bychom byli na rozpacích, kdybychom měli jeho obsah někomu vysvětlovat. Ve svém článku podávám přehled o tom, jak baroko v 19. a 20. století chápaly některé přední evropské i mimoevropské osobnosti v oblastech jako dějiny umění, teorie kultury nebo filozofie, jako byli Heinrich Wölfflin, Alois Riegl, Max Dvořák, Vojtěch Birnbaum, Erwin Panofsky, Manfred Bukofzer, Theodor Adorn, Gillese Deleuze, nebo Carlos Fuentes, přičemž nesouhlasím s žádným z nabízených konceptů. Věřím, že nás „baroko“ přitahuje nejen z prestižních důvodů, jak se domníval Adorno, ale také proto, že je podvědomě vnímáme jako začátek naší současnosti, kdy vševědoucí boží oko nahradila potenciální všudypřítomnost digitálního obrazu a fotoaparátu. Kulturu 17. století charakterizovala vědeckost, důraz na vizuální informace, perspektivismus, globalizace a zároveň kreolizace myšlenek a forem. Naše fascinace barokem je tedy fascinací počátkem tradice, ve které žijeme dodnes.
Czech name
Co je baroko?
Czech description
V literatuře se často setkáváme s pojmem baroko. V kontextu evropské kultury je to jeden z určujících pojmů. Nedokážeme si představit popis našeho kulturního dědictví bez jeho označení. Obsah tohoto pojmu intuitivně chápeme jako určující příslušnost ke středoevropské kultuře, ale možná bychom byli na rozpacích, kdybychom měli jeho obsah někomu vysvětlovat. Ve svém článku podávám přehled o tom, jak baroko v 19. a 20. století chápaly některé přední evropské i mimoevropské osobnosti v oblastech jako dějiny umění, teorie kultury nebo filozofie, jako byli Heinrich Wölfflin, Alois Riegl, Max Dvořák, Vojtěch Birnbaum, Erwin Panofsky, Manfred Bukofzer, Theodor Adorn, Gillese Deleuze, nebo Carlos Fuentes, přičemž nesouhlasím s žádným z nabízených konceptů. Věřím, že nás „baroko“ přitahuje nejen z prestižních důvodů, jak se domníval Adorno, ale také proto, že je podvědomě vnímáme jako začátek naší současnosti, kdy vševědoucí boží oko nahradila potenciální všudypřítomnost digitálního obrazu a fotoaparátu. Kulturu 17. století charakterizovala vědeckost, důraz na vizuální informace, perspektivismus, globalizace a zároveň kreolizace myšlenek a forem. Naše fascinace barokem je tedy fascinací počátkem tradice, ve které žijeme dodnes.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60401 - Arts, Art history
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Interdisciplinárne dialógy
ISBN
978-80-558-1938-9
Number of pages of the result
26
Pages from-to
315-340
Number of pages of the book
495
Publisher name
Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre
Place of publication
Nitra
UT code for WoS chapter
—