Protecting the Energy Needs of a Health Care Facility in a Blackout

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21460%2F23%3A00369320" target="_blank" >RIV/68407700:21460/23:00369320 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/52464/Katerina_Vichova_Sbornik_CrisCon_2023.pdf?sequence=1&isAllowed=y" target="_blank" >https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/52464/Katerina_Vichova_Sbornik_CrisCon_2023.pdf?sequence=1&isAllowed=y</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zabezpečení energetických potřeb zdravotnického zařízení v případě blackoutu

Original language description

Rozsáhlý výpadek elektrické energie představuje pro Českou republiku vážný stav, dávající vznik situacím, které ohrožují životy a zdraví obyvatel. Hlavním úkolem státu je zabezpečit fungující kritickou infrastrukturu, do které spadá i zdravotnický sektor. Kritická infrastruktura je vázaná na zachování základních funkcí státu za krizových situací. Součástí těchto funkcí je zdravotní péče, kterou poskytují mimo jiné zdravotnická zařízení. Role zdravotnictví v bezpečnostním systému státu je v podmínkách České republiky podmíněna právně, počínaje článkem č. 31 Listiny základních práv a svobod, který dává občanům státu právo na zdravotní péči i za situací, jejichž řešení si vynucuje vyhlášení krizových stavů. V předpisech krizové legislativy je definována povinnost státu při ochraně života a zdraví. Zajišťuje tak připravenost systému zdravotnictví k poskytování zdravotní péče za mimořádných situací a krizových stavů, jež je v působnosti Ministerstva zdravotnictví. (Fišer, 2006) Rozsáhlejší výpadky elektrické energie zvyšují riziko vzniku navazující mimořádné události. Blackout postihuje všechny objekty v oblasti, tedy nevyjímaje zdravotnická zařízení. Zvláště dlouhodobý výpadek elektrické energie má v dnešní době elektronicky vyspělé medicíny negativní dopad na kvalitu poskytované péče. V České republice je definován blackout v typových plánech pro krizové situace, kdy dochází k narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu. Ne všechny poruchy ale mají stejný dopad na elektrizační soustavu, a proto se používá v Evropě dělení těchzávažnějších podle ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny). Příčin blackoutu může být řada, lze je však uceleně rozdělit z několika hledisek: porucha způsobená přírodními vlivy, významným přetokem energie ze zahraničních rozvodných soustav, technickou poruchou, lidským faktorem či teroristickým útokem. (Janošek, 2016) Elektrizační soustava se může nacházet v řadě stavů, které mají vliv na její provoz a jakým způsobem jsou řízeny výrobní zdroje a další její prvky. Nouzový stav je definován nařízením Evropské komise (EU) 2017/1485, který stanovuje rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav. Existuje také stav nouze, který je definován energetickým zákonem č.458/2000 Sb. Vyhlašuje ho ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) pro celou Českou republiku a zároveň koordinuje jeho řešení. Ve stavu nouze je povinnost všech připojených subjektů do elektrizační soustavy podřídit se omezení spotřeby nebo změně dodávky elektrické energie. Blackout ve zdravotnickém zařízení vyvolá nezbytnost omezení poskytování zdravotnických služeb, vedoucí k přetížení až nefunkčnosti nemocnice, omezení jejího provozu, nedostatku zdravotnického a jiného materiálu, zabezpečení stravy a řady dalších nezbytných služeb. Zdravotnická zařízení mají několik způsobů zajištění při výpadku elektrické energie. Mezi zálohovací systémy elektrické energie v nemocnici řadíme dieselagregáty. Ale ty jsou závislé na motorové naftě, jejíž kapacita je omezená a při delším blackoutu musí být zajištěna její dodávka. Dalším záložním zdrojem je bateriový systém UPS, který zajišťuje ochranu před ztrátou elektrické energie do doby aktivace dieselagregátu. Právě životně důležité přístroje (příkladem je umělá plicní ventilace) by měly být napojeny na typ klíčových obvodů, které zabezpečují pomocí výše zmíněných zálohovacích systémů nepřetržitou dodávku elektrické energie po čas blackoutu. Alternativními zálohovacími systémy mohou být také kogenerační jednotky či obnovitelné zdroje jako fotovoltaika. Blackout negativně dopadá i na jiné systémy a může vést k nedostatku vody, nefunkčnosti kanalizace či ztrátě dodávky tepla. I přes zmíněné záložní mechanizmy není ani v současné době připravenost na dlouhodobé výpadky elektrické energie optimální.

Czech name

Zabezpečení energetických potřeb zdravotnického zařízení v případě blackoutu

Czech description

Rozsáhlý výpadek elektrické energie představuje pro Českou republiku vážný stav, dávající vznik situacím, které ohrožují životy a zdraví obyvatel. Hlavním úkolem státu je zabezpečit fungující kritickou infrastrukturu, do které spadá i zdravotnický sektor. Kritická infrastruktura je vázaná na zachování základních funkcí státu za krizových situací. Součástí těchto funkcí je zdravotní péče, kterou poskytují mimo jiné zdravotnická zařízení. Role zdravotnictví v bezpečnostním systému státu je v podmínkách České republiky podmíněna právně, počínaje článkem č. 31 Listiny základních práv a svobod, který dává občanům státu právo na zdravotní péči i za situací, jejichž řešení si vynucuje vyhlášení krizových stavů. V předpisech krizové legislativy je definována povinnost státu při ochraně života a zdraví. Zajišťuje tak připravenost systému zdravotnictví k poskytování zdravotní péče za mimořádných situací a krizových stavů, jež je v působnosti Ministerstva zdravotnictví. (Fišer, 2006) Rozsáhlejší výpadky elektrické energie zvyšují riziko vzniku navazující mimořádné události. Blackout postihuje všechny objekty v oblasti, tedy nevyjímaje zdravotnická zařízení. Zvláště dlouhodobý výpadek elektrické energie má v dnešní době elektronicky vyspělé medicíny negativní dopad na kvalitu poskytované péče. V České republice je definován blackout v typových plánech pro krizové situace, kdy dochází k narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu. Ne všechny poruchy ale mají stejný dopad na elektrizační soustavu, a proto se používá v Evropě dělení těchzávažnějších podle ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny). Příčin blackoutu může být řada, lze je však uceleně rozdělit z několika hledisek: porucha způsobená přírodními vlivy, významným přetokem energie ze zahraničních rozvodných soustav, technickou poruchou, lidským faktorem či teroristickým útokem. (Janošek, 2016) Elektrizační soustava se může nacházet v řadě stavů, které mají vliv na její provoz a jakým způsobem jsou řízeny výrobní zdroje a další její prvky. Nouzový stav je definován nařízením Evropské komise (EU) 2017/1485, který stanovuje rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav. Existuje také stav nouze, který je definován energetickým zákonem č.458/2000 Sb. Vyhlašuje ho ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) pro celou Českou republiku a zároveň koordinuje jeho řešení. Ve stavu nouze je povinnost všech připojených subjektů do elektrizační soustavy podřídit se omezení spotřeby nebo změně dodávky elektrické energie. Blackout ve zdravotnickém zařízení vyvolá nezbytnost omezení poskytování zdravotnických služeb, vedoucí k přetížení až nefunkčnosti nemocnice, omezení jejího provozu, nedostatku zdravotnického a jiného materiálu, zabezpečení stravy a řady dalších nezbytných služeb. Zdravotnická zařízení mají několik způsobů zajištění při výpadku elektrické energie. Mezi zálohovací systémy elektrické energie v nemocnici řadíme dieselagregáty. Ale ty jsou závislé na motorové naftě, jejíž kapacita je omezená a při delším blackoutu musí být zajištěna její dodávka. Dalším záložním zdrojem je bateriový systém UPS, který zajišťuje ochranu před ztrátou elektrické energie do doby aktivace dieselagregátu. Právě životně důležité přístroje (příkladem je umělá plicní ventilace) by měly být napojeny na typ klíčových obvodů, které zabezpečují pomocí výše zmíněných zálohovacích systémů nepřetržitou dodávku elektrické energie po čas blackoutu. Alternativními zálohovacími systémy mohou být také kogenerační jednotky či obnovitelné zdroje jako fotovoltaika. Blackout negativně dopadá i na jiné systémy a může vést k nedostatku vody, nefunkčnosti kanalizace či ztrátě dodávky tepla. I přes zmíněné záložní mechanizmy není ani v současné době připravenost na dlouhodobé výpadky elektrické energie optimální.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

20101 - Civil engineering

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů