Quantification of Radiation Risk in Nuclear Medicine under Normal and Emergency Situations

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21460%2F25%3A00387633" target="_blank" >RIV/68407700:21460/25:00387633 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Kvantifikace radiačního rizika v nukleární medicíně za normálních a mimořádných situací

Original language description

Cíl: Příspěvek se zabývá některými aktuálními problémy spojenými s kvantifikací radiačního rizika pracovníků v oblasti nukleární medicíny. V současné době je zde situace poměrně nepřehledná a nadměrný počet veličin a pouze dvě jednotky vyvolává řadu sporných otázek, které je zapotřebí co nejdříve řešit. Metoda: Pracovníci na odděleních nukleární medicíny (NM) přicházejí do styku jak s vnějším ozářením, tak i s vnitřním ozářením, které je vyvoláno zejména radioaktivní kontaminací vzduchu. Obecně, povaha práce tohoto personálu zahrnuje řadu operací (manipulace s radiofarmacetutickými látkami, jejich přeprava, aplikace pacientům, styk s pacientem a jeho doprovod atd.), z nichž každá může nějakým způsobem přispět k ozáření pracovníků. V práci se vychází ze současného systému radiologických veličin a jednotek. Přitom se však poukazuje i na určitou nekonzistenci mezi jednotlivými používanými veličinami, jejichž definice se buď neustále dále upřesňují nebo modifikují. Proto máme v radiační ochraně v současné době přes 10 různých veličin, ale přitom pouze dvě jednotky, a to Sv a Gy resp. Gy-Eq. Výsledky: Na základě analýzy a aplikace radiačních veličin zavedených pro kvantifikaci ozáření pracovníků v NM lze dojít k jednoznačnému závěru: počet veličin je potřeba snížit a pro praktické účely ponechat tam pouze veličiny, které lze monitorovat nebo detekovat přístroji a dozimetry, které jsou běžně k dispozici. Výjimkou jsou některé speciální aplikace a pak použití těchto veličin ve vědeckém výzkumu Je třeba zdůraznit, že v radiační ochraně je plně postačující, když použité čidlo dokáže spolehlivě indikovat úroveň ozáření do hodnoty menší než 0,5-1 Sv s přesností na asi 10%. Nad touto hodnotou bychom jednotku Sv neměly používat, což se běžně nedodržuje, protože i v řadě vědeckých publikací, nebo dokonce i v mezinárodních doporučeních, najdeme příklady uvádění této veličiny až do 10 Sv, což nemá žádný smysl, protože tato jednotka byla zavedena pouze pro kvantifikaci stochastických účinků. Při tak vysokých úrovních ozáření by se měla používat pouze jednotka Gy-Eq. Závěry: Z uvedeného hodnocení plynou některé potřebné zásahy do současného systému veličin používaných pro kvantifikaci ozáření pracovníku v NM. Tyto změny by se měly zaměřit zejména na snížení počtu veličin v radiační ochraně, kde by se měla striktně rozlišovat jejich aplikace pro stochastické a deterministické účinky, kde by se používala striktně jednotka Gy-Sv. Poděkování: Příspěvek byl částečně podpořen z projektu EU CHIMERA - Grant No. 101121342 a projektu SGS25/076/OHK4/1T/17.

Czech name

Kvantifikace radiačního rizika v nukleární medicíně za normálních a mimořádných situací

Czech description

Cíl: Příspěvek se zabývá některými aktuálními problémy spojenými s kvantifikací radiačního rizika pracovníků v oblasti nukleární medicíny. V současné době je zde situace poměrně nepřehledná a nadměrný počet veličin a pouze dvě jednotky vyvolává řadu sporných otázek, které je zapotřebí co nejdříve řešit. Metoda: Pracovníci na odděleních nukleární medicíny (NM) přicházejí do styku jak s vnějším ozářením, tak i s vnitřním ozářením, které je vyvoláno zejména radioaktivní kontaminací vzduchu. Obecně, povaha práce tohoto personálu zahrnuje řadu operací (manipulace s radiofarmacetutickými látkami, jejich přeprava, aplikace pacientům, styk s pacientem a jeho doprovod atd.), z nichž každá může nějakým způsobem přispět k ozáření pracovníků. V práci se vychází ze současného systému radiologických veličin a jednotek. Přitom se však poukazuje i na určitou nekonzistenci mezi jednotlivými používanými veličinami, jejichž definice se buď neustále dále upřesňují nebo modifikují. Proto máme v radiační ochraně v současné době přes 10 různých veličin, ale přitom pouze dvě jednotky, a to Sv a Gy resp. Gy-Eq. Výsledky: Na základě analýzy a aplikace radiačních veličin zavedených pro kvantifikaci ozáření pracovníků v NM lze dojít k jednoznačnému závěru: počet veličin je potřeba snížit a pro praktické účely ponechat tam pouze veličiny, které lze monitorovat nebo detekovat přístroji a dozimetry, které jsou běžně k dispozici. Výjimkou jsou některé speciální aplikace a pak použití těchto veličin ve vědeckém výzkumu Je třeba zdůraznit, že v radiační ochraně je plně postačující, když použité čidlo dokáže spolehlivě indikovat úroveň ozáření do hodnoty menší než 0,5-1 Sv s přesností na asi 10%. Nad touto hodnotou bychom jednotku Sv neměly používat, což se běžně nedodržuje, protože i v řadě vědeckých publikací, nebo dokonce i v mezinárodních doporučeních, najdeme příklady uvádění této veličiny až do 10 Sv, což nemá žádný smysl, protože tato jednotka byla zavedena pouze pro kvantifikaci stochastických účinků. Při tak vysokých úrovních ozáření by se měla používat pouze jednotka Gy-Eq. Závěry: Z uvedeného hodnocení plynou některé potřebné zásahy do současného systému veličin používaných pro kvantifikaci ozáření pracovníku v NM. Tyto změny by se měly zaměřit zejména na snížení počtu veličin v radiační ochraně, kde by se měla striktně rozlišovat jejich aplikace pro stochastické a deterministické účinky, kde by se používala striktně jednotka Gy-Sv. Poděkování: Příspěvek byl částečně podpořen z projektu EU CHIMERA - Grant No. 101121342 a projektu SGS25/076/OHK4/1T/17.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

30224 - Radiology, nuclear medicine and medical imaging

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů