Designers in the Czech Lands and the Czechoslovak Engineering Industry 1918–1992

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28130%2F22%3A63555958" target="_blank" >RIV/70883521:28130/22:63555958 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://hdl.handle.net/10563/52364" target="_blank" >http://hdl.handle.net/10563/52364</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl 1918-1992

Original language description

Reprezentativní publikace s titulem Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl 1918-1992 završuje pětiletou výzkumnou činnost všech řešitelů projektu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Národního technického muzea.Úvodní text Zdena Kolesára se soustřeďuje na teoretické reflexe projektů, v nichž designér ve vývojovém procesu nutně musí spolupracovat s konstruktérem. Přibližuje několik vzájemně se křížících diskurzů, do kterých se konstrukční a designérská řešení různým způsobem aktivně zapojovala. Zaměřuje se na díla dějin a teorie designu, která se dotkla sledované problematiky se zřetelem na mezinárodní i domácí kontext.Ve druhé kapitole se Jiří Hulák v spolupráci s Johannou Pauly zaměřují na klíčové realizace designu v technických oborech sledovaného období. Detailně komentují práce klíčových osobností českého designu, upozorňují však i na anonymní firemní designéry, kteří rovněž mnohdy ve velmi skromných podmínkách přispívali k celkově vysokému estetickému standardu výroby. Kapitola se soustřeďuje i na specifika designérské práce v jednotlivých oborech i v podání jednotlivých tvůrčích individualit a na prezentaci problematiky průmyslového tuzemského průmyslového designu v mezinárodním kontextu.Třetí kapitola Zdena Kolesára s použitím textů Milana Kabáta, Ladislava Klímy a Jiřího Kočandrle se zaměřuje na institucionální zabezpečení průmyslového designu v Československu v období let 1945-1992. Jde jednak o syntetické shrnutí poznatků dlouholetých pracovníků významných institucí v oblasti podpory a propagace designu v Československu resp. v ČR v poslední čtvrtině 20. a na počátku 21. století (z nichž poslední je i respektovaným designérem a pedagogem), jednak o vlastní pohled historika designu, ale i přímého účastníka dění v designu na území Československa v posledních desetiletích.Vít Jakubíček se ve čtvrté kapitole Od Školy umění přes tvarování strojů a nástrojů až ke zlínské katedře designu zabývá systematickou výukou průmyslového designu v Československu po druhé světové válce. Vedle vývoje ve Zlíně sleduje také paralelní pokusy o výchovu průmyslových návrhářů na pražské VŠUP v závěru 40. let či aktivity Petra Tučného.Jako pátá kapitola byla zařazena studie Jiřího Huláka „Ikony, neikony a antiikony“ československého průmyslového designu.Vznikla nejen ve vazbě na úvodní etapu celého projektu (rešerše ikonických objektů), ale i jako reakce na aktuální stav naší designérské scény především v teoretické a prezentační rovině. Snaží se poskytnout nejen přehled dané problematiky, ale také inspiraci k „alternativnímu“ vnímání a hodnocení proslulých i méně známých výsledků práce tuzemských designérů v minulých desetiletích na základě hlubšího poznání okolností jejich vzniku. Tím nepřímo vybízí i k syntetičtějšímu pohledu na díla současného designu a designérské scény vůbec.Šestou kapitolu představují profily českých designérů pracujících v průběhu sledovaného období v technických disciplínách, které sestavila Johanna Pauly.Závěrečná část připravená Johannou Pauly s titulem Co je design? obsahuje komentáře renomovaných designérů ke smyslu a obsahu jejich profese.Jde o odpovědi oslovených tvůrců (zařazené opět v souladu s působením ve sledovaném období) na otázku „Co je design?“ z roku 1995, resp. „Co pro mě znamená design?“, položenou už v průběhu řešení projektu v roce 2019. Jsou zde tak konfrontovány názory různých (v několika případech i týchž) designérů v rozpětí celého čtvrtstoletí.Publikace je výsledkem práce takřka čtyř generací historiků, kurátorů a teoretiků s různým školením, východiskem, přístupem či oborovým zaměřením.Je cenným a svého druhu ojedinělým příspěvkem, rozšiřujícím poznání v oblasti teorie a metodologie českého průmyslového designu. Poprvé uceleně představuje dění v designu technických oborů na území ČR v letech 1918-1992 s důrazem na metodiku designérské tvorby, problematiku spolupráce designérů s konstruktéry, oblast školství a odborné výuky návrhářů a další významná témata.Díky zpřístupnění obsahu publikace také online formou skrze webové stránky knihovny UTB, bude k dispozici všem badatelům a poslouží také jako pomůcka při výuce designu.

Czech name

Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl 1918-1992

Czech description

Reprezentativní publikace s titulem Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl 1918-1992 završuje pětiletou výzkumnou činnost všech řešitelů projektu z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Národního technického muzea.Úvodní text Zdena Kolesára se soustřeďuje na teoretické reflexe projektů, v nichž designér ve vývojovém procesu nutně musí spolupracovat s konstruktérem. Přibližuje několik vzájemně se křížících diskurzů, do kterých se konstrukční a designérská řešení různým způsobem aktivně zapojovala. Zaměřuje se na díla dějin a teorie designu, která se dotkla sledované problematiky se zřetelem na mezinárodní i domácí kontext.Ve druhé kapitole se Jiří Hulák v spolupráci s Johannou Pauly zaměřují na klíčové realizace designu v technických oborech sledovaného období. Detailně komentují práce klíčových osobností českého designu, upozorňují však i na anonymní firemní designéry, kteří rovněž mnohdy ve velmi skromných podmínkách přispívali k celkově vysokému estetickému standardu výroby. Kapitola se soustřeďuje i na specifika designérské práce v jednotlivých oborech i v podání jednotlivých tvůrčích individualit a na prezentaci problematiky průmyslového tuzemského průmyslového designu v mezinárodním kontextu.Třetí kapitola Zdena Kolesára s použitím textů Milana Kabáta, Ladislava Klímy a Jiřího Kočandrle se zaměřuje na institucionální zabezpečení průmyslového designu v Československu v období let 1945-1992. Jde jednak o syntetické shrnutí poznatků dlouholetých pracovníků významných institucí v oblasti podpory a propagace designu v Československu resp. v ČR v poslední čtvrtině 20. a na počátku 21. století (z nichž poslední je i respektovaným designérem a pedagogem), jednak o vlastní pohled historika designu, ale i přímého účastníka dění v designu na území Československa v posledních desetiletích.Vít Jakubíček se ve čtvrté kapitole Od Školy umění přes tvarování strojů a nástrojů až ke zlínské katedře designu zabývá systematickou výukou průmyslového designu v Československu po druhé světové válce. Vedle vývoje ve Zlíně sleduje také paralelní pokusy o výchovu průmyslových návrhářů na pražské VŠUP v závěru 40. let či aktivity Petra Tučného.Jako pátá kapitola byla zařazena studie Jiřího Huláka „Ikony, neikony a antiikony“ československého průmyslového designu.Vznikla nejen ve vazbě na úvodní etapu celého projektu (rešerše ikonických objektů), ale i jako reakce na aktuální stav naší designérské scény především v teoretické a prezentační rovině. Snaží se poskytnout nejen přehled dané problematiky, ale také inspiraci k „alternativnímu“ vnímání a hodnocení proslulých i méně známých výsledků práce tuzemských designérů v minulých desetiletích na základě hlubšího poznání okolností jejich vzniku. Tím nepřímo vybízí i k syntetičtějšímu pohledu na díla současného designu a designérské scény vůbec.Šestou kapitolu představují profily českých designérů pracujících v průběhu sledovaného období v technických disciplínách, které sestavila Johanna Pauly.Závěrečná část připravená Johannou Pauly s titulem Co je design? obsahuje komentáře renomovaných designérů ke smyslu a obsahu jejich profese.Jde o odpovědi oslovených tvůrců (zařazené opět v souladu s působením ve sledovaném období) na otázku „Co je design?“ z roku 1995, resp. „Co pro mě znamená design?“, položenou už v průběhu řešení projektu v roce 2019. Jsou zde tak konfrontovány názory různých (v několika případech i týchž) designérů v rozpětí celého čtvrtstoletí.Publikace je výsledkem práce takřka čtyř generací historiků, kurátorů a teoretiků s různým školením, východiskem, přístupem či oborovým zaměřením.Je cenným a svého druhu ojedinělým příspěvkem, rozšiřujícím poznání v oblasti teorie a metodologie českého průmyslového designu. Poprvé uceleně představuje dění v designu technických oborů na území ČR v letech 1918-1992 s důrazem na metodiku designérské tvorby, problematiku spolupráce designérů s konstruktéry, oblast školství a odborné výuky návrhářů a další významná témata.Díky zpřístupnění obsahu publikace také online formou skrze webové stránky knihovny UTB, bude k dispozici všem badatelům a poslouží také jako pomůcka při výuce designu.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60402 - Architectural design

Project

<a href="/en/project/DG18P02OVV059" target="_blank" >DG18P02OVV059: Designers in the Czech Lands and the Czechoslovak Machinery Industry</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7678-125-2

Number of pages

306

Publisher name

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací

Place of publication

Zlín

UT code for WoS book

—