PSYCHOLOGICAL BURDEN AND BURNOUT SYNDROME IN NURSES WORKING IN INTENSIVE CARE UNITS

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28150%2F22%3A63553478" target="_blank" >RIV/70883521:28150/22:63553478 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/52353" target="_blank" >https://digilib.k.utb.cz/handle/10563/52353</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ A SYNDROM VYHOŘENÍ U SESTER PRACUJÍCÍCH NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE

Original language description

Úvod: Práce sestry v intenzivní péči zahrnuje přímou péči o pacienty po operaci, někdyi v život ohrožujícím stavu. V této situaci nabývá na důležitosti diagnostika a následnáprevence zátěže. V příspěvku prezentujeme dílčí výsledky studie, která byla realizovánav roce 2018 u sester pracujících v intenzivní péči v ČR. Metody: Cílem bylo zjistit subjektivnípsychickou zátěž a syndrom vyhoření u sester pracujících v intenzivní péči. Průzkum bylrealizován s využitím dvou standardizovaných nástrojů. Jedním z nich byl Meisterův dotazníka druhým nástrojem byl dotazník MBI Occupational Burnout Question (Maslach BurnoutInventory). Výsledky: Studie se zúčastnilo 106 sester, jejich věkový průměr je M (středníhodnota) = 33,17. Zjistili jsme, že sestry pracující na intenzivní péči jsou vystaveny psychickézátěži a syndromu vyhoření. Byl sledován vztah mezi věkem, délkou praxe na současnémpracovišti a psychickou zátěží a projevy syndromu vyhoření. Mezi vyhořením a psychickouzátěží u zkoumané skupiny nebyl nalezen vzhledem k věku žádný vztah, délka služby korelujes depersonalizací a celkovým vyhořením. Diskuse: Problematika pracovního vyhořenía psychické zátěže v práci sester je mnohdy marginalizována. Syndrom vyhoření nevznikánáhle, ale je výsledkem postupného procesu. Analýza literatury ukazuje, že během tohotoprocesu se postupně vyvíjejí různé dimenze vyhoření. V první fázi je proces spuštěn vysocenáročným prostředím, proto si jedinci vyvíjejí obrannou strategii, která se projevujedepersonalizací a schopnost člověka efektivně pracovat se snižuje. Výsledky studie se shodujís výzkumem Asai et al., kde bylo prokázáno, že vyšší úroveň depersonalizace byla častějipozorována u mladších sester. Závěry: Bylo prokázáno, že sestry pracující v intenzivní péčijsou vystaveny psychickému stresu a syndromu vyhoření. Zkoumaná skupina vykazuje vyššímíru depersonalizace. Jsme si vědomi limitace, výsledky nelze globalizovat, týkají se pouzesester, zapojených do této studie.

Czech name

PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ A SYNDROM VYHOŘENÍ U SESTER PRACUJÍCÍCH NA JEDNOTKÁCH INTENZIVNÍ PÉČE

Czech description

Úvod: Práce sestry v intenzivní péči zahrnuje přímou péči o pacienty po operaci, někdyi v život ohrožujícím stavu. V této situaci nabývá na důležitosti diagnostika a následnáprevence zátěže. V příspěvku prezentujeme dílčí výsledky studie, která byla realizovánav roce 2018 u sester pracujících v intenzivní péči v ČR. Metody: Cílem bylo zjistit subjektivnípsychickou zátěž a syndrom vyhoření u sester pracujících v intenzivní péči. Průzkum bylrealizován s využitím dvou standardizovaných nástrojů. Jedním z nich byl Meisterův dotazníka druhým nástrojem byl dotazník MBI Occupational Burnout Question (Maslach BurnoutInventory). Výsledky: Studie se zúčastnilo 106 sester, jejich věkový průměr je M (středníhodnota) = 33,17. Zjistili jsme, že sestry pracující na intenzivní péči jsou vystaveny psychickézátěži a syndromu vyhoření. Byl sledován vztah mezi věkem, délkou praxe na současnémpracovišti a psychickou zátěží a projevy syndromu vyhoření. Mezi vyhořením a psychickouzátěží u zkoumané skupiny nebyl nalezen vzhledem k věku žádný vztah, délka služby korelujes depersonalizací a celkovým vyhořením. Diskuse: Problematika pracovního vyhořenía psychické zátěže v práci sester je mnohdy marginalizována. Syndrom vyhoření nevznikánáhle, ale je výsledkem postupného procesu. Analýza literatury ukazuje, že během tohotoprocesu se postupně vyvíjejí různé dimenze vyhoření. V první fázi je proces spuštěn vysocenáročným prostředím, proto si jedinci vyvíjejí obrannou strategii, která se projevujedepersonalizací a schopnost člověka efektivně pracovat se snižuje. Výsledky studie se shodujís výzkumem Asai et al., kde bylo prokázáno, že vyšší úroveň depersonalizace byla častějipozorována u mladších sester. Závěry: Bylo prokázáno, že sestry pracující v intenzivní péčijsou vystaveny psychickému stresu a syndromu vyhoření. Zkoumaná skupina vykazuje vyššímíru depersonalizace. Jsme si vědomi limitace, výsledky nelze globalizovat, týkají se pouzesester, zapojených do této studie.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

30307 - Nursing

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů