Polyester and polyamide nanofibres from recycled textile material
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70883521%3A28610%2F25%3A63592300" target="_blank" >RIV/70883521:28610/25:63592300 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Polyesterová a polyamidová nanovlákna z recyklovaného textilního materiálu
Original language description
Nanovlákna vyrobená z precipitovaných odpadních textilních vláken z primárního odpadu. Jedná se o nejčastěji používané polymerní materiály v tomto odvětví průmyslu, a to konkrétně o polyamid typu 66 (nylon) a polyester. Proces recyklace zahrnuje prvotně precipitaci, která umožní odstranění kompozitních materiálů, přidávaných aditiv a plniv. Během tohoto procesu nejsou narušeny chemické vlastnosti ani jedné z polymerních matric, ale naopak je zlepšena tepelná stabilita. Jednou z výhod tohoto procesu při tvorbě nanovláken je možnost provádět jej za laboratorních teplot. Poté jsou materiály zpracovány metodou elektrospinning, kdy je proces optimalizován, do nanovlákenných textilií. Takto připravované nanovlákenné materiály jsou rozdílné především svými hydroskopickými vlastnostmi – polyamidová nanovlákna jsou silně hydrofilní, naopak polyesterová nanovlákna jsou silně hydrofobní. Tyto materiály jsou v dnešní době žádané nejen v textilním průmyslu, ale i v mnoha dalších odvětvích, jako jsou zdravotnictví nebo filtrační systémy.Výstup funkčního vzorku je uložen na Centru polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (budova U17, místnost L330).
Czech name
Polyesterová a polyamidová nanovlákna z recyklovaného textilního materiálu
Czech description
Nanovlákna vyrobená z precipitovaných odpadních textilních vláken z primárního odpadu. Jedná se o nejčastěji používané polymerní materiály v tomto odvětví průmyslu, a to konkrétně o polyamid typu 66 (nylon) a polyester. Proces recyklace zahrnuje prvotně precipitaci, která umožní odstranění kompozitních materiálů, přidávaných aditiv a plniv. Během tohoto procesu nejsou narušeny chemické vlastnosti ani jedné z polymerních matric, ale naopak je zlepšena tepelná stabilita. Jednou z výhod tohoto procesu při tvorbě nanovláken je možnost provádět jej za laboratorních teplot. Poté jsou materiály zpracovány metodou elektrospinning, kdy je proces optimalizován, do nanovlákenných textilií. Takto připravované nanovlákenné materiály jsou rozdílné především svými hydroskopickými vlastnostmi – polyamidová nanovlákna jsou silně hydrofilní, naopak polyesterová nanovlákna jsou silně hydrofobní. Tyto materiály jsou v dnešní době žádané nejen v textilním průmyslu, ale i v mnoha dalších odvětvích, jako jsou zdravotnictví nebo filtrační systémy.Výstup funkčního vzorku je uložen na Centru polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (budova U17, místnost L330).
Classification
Type
G<sub>funk</sub> - Functional sample
CEP classification
—
OECD FORD branch
20501 - Materials engineering
Result continuities
Project
Result was created during the realization of more than one project. More information in the Projects tab.
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2025
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Internal product ID
10/2025
Numerical identification
TQ03000235-V4
Technical parameters
Postup precipitace polyesterové příze (PES, 2x82 dtex f36/2 SD HLY, dodavatel Sintex a.s.) byl nastaven nejprve na rozpuštění této textilní příze v kyselině triflouroctové (CAS 76-05-1) a dichlormetanu (CAS 75-09-2) v poměru 1:3 při laboratorní teplotě. Po dokonalém rozpuštění byl přidán k této směsi 96% etanol (CAS 64-17-5). Po zamíchání dochází k vysrážení polyesterového polymeru, který je následně při filtraci promyt dalším množstvím etanolu a poté dosušen v laboratorní sušárně (70 °C, 12 h). Z vysušeného materiálu po precipitaci (PESp) byly dále připraveny nanovlákenné textilie za pomoci elektrozvlákňovacího přístroje SpinLine 40, SPUR. PESp byl rozpuštěn v roztoku kyseliny trifluoroctové a dichlormetanu v hmotnostním poměru 1:9. Do roztoku byl následně přidán tetraetylammonium bromid (CAS 1119-97-7) v koncentraci 1 % na polymer při 75 kV ve vzdálenosti 18 cm. Nanovlákna polyesterová jsou označena jako PESn. V případě polyamidové matrice (PA, FT Nylon 66, 78/68/2 dtex LHS, S.C. YARNEA S.R.L., dodavatel Sintex a. s.) bylo postupováno obdobným způsobem, a to tak, že nejprve byla příze rozpuštěna v kyselině mravenčí (CAS 64-18-6) a pro opětovnou precipitaci byl zvolen butanon (CAS 78-93-3), všechny kroky při laboratorní teplotě. Po vysrážení byl produkt filtrován, opět promyt butanonem a následně vysušen za stejných podmínek (PAp), jako polyesterový materiál. Nanovlákenné textilie byly připraveny pomocí stejného přístroje jako polyesterový materiál. Vysušený PAp byl za laboratorní teploty rozpuštěn v 98% kyselině mravenčí a ledové kyselině octové (CAS 64-19-7) v hmotnostním poměru 1:1. Výsledný materiál – polyamidová nanovlákna (PAn) byla připravena při 75 kV ve vzdálenosti 18 cm. V tabulce 1 jsou zaznačeny postupy přípravy u jednotlivých vzorků a jejich zkratky, které byly analyzovány.
Economical parameters
V rámci projektu TQ03000235 byly zpracovány textilní odpady ze dvou běžně používaných textilních materiálů (polyester a polyamid 66), u kterých byla provedena chemická precipitace, která umožňuje oddělení ostatních polymerů od aditiv a plniv, která by mohla narušovat další zpracování těchto materiálů. Bylo dosaženo navíc i zvýšení tepelné stability. Optimalizací metody zvlákňovacích parametrů pomocí elektrospinningu za standardně laboratorních teplot bylo zamezeno možným degradačním procesům během zahřívaní s jinými druhy běžně používaných rozpouštědel a také byly tímto postupem přípravy zlepšeny průměry a vzhledy nanovláken. Recyklace textilního materiálu touto optimalizovanou metodou přípravy vede k udržitelnosti a zamezení materiálových, energetických i finančních ztrát ve zpracovatelském průmyslu.
Application category by cost
—
Owner IČO
70883521
Owner name
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Owner country
CZ - CZECH REPUBLIC
Usage type
A - K využití výsledku jiným subjektem je vždy nutné nabytí licence
Licence fee requirement
A - Poskytovatel licence na výsledek požaduje licenční poplatek
Web page
—