The rise of the Jewish community in Luže in the 19th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979391%3A_____%2F16%3AN0000014" target="_blank" >RIV/70979391:_____/16:N0000014 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Židovská komunita v Luži v 19. století

Original language description

Od konce 18. století měla komunita nově vystavenou synagogu v jádru židovské čtvrti, nedaleko města ležící hřbitov se postupně rozšiřoval a již před polovinou 19. století obec prokazatelně financovala vlastní soukromou školu. Počet židů usedlých v Luži neustále rostl, svého maxima dosáhl v roce 1856 - činil 301 osob, od té doby však již jen klesal. Židé se v Luži živili tradičně nejvíce obchodem, např. s peřím, kůžemi nebo smíšeným zbožím. Mohli ovšem vykonávat i některá řemesla, jako krejčovství nebo pekařství. Po určité období byli židé i nájemci vrchnostenské vinopalny a koželužny. Herrmann Dub a Julius Weiss dokonce zastávali pozici městského lékaře. K prvním a největším podnikům v Luži patřila továrna na obuv Eliasse Poppera, která se však po smrti majitele nedokázala vyrovnat s finančními problémy a na začátku 20. století zkrachovala. Židovská čtvrť, jihozápadně od náměstí při toku říčky Novohradky, se 24 domy a synagogou se vzhledem k ubývajícímu počtu příslušníků židovské obce dále nerozšiřovalo. Ti židé, kteří si to finančně mohli dovolit a měli příležitost, se snažili židovskou čtvrť opustit a usídlit se nejlépe přímo na lužském náměstí, což se některým z nich i podařilo. Počátky vlastní židovské německé soukromé školy se vyjasnit prozatím nepodařilo. Zcela jistě existovala před polovinou 19. století, ale většina školních písemností pochází až z druhé poloviny 19. století, kdy škola dokonce po nějaký čas měla právo veřejnosti. Židé představovali pro Luži 19. století významnou minoritu, zapojovali se do místního hospodářství a obchodu, účastnili se společného veřejného života (Bernard Beran či Max Alter se stali členy obecního zastupitelstva). Nové možnosti v oblasti svobodného pohybu a volného uplatnění ve společenském i hospodářském životě otevřely židům další cesty, kterých se snažili plně využít. Luže k atraktivním lokalitám nepatřila a místní židovská komunita postupně spíše stagnovala a upadala.

Czech name

Židovská komunita v Luži v 19. století

Czech description

Od konce 18. století měla komunita nově vystavenou synagogu v jádru židovské čtvrti, nedaleko města ležící hřbitov se postupně rozšiřoval a již před polovinou 19. století obec prokazatelně financovala vlastní soukromou školu. Počet židů usedlých v Luži neustále rostl, svého maxima dosáhl v roce 1856 - činil 301 osob, od té doby však již jen klesal. Židé se v Luži živili tradičně nejvíce obchodem, např. s peřím, kůžemi nebo smíšeným zbožím. Mohli ovšem vykonávat i některá řemesla, jako krejčovství nebo pekařství. Po určité období byli židé i nájemci vrchnostenské vinopalny a koželužny. Herrmann Dub a Julius Weiss dokonce zastávali pozici městského lékaře. K prvním a největším podnikům v Luži patřila továrna na obuv Eliasse Poppera, která se však po smrti majitele nedokázala vyrovnat s finančními problémy a na začátku 20. století zkrachovala. Židovská čtvrť, jihozápadně od náměstí při toku říčky Novohradky, se 24 domy a synagogou se vzhledem k ubývajícímu počtu příslušníků židovské obce dále nerozšiřovalo. Ti židé, kteří si to finančně mohli dovolit a měli příležitost, se snažili židovskou čtvrť opustit a usídlit se nejlépe přímo na lužském náměstí, což se některým z nich i podařilo. Počátky vlastní židovské německé soukromé školy se vyjasnit prozatím nepodařilo. Zcela jistě existovala před polovinou 19. století, ale většina školních písemností pochází až z druhé poloviny 19. století, kdy škola dokonce po nějaký čas měla právo veřejnosti. Židé představovali pro Luži 19. století významnou minoritu, zapojovali se do místního hospodářství a obchodu, účastnili se společného veřejného života (Bernard Beran či Max Alter se stali členy obecního zastupitelstva). Nové možnosti v oblasti svobodného pohybu a volného uplatnění ve společenském i hospodářském životě otevřely židům další cesty, kterých se snažili plně využít. Luže k atraktivním lokalitám nepatřila a místní židovská komunita postupně spíše stagnovala a upadala.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

AB - History

OECD FORD branch

—

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2016

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Luže v dějinách. Díl 2. „Luže v Habsburské monarchii – od poddanského městečka k občanské společnosti“ (1700–1918)

ISBN

978-80-270-0742-4

Number of pages of the result

22

Pages from-to

247-268

Number of pages of the book

439

Publisher name

Město Luže

Place of publication

Luže

UT code for WoS chapter

—