SS Böhmen Training Ground. Memory of Devastated Landscape in Central Bohemia
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979391%3A_____%2F22%3AN0000010" target="_blank" >RIV/70979391:_____/22:N0000010 - isvavai.cz</a>
Alternative codes found
RIV/75112779:_____/22:N0000026
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Cvičiště SS Böhmen. Paměť zdevastované krajiny ve středních Čechách
Original language description
Hotel Měřín na břehu Slapské přehrady se ve dnech 1.-3. listopadu 2022 stal místem konání konference "Cvičiště SS Böhmen. Paměť zdevastované krajiny ve středních Čechách". Zvoleno bylo místo na území někdejšího výcvikového prostoru SS, jehož historii byla věnována. Vojenský výcvikový prostor (oficiálně německy označovaný jako SS-Truppenübungsplatz Böhmen), který zde v letech 2. světové války vznikl, se stal nejrozsáhlejším cvičištěm v historii českých zemí (téměř 450 km2). Pohltil celé Neveklovsko, západní Benešovsko, severní Sedlčansko i menší části soudních okresů Jílové a Votice. Jeho zřizování v letech 1942-1944 vyvolalo největší migrační vlnu v protektorátu - ze zde žijících třiceti tisíc lidí byly přibližně tři pětiny vysídleny za hranice cvičiště, zbytek zůstal jako pracovní síla. Výcvik zde podstoupily desetitisíce příslušníků SS mnoho národností, kromě Němců například Francouzi, Estonci či Lotyši. Prostor v sobě ukrýval rovněž internační tábory, včetně poboček koncentračního tábora Flossenbürg, jimiž prošly tisíce vězňů. V květnu 1945 sehrálo cvičiště významnou úlohu při snaze zlikvidovat pražské povstání, zbývající zde dislokované jednotky se s německou kapitulací odebraly do amerického zajetí. Oblast mezi Vltavou, Sázavou, Benešovem a Sedlčany si tuto kapitolu svých dějin připomíná již řadu desetiletí. Hmotnými doklady jsou místní památníky, naučné stezky, několik brožur i knih, k tématu byla již také uskutečněna řada vzpomínkových akcí a přednášek. Uspořádání konference, jež by se v tomto směru stala jedním ze završujících odborných počinů, inicioval Mgr. Michal Sejk, vedoucí okresního archivu v Benešově a místostarosta Neveklova, který myšlenku uskutečnit setkání tohoto druhu vyslovil již před několika lety. K realizaci se přistoupilo u příležitosti 80 let od vzniku cvičiště, organizačně se na konání akce podílel Ústav pro studium totalitních režimů. Státní oblastní archiv v Próze (potažmo jemu podřízený Státní okresní archiv Benešov) a Muzeum Podblanicka. Při vytváření programu bylo snahou organizátorů představit cvičiště z různých hledisek a kromě jeho vlastní historie v době války se zaměřit i na otázky poválečné obnovy a pozdějšího vzpomínání. Na konferenci tak zaznělo celkem 21 příspěvků, přičemž velkou zahajovací přednášku, skládající se ze tří částí, uvedl osobní vzpomínkou a historiografickým přehledem Stanislav Kokoška, který již v osmdesátých letech k historii cvičiště publikoval. Následovalo zařazení do širších souvislostí vysídlovacích a přesídlovacích akcí za 2. světové války (Jan Němeček) a nástin základních informací o cvičišti (Tomáš Zouzal). První blok referátů, tematicky se věnujících prostoru Böhmen v mezinárodních souvislostech, byl složen z příspěvků historiků specializujících se na dějiny SS. Petr Kaňák zde představil výcvik ozbrojených složek SS v letech 1933-1945, Jan Vajskebr vliv bojových ztrát Waffen-SS během operace Barbarossa na budování vlastních výcvikových kapacit a Jan Zumr neněmecké jednotky Waffen-SS na cvičišti Böhmen. Po těchto referátech k širším kontextům byl otevřen blok k hospodářským a sociálním proměnám zabraného území, v němž Pavel Dufek nejprve nastínil hospodářské předpoklady vzniku cvičiště a o místní zemědělské výrobě v režii SS hovořil Martin Bitarovec. Dopady vytvoření prostoru na působení Církve československé představil Martin Jindra, zatímco o tom, jak zábor území a život no cvičišti prožívali ti nejmladší, přednášel Jan Jiráň v příspěvku na téma výcvikový prostor a dětství. Druhý den konference byl věnován nejprve historii internačního využití cvičiště s referáty o pracovně-výchovném táboře Hradištko/Břežany (Tomáš Zouzal), o Vrchotových Janovicích jako pobočce KT Flossenbürg (Monika Václavíková) a každodenním životě v bystřickém táboře pro židovské míšence [Daniel Štěpánek). Následný blok k událostem konce války pak obsahoval příspěvky Michala Plavce o letišti Nesvačily, Pavla Kmocha o květnu 1945 ve výcvikovém prostoru a Josefo Velfla, jenž představil příběh rodiny kapitána Josefa Zvěřiny z Kamýku nad Vltavou. Odpolední téma poválečné obnovy území otevřel Matěj Moravanský, referující o obnově Benešovska perspektivou sociální péče, na jehož slova navázala Dana Vedra sledující výcvikový prostor Böhmen v dobovém tisku válečném i poválečném. Diskuze po těchto příspěvcích ukázala i rozdíly ve zpracovanosti a připomínání historie protektorátních cvičišť především disproporci mezi zevrubně zpracovávanými i často vzpomínanými dějinami prostoru Böhmen a opačnou situací v případě cvičiště Vyškov na Drahanské vrchovině. Po odpolední přestávce pokračoval program v místním kinosále, kde Jiří Plachý přednesl referát na téma "Štěchovický poklad“ jako zdroj paranoi komunistického režimu a doprovodil jej promítáním filmu Tichý Američan v Praze. Také závěrečný den konference čítající v sobě poslední blok, věnovaný výcvikovému prostoru v paměti lidí a míst, se odehrával v prostoru kinosálu. O své zkušenosti se zde s posluchači podělili Václav Šmerák, hovořící o popularizaci tématu vystěhování zdejšího regionu, a Lucie Hašková, vyprávějící o pátrání po osudech, francouzských vězňů z Hradištka tři čtvrtě století poté. Následovala generální diskuze, jíž byl program konference završen. Zájem o konferenci, na níž se setkali nejen historikové, ale také představitelé obcí a učitelé, ukázal zájem o téma v řadách odborníků i laiků. Setkání tak navázalo na starší aktivity i spolupráci v regionu, kde téma stále rezonuje. Konference potvrdila, že více než tři čtvrtě století stará historie cvičiště dodnes žije v místní a rodinné paměti, výcvikový prostor je známý i v zahraničí a jeho historický význam lze bez nadsázky označit jako nadnárodní. V plánu je vydání konferenčního sborníku.
Czech name
Cvičiště SS Böhmen. Paměť zdevastované krajiny ve středních Čechách
Czech description
—
Classification
Type
M - Conference organization
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Event location
Měřín (obec Netvořice)
Event country
CZ - CZECH REPUBLIC
Event starting date
—
Event ending date
—
Total number of attendees
100
Foreign attendee count
—
Type of event by attendee nationality
CST - Celostátní akce