Landscape and urbanism in manuscript plans from the 18th century: translocation plans of Jewish settlements in the Lands of the Bohemian Crown from the period of 1727-1728

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F70979821%3A_____%2F20%3AN0000017" target="_blank" >RIV/70979821:_____/20:N0000017 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/publikace/detail-publikace/krajina-a-urbanismus-na-rukopisnych-planech-z-18-stoleti" target="_blank" >https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-akce/publikace/detail-publikace/krajina-a-urbanismus-na-rukopisnych-planech-z-18-stoleti</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727-1728

Original language description

Na základě komparace s dalšími prameny a především s Indikačními skicami Stabilního katastru, bylo možné do jisté míry vysledovat vývoj židovského osídlení v rozmezí více než jednoho století (do poloviny 19. století). Translokační plány mají samozřejmě daleko širší význam, vzhledem k době jejich vzniku, k jejich obsahu, formě dochování, k jejich původcům a vnějším znakům, jak pro dějiny obecné, tak národní nebo regionální. Jejich využití ovšem nespočívá pouze v jejich kartografické hodnotě. Své využití mají také též pro dějiny architektury a urbanismu, především k identifikaci drobných nemovitých památek, historických stavebních slohů a k analýze sídelní struktury, která je determinována přírodními i lidskými faktory. Patrný je také rozdíl mezi městským a venkovským osídlením, ve kterém se odráží rozdílná úroveň hospodářského a sociokulturního rozvoje, podmíněná vlivy z předcházejícího historického vývoje. Dokládá to např. zachycení hospodářských objektů, důležitých pro ekonomickou správu majitelů panství či měst. Neméně důležité a doposud zcela opomíjené je jejich možné využití k dějinám krajinářství a zahradní architektury, neboť přináší nové poznatky o zaniklých krajinářských zásazích a změnách, dnes dochovaných pouze v reliktech nebo terénních náznacích. Stejně tak slouží plány k terénní prostorové identifikaci, dokumentaci a deskripci archeologických památek, hradů, tvrzí, zaniklých vsí a opevnění, zaniklých cest atd. Vedle hospodářských dějin jsou využívány i pro různé oblasti dějin umění – v kunsthistorii, pro dějiny kartografie, v etnografii, pro dějiny výroby papíru atd. Na základě jejich rozboru dospěli autoři k poznání řady technických, architektonických i uměleckých prvků, vypovídajících o kulturní krajině v období nastupujícího vrcholného baroka. Přesto jsou na plánech patrny i starší prvky z románského období, gotiky a renesance, o nichž dnes nemáme žádné bližší údaje. Jedním ze závěrů analýzy translokačních plánů je zjištění, že průběh jijich restaurování může přinést zcela nové poznatky, které nejsou patrné na první pohled. Výsledkem byla identifikace technologických postupů při vzniku plánů, za použití různých typů záznamových prostředků, identifikace původních náčrtů pod obrazem atd. Zároveň byla zahájena diskuze o adjustaci s oddělením péče o fyzický stav archiválií. Díky práci autorské dvojice byla vytvořena podrobná databáze obsahující identifikační prvky na translokačních plánech, využitelná pro statistiku a hlubší obsahovou analýzu dat, přičemž zůstává otevřená pro další rozšiřování o nové údaje. Databáze se stala zároveň podkladem pro vznik webové aplikace za součinu spolupracovníků Výzkumný ústav geografický, topografický a kartografický, v.v.i. Postupným zpracováním jednotlivých plánů autorská dvojice získávala informační podklady k pochopení fungování státní správy v Čechách a na Moravě v první polovině 18. století. Získané poznatky rozšiřovaly obzor využití dalších archivních fondů, u nichž bylo možné k dané problematice nalézt další relevantní údaje. Výsledkem bylo poznání způsobu oběhu jednotlivého spisu či dokumentu od jeho vydavatele k adresátovi, včetně způsobu doručování. Tímto přístupem autoři chtěli upozornit na nutnost správně vyhodnocené metodologie přístupu a použití archivních pramenů, které byly k danému tématu v minulosti různě interpretovány. Navíc, právě úzce profilované články, statě a kvalifikační práce nemohly postihnout všechny aspekty těchto plánů jako celku. Dosavadním nešvarem bylo časté přejímání obecně přijatých závěrů bez hlubší analýzy a studia patřičných pramenů. Jako příklad může posloužit všeobecně uváděný údaj o translokačním reskriptu, ačkoliv nebyl dosud v originálním znění nalezen a přesto je uváděn v pozdějších reskriptech a nařízeních. Je velmi pravděpodobné, že k tématu existují další relevantní prameny, v síti oblastních archivů. K zajímavým pramenům lze bezesporu počítat též fondy pražského arcibiskupství a olomouckého biskupství vzhledem ke skutečnosti, že jsou na plánech zakresleny církevní objekty, jako např. kláštery, kostely, kaple, fary atd. K řadě z nich je možné najít i stavební plány a ikonografické vyobrazení z pozdější doby. Stejně tak se k problematice váží fondy velkostatků a rodinných archivů, zahrnující informace o zámeckých areálech, hospodářských dvorech a dalších hospodářsko-zemědělských objektech. V řadě případů je možné jejich relevanci doplnit o zápisy Desk zemských a Moravských desek zemských, zachycující proměnu vlastnických poměrů, včetně výčtu dotčených objektů a jejich popisu. Na závěr je třeba zdůraznit, že autoři neměli za cíl vytvořit komplexní monografii k tématu, plně vytěžující dostupnou literaturu a archivní zdroje, včetně shrnutí dosavadních hypotéz a možností jejich komparace, ale nabídnout budoucím badatelům jednu z možných cest přístupu. Ke kartografickým dokumentům jako k důležitým archivním pramenům minulosti, jejichž potenciál stále nebyl plně doceněn.

Czech name

Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727-1728

Czech description

Na základě komparace s dalšími prameny a především s Indikačními skicami Stabilního katastru, bylo možné do jisté míry vysledovat vývoj židovského osídlení v rozmezí více než jednoho století (do poloviny 19. století). Translokační plány mají samozřejmě daleko širší význam, vzhledem k době jejich vzniku, k jejich obsahu, formě dochování, k jejich původcům a vnějším znakům, jak pro dějiny obecné, tak národní nebo regionální. Jejich využití ovšem nespočívá pouze v jejich kartografické hodnotě. Své využití mají také též pro dějiny architektury a urbanismu, především k identifikaci drobných nemovitých památek, historických stavebních slohů a k analýze sídelní struktury, která je determinována přírodními i lidskými faktory. Patrný je také rozdíl mezi městským a venkovským osídlením, ve kterém se odráží rozdílná úroveň hospodářského a sociokulturního rozvoje, podmíněná vlivy z předcházejícího historického vývoje. Dokládá to např. zachycení hospodářských objektů, důležitých pro ekonomickou správu majitelů panství či měst. Neméně důležité a doposud zcela opomíjené je jejich možné využití k dějinám krajinářství a zahradní architektury, neboť přináší nové poznatky o zaniklých krajinářských zásazích a změnách, dnes dochovaných pouze v reliktech nebo terénních náznacích. Stejně tak slouží plány k terénní prostorové identifikaci, dokumentaci a deskripci archeologických památek, hradů, tvrzí, zaniklých vsí a opevnění, zaniklých cest atd. Vedle hospodářských dějin jsou využívány i pro různé oblasti dějin umění – v kunsthistorii, pro dějiny kartografie, v etnografii, pro dějiny výroby papíru atd. Na základě jejich rozboru dospěli autoři k poznání řady technických, architektonických i uměleckých prvků, vypovídajících o kulturní krajině v období nastupujícího vrcholného baroka. Přesto jsou na plánech patrny i starší prvky z románského období, gotiky a renesance, o nichž dnes nemáme žádné bližší údaje. Jedním ze závěrů analýzy translokačních plánů je zjištění, že průběh jijich restaurování může přinést zcela nové poznatky, které nejsou patrné na první pohled. Výsledkem byla identifikace technologických postupů při vzniku plánů, za použití různých typů záznamových prostředků, identifikace původních náčrtů pod obrazem atd. Zároveň byla zahájena diskuze o adjustaci s oddělením péče o fyzický stav archiválií. Díky práci autorské dvojice byla vytvořena podrobná databáze obsahující identifikační prvky na translokačních plánech, využitelná pro statistiku a hlubší obsahovou analýzu dat, přičemž zůstává otevřená pro další rozšiřování o nové údaje. Databáze se stala zároveň podkladem pro vznik webové aplikace za součinu spolupracovníků Výzkumný ústav geografický, topografický a kartografický, v.v.i. Postupným zpracováním jednotlivých plánů autorská dvojice získávala informační podklady k pochopení fungování státní správy v Čechách a na Moravě v první polovině 18. století. Získané poznatky rozšiřovaly obzor využití dalších archivních fondů, u nichž bylo možné k dané problematice nalézt další relevantní údaje. Výsledkem bylo poznání způsobu oběhu jednotlivého spisu či dokumentu od jeho vydavatele k adresátovi, včetně způsobu doručování. Tímto přístupem autoři chtěli upozornit na nutnost správně vyhodnocené metodologie přístupu a použití archivních pramenů, které byly k danému tématu v minulosti různě interpretovány. Navíc, právě úzce profilované články, statě a kvalifikační práce nemohly postihnout všechny aspekty těchto plánů jako celku. Dosavadním nešvarem bylo časté přejímání obecně přijatých závěrů bez hlubší analýzy a studia patřičných pramenů. Jako příklad může posloužit všeobecně uváděný údaj o translokačním reskriptu, ačkoliv nebyl dosud v originálním znění nalezen a přesto je uváděn v pozdějších reskriptech a nařízeních. Je velmi pravděpodobné, že k tématu existují další relevantní prameny, v síti oblastních archivů. K zajímavým pramenům lze bezesporu počítat též fondy pražského arcibiskupství a olomouckého biskupství vzhledem ke skutečnosti, že jsou na plánech zakresleny církevní objekty, jako např. kláštery, kostely, kaple, fary atd. K řadě z nich je možné najít i stavební plány a ikonografické vyobrazení z pozdější doby. Stejně tak se k problematice váží fondy velkostatků a rodinných archivů, zahrnující informace o zámeckých areálech, hospodářských dvorech a dalších hospodářsko-zemědělských objektech. V řadě případů je možné jejich relevanci doplnit o zápisy Desk zemských a Moravských desek zemských, zachycující proměnu vlastnických poměrů, včetně výčtu dotčených objektů a jejich popisu. Na závěr je třeba zdůraznit, že autoři neměli za cíl vytvořit komplexní monografii k tématu, plně vytěžující dostupnou literaturu a archivní zdroje, včetně shrnutí dosavadních hypotéz a možností jejich komparace, ale nabídnout budoucím badatelům jednu z možných cest přístupu. Ke kartografickým dokumentům jako k důležitým archivním pramenům minulosti, jejichž potenciál stále nebyl plně doceněn.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7469-088-4

Number of pages

446

Publisher name

Národní archiv

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—