Frýdlant (and Liberec) region in the baroque epoch. Gallas architecture and artists

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F16%3AN0000182" target="_blank" >RIV/75032333:_____/16:N0000182 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://fontesnissae.cz/home.php" target="_blank" >http://fontesnissae.cz/home.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Frýdlantsko a Liberecko v období baroka. Gallasovská architektura a umělci.

Original language description

Původní vazby Frýdlantska (a Liberecka) na lužickoslezský region jsou od druhé čtvrtině 17. st. nahrazovány posilující orientací na české vnitrozemí resp. Prahu. Značná majetková základna umožnila hraběcímu rodu Gallasů, který byl po čtyřech generacích následován rovněž čtyřmi generacemi Clam-Gallasů, angažovat vlastní "dvorní" architekty či stavitele zodpovědné za veškerou stavební činnost. Na tomto postu (a pozici asistujících polírů) se postupně vystřídali Marcantonio Canevalle (1652–1712), Giovanni Francesco Mazza / Franz Matz, Tomáš Haffenecker (1669–1730), Johann Fogenauer / Felgenhauer (1682–1739), Jakub Schedel / Schödl (1699?–1751), Jan Antonín Jedlička (1736–1780) a Johann Joseph Kunz (1724–1800). Tvorba jednotlivých gallasovských resp. clam-gallasovských stavitelů - vykazující značnou kontinuitu - významně olivnila architekturu celého regionu. Z důvodu neexistence významnější sochařské dílny bývaly skulpturální úkoly svěřovány umělcům z okolí. Místní malířská tradice pak souvisí především s několika generacemi rodu Kaulferschů, na jejichž působení navázal v polovině 18. století liberecký rodák Filip Leubner (1730–1803).

Czech name

Frýdlantsko a Liberecko v období baroka. Gallasovská architektura a umělci.

Czech description

Původní vazby Frýdlantska (a Liberecka) na lužickoslezský region jsou od druhé čtvrtině 17. st. nahrazovány posilující orientací na české vnitrozemí resp. Prahu. Značná majetková základna umožnila hraběcímu rodu Gallasů, který byl po čtyřech generacích následován rovněž čtyřmi generacemi Clam-Gallasů, angažovat vlastní "dvorní" architekty či stavitele zodpovědné za veškerou stavební činnost. Na tomto postu (a pozici asistujících polírů) se postupně vystřídali Marcantonio Canevalle (1652–1712), Giovanni Francesco Mazza / Franz Matz, Tomáš Haffenecker (1669–1730), Johann Fogenauer / Felgenhauer (1682–1739), Jakub Schedel / Schödl (1699?–1751), Jan Antonín Jedlička (1736–1780) a Johann Joseph Kunz (1724–1800). Tvorba jednotlivých gallasovských resp. clam-gallasovských stavitelů - vykazující značnou kontinuitu - významně olivnila architekturu celého regionu. Z důvodu neexistence významnější sochařské dílny bývaly skulpturální úkoly svěřovány umělcům z okolí. Místní malířská tradice pak souvisí především s několika generacemi rodu Kaulferschů, na jejichž působení navázal v polovině 18. století liberecký rodák Filip Leubner (1730–1803).

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

<a href="/en/project/DF13P01OVV001" target="_blank" >DF13P01OVV001: The cultural landscape as a space for social representation and relaxation of selected aristocratic families in the period from 17 to the early 20th century</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2016

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Fontes Nissae. Prameny Nisy

ISSN

1213-5097

e-ISSN

—

Volume of the periodical

XVII

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

16

Pages from-to

2-17

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—