Church of St. Havel in Račiněves

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F17%3AN0000022" target="_blank" >RIV/75032333:_____/17:N0000022 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Kostel sv. Havla v Račiněvsi

Original language description

Kostel sv. Havla v Račiněvsi je na první pohled kompaktní stavbou zahrnující pouze základní části jako je loď s věží a presbytář se sakristií. Poměrně jednoduchý půdorys a hmota kostela tak navozují dojem nekomplikovaného stavebního vývoje se středověkou fází a úpravami 19. století tak jak to představuje dosavadní literatura. Na příkladu tohoto kostela je však ukázáno, že situace může být daleko komplikovanější, kdy téměř nic není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát a jak zavádějící může být prvotní náhled na interpretaci stavebního vývoje pouze na základě stylového rozboru stavby bez podrobného stavebního a archivního průzkumu, které mohou alespoň částečně přinést zásadní změnu pohledu na jinak poměrně jednoduchou stavbu. Nejenom že se ukazuje, že stavební vývoj kostela je mnohem složitější, ale že jeho rozpoznané stavební fáze nelze vždy jednoznačně časově zařadit. Překvapivé je zejména zjištění stratigraficky nejstarší části kostela, která představuje prostřední část lodi, jejíž přesný rozsah, podobu a účel neumíme na základě současného poznání interpretovat. Komplikované je i určení doby výstavby prodloužení lodi na východ spojené s realizací presbytáře a sakristie, které sice vykazují znaky svědčící spíše pro vrcholnou gotiku, ale zároveň nevylučují i vznik někdy na přelomu 50. a 60. let 15. století. Pohusitská realizace je zvažována mimo jiné na základě aktivit, které jsou prokázány v této době nejenom na kostele samotném, ale též na lokalitách v nedalekém okolí. Neméně závažným zjištěním je i druhotné vložení klenby presbytáře na přelomu první a druhé čtvrtiny 17. století, která byla vnímána jako konstrukce pocházející ze 14. století. Zarážející je pak zejména její věrohodný výraz evokující středověkou podobu, k níž přispívá i užití hruškových žeber o profilu plně odpovídajícím předhusitským realizacím. Její druhotné vložení je však nezpochybnitelné. Starší úpravy, včetně těch ze 17. století byly postupně převrstvovány mladšími zásahy, a nakonec znejasněny konečnou přestavbou kostela v 70. letech 19. století. Ta patrně využila i některé prvky z bouraných částí kostela, což mělo při prvotních úvahách zásadní dopad na interpretaci stavebního vývoje. Z uvedeného je zřejmé, že i u takovýchto jednoduchých staveb lze v mnohých případech očekávat daleko složitější vývoj, než jak se nám může na první pohled zdát a situace, které v počátku působí věrohodně, nemusí vždy být tím, čím se zdají být.

Czech name

Kostel sv. Havla v Račiněvsi

Czech description

Kostel sv. Havla v Račiněvsi je na první pohled kompaktní stavbou zahrnující pouze základní části jako je loď s věží a presbytář se sakristií. Poměrně jednoduchý půdorys a hmota kostela tak navozují dojem nekomplikovaného stavebního vývoje se středověkou fází a úpravami 19. století tak jak to představuje dosavadní literatura. Na příkladu tohoto kostela je však ukázáno, že situace může být daleko komplikovanější, kdy téměř nic není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát a jak zavádějící může být prvotní náhled na interpretaci stavebního vývoje pouze na základě stylového rozboru stavby bez podrobného stavebního a archivního průzkumu, které mohou alespoň částečně přinést zásadní změnu pohledu na jinak poměrně jednoduchou stavbu. Nejenom že se ukazuje, že stavební vývoj kostela je mnohem složitější, ale že jeho rozpoznané stavební fáze nelze vždy jednoznačně časově zařadit. Překvapivé je zejména zjištění stratigraficky nejstarší části kostela, která představuje prostřední část lodi, jejíž přesný rozsah, podobu a účel neumíme na základě současného poznání interpretovat. Komplikované je i určení doby výstavby prodloužení lodi na východ spojené s realizací presbytáře a sakristie, které sice vykazují znaky svědčící spíše pro vrcholnou gotiku, ale zároveň nevylučují i vznik někdy na přelomu 50. a 60. let 15. století. Pohusitská realizace je zvažována mimo jiné na základě aktivit, které jsou prokázány v této době nejenom na kostele samotném, ale též na lokalitách v nedalekém okolí. Neméně závažným zjištěním je i druhotné vložení klenby presbytáře na přelomu první a druhé čtvrtiny 17. století, která byla vnímána jako konstrukce pocházející ze 14. století. Zarážející je pak zejména její věrohodný výraz evokující středověkou podobu, k níž přispívá i užití hruškových žeber o profilu plně odpovídajícím předhusitským realizacím. Její druhotné vložení je však nezpochybnitelné. Starší úpravy, včetně těch ze 17. století byly postupně převrstvovány mladšími zásahy, a nakonec znejasněny konečnou přestavbou kostela v 70. letech 19. století. Ta patrně využila i některé prvky z bouraných částí kostela, což mělo při prvotních úvahách zásadní dopad na interpretaci stavebního vývoje. Z uvedeného je zřejmé, že i u takovýchto jednoduchých staveb lze v mnohých případech očekávat daleko složitější vývoj, než jak se nám může na první pohled zdát a situace, které v počátku působí věrohodně, nemusí vždy být tím, čím se zdají být.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Monumentorum Custos

ISSN

1803-781X

e-ISSN

—

Volume of the periodical

2016

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

18

Pages from-to

87-104

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—