The Schwarzenberg Landscape of the Hluboká and Třeboň. The transformation of the landscape of the selected Schwarzenberg estates between 1660-1930.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F17%3AN0000065" target="_blank" >RIV/75032333:_____/17:N0000065 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska. Proměna krajiny na vybraných Schwarzenberských panstvích mezi lety 1660-1930

Original language description

Kniha přináší poznatky o důležitých aspektech tradičního způsobu formování kulturní krajiny a také proměnách krajiny těchto dvou regionů, bývalých schwarzenberských panství, v průběhu téměř tří století. Autoři knihy se zaměřili nejen na krajinu, která byla nejen proměňujícím se prostorem pro činnost panství, ale i jevištěm pro reprezentaci a rekreaci členů schwarzenberského rodu. První kapitola naznačuje v chronologickém sledu proměny krajiny a dvou hlavních schwarzenberských sídel regionů – třeboňského a hlubockého zámku od počátku 17. století až do třicátých let 20. století. Druhá kapitola odpovídá na otázky ovlivňování proměn v uspořádání zahrad a krajinářské úpravy v blízkosti sídel ze strany členů jednotlivých generací rodu Schwarzenbergů v obou regionech jižních Čech. Třetí kapitola připomenula obrazy schwarzenberského Ferdinana Runka ( 1764-1834), díky jehož obrazům můžeme sledovat a porovnávat změny třeboňské a hlubocké krajiny, ale vnímat i život prostých lidí i zábavu aristokracie v krajině na počátku 19. století. Další kapitoly se zabývají odpovědí na otázku, jakým způsobem ovlivnily jihočeskou krajinu obory, vrchnostenské dvory, myslivny, hájovny, obory. Toto přírodní bohatství, bylo zázemím pro pořádání loveckých akcí, které se staly základem slavných loveckých tradic, kterými schwarzenberské panství na jihu Čech proslulo. Obliba honů, často hraničící až s loveckou vášní, našla svůj praktický odraz v pořízení a postupném shromáždění několika stovek loveckých zbraní a jejich příslušenství. Inspirací k výzkumu průběhu a organizace honů v roce 1865 na hlubockém a třeboňském panství byly dva obrazy schwarzenberské lovecké společnosti malované v blízkosti hlubockého zámku vídeňským malířem Karlem Coeblem v roce 1865. Místní krajina poskytovala Schwarzenbergům při jejich pobytech v jižních Čechách kromě účasti na honech i prostor pro celou řadu rekreačních aktivit, jakým byl šerm, tenis, jízda na koni, později projížďky automobilem či bruslení. Krajina Hlubocka a Třeboňska se během staletí stala i svědkem svateb, oslav významných výročí, přijímání významných návštěvníků, ale i otevírání bran zámků prostým turistům. Návštěvy členů císařské rodiny byly spíš výjimečné. Vedle kaplí a božích muk zdobí krajinu Hlubocka a Třeboňska i památníky a pomníky k významným výročím nebo jen na připomenutí důležitých historických událostí vznikaly pomníky a památníky. Smrt, pohřby a pohřební průvody, které byly součástí tradice i okázalé reprezentace rodu. Jak a zda se odrazily charakteristické rysy schwarzenberské krajiny a života v ní i v soudobé literatuře se pokouší zodpovědět poslední kapitola této knihy.

Czech name

Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska. Proměna krajiny na vybraných Schwarzenberských panstvích mezi lety 1660-1930

Czech description

Kniha přináší poznatky o důležitých aspektech tradičního způsobu formování kulturní krajiny a také proměnách krajiny těchto dvou regionů, bývalých schwarzenberských panství, v průběhu téměř tří století. Autoři knihy se zaměřili nejen na krajinu, která byla nejen proměňujícím se prostorem pro činnost panství, ale i jevištěm pro reprezentaci a rekreaci členů schwarzenberského rodu. První kapitola naznačuje v chronologickém sledu proměny krajiny a dvou hlavních schwarzenberských sídel regionů – třeboňského a hlubockého zámku od počátku 17. století až do třicátých let 20. století. Druhá kapitola odpovídá na otázky ovlivňování proměn v uspořádání zahrad a krajinářské úpravy v blízkosti sídel ze strany členů jednotlivých generací rodu Schwarzenbergů v obou regionech jižních Čech. Třetí kapitola připomenula obrazy schwarzenberského Ferdinana Runka ( 1764-1834), díky jehož obrazům můžeme sledovat a porovnávat změny třeboňské a hlubocké krajiny, ale vnímat i život prostých lidí i zábavu aristokracie v krajině na počátku 19. století. Další kapitoly se zabývají odpovědí na otázku, jakým způsobem ovlivnily jihočeskou krajinu obory, vrchnostenské dvory, myslivny, hájovny, obory. Toto přírodní bohatství, bylo zázemím pro pořádání loveckých akcí, které se staly základem slavných loveckých tradic, kterými schwarzenberské panství na jihu Čech proslulo. Obliba honů, často hraničící až s loveckou vášní, našla svůj praktický odraz v pořízení a postupném shromáždění několika stovek loveckých zbraní a jejich příslušenství. Inspirací k výzkumu průběhu a organizace honů v roce 1865 na hlubockém a třeboňském panství byly dva obrazy schwarzenberské lovecké společnosti malované v blízkosti hlubockého zámku vídeňským malířem Karlem Coeblem v roce 1865. Místní krajina poskytovala Schwarzenbergům při jejich pobytech v jižních Čechách kromě účasti na honech i prostor pro celou řadu rekreačních aktivit, jakým byl šerm, tenis, jízda na koni, později projížďky automobilem či bruslení. Krajina Hlubocka a Třeboňska se během staletí stala i svědkem svateb, oslav významných výročí, přijímání významných návštěvníků, ale i otevírání bran zámků prostým turistům. Návštěvy členů císařské rodiny byly spíš výjimečné. Vedle kaplí a božích muk zdobí krajinu Hlubocka a Třeboňska i památníky a pomníky k významným výročím nebo jen na připomenutí důležitých historických událostí vznikaly pomníky a památníky. Smrt, pohřby a pohřební průvody, které byly součástí tradice i okázalé reprezentace rodu. Jak a zda se odrazily charakteristické rysy schwarzenberské krajiny a života v ní i v soudobé literatuře se pokouší zodpovědět poslední kapitola této knihy.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-85033-79-3

Number of pages

287

Publisher name

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Place of publication

České Budějovice

UT code for WoS book

—