All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Rotunda of St. Wenceslaus in Prague's Malá Strana

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F20%3AN0000029" target="_blank" >RIV/75032333:_____/20:N0000029 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Malostranská rotunda sv. Václava v Praze

  • Original language description

    Kniha se věnuje románské architektonické památce z 11. století, jejímu okolí a dějinám místa před její výstavbou. Výsledky archeologického výzkumu zapojené do prostorových i časových souvislostí, s využitím výsledků multioborové spolupráce, vyústily v podobu mnohovrstevnaté historické monografie. Byly zjištěny parametry a technologie stavby rotundy, stavební vývoj, byla prokázána výstavba podle geometrického projektu aj. K unikátní zachované části podlahy z keramických reliéfních dlaždic vyšehradského typu z 11. století jsou sneseny argumenty pro její dataci, objeveny zahraniční analogie, poprvé je stanovena definice typu i jeho členění a publikována podrobná technologie výroby dlaždic. Objev, že tvary zvířecích reliéfů na dlaždicích byly geometricky konstruovány, vedl k odkrytí dosud neznámého geometrického postupu – metody GeDeKS, nesporně použité na dlaždicích daného typu a pravděpodobně i v architektuře. U reliéfů z 11. století na dlaždicích vyšehradského typu vyloučil volnou tvorbu. Důsledné používání historické metrologie umožnilo rozpoznat základní principy geometricky komplexního pojetí stavby – od jejích rozměrů, rozmístění architektonických prvků až po velikost dlaždice na podlaze. Nové jsou i náznaky, kam nadále směřovat úsilí při hledání kulturního okruhu, z něhož mohl vycházet tvůrce rotundy jako komplexního architektonicko-uměleckého díla. Analýzou technologií a postupů je v Čechách 11. století doložena činnost stavební huti cizí provenience a výtečného matematika-astronoma. Oproti dosavadním názorům o pozici českých zemí na periferii tehdejšího uměleckého světa autoři nabízejí pohled, že v 2. polovině 11. století za Vratislava II. byly umění a patrně i věda v českých zemích v bezprostředním kontaktu s progresivními proudy v říši i v Evropě. Analýza 1,5 m vysokého antropogenního souvrství pod podlahou rotundy přinesla nečekané svědectví o starobylosti sakrální tradice místa ve formě pozůstatků dvou kostelů předcházejících rotundu. Autory praktikovaná náročná metoda terénního výzkumu umožnila nízké souvrství pod násypem pro nejstarší kostel nezvykle jemně strukturovat. Rozlišených 28 vývojových jednotek sloučených do deseti vývojových fází pokrývá několik časových úseků mezi počátkem 9. a polovinou 10. století. Podařilo se každou fázi charakterizovat příslušným nálezovým souborem, a zpřesnit tak vývojovou řadu některých prvků hmotné kultury a z charakteru nálezů získat i poznatky o sociálním statutu uživatelů staveb, které zde výstavbě nejstaršího kostela předcházely. Analýzy terénů i nálezů přinesly poznatek, že nejstarší sakrální stavba pražského města vznikla v polovině 10. století na místě, kde se do té doby pohybovali příslušníci společenské elity.

  • Czech name

    Malostranská rotunda sv. Václava v Praze

  • Czech description

    Kniha se věnuje románské architektonické památce z 11. století, jejímu okolí a dějinám místa před její výstavbou. Výsledky archeologického výzkumu zapojené do prostorových i časových souvislostí, s využitím výsledků multioborové spolupráce, vyústily v podobu mnohovrstevnaté historické monografie. Byly zjištěny parametry a technologie stavby rotundy, stavební vývoj, byla prokázána výstavba podle geometrického projektu aj. K unikátní zachované části podlahy z keramických reliéfních dlaždic vyšehradského typu z 11. století jsou sneseny argumenty pro její dataci, objeveny zahraniční analogie, poprvé je stanovena definice typu i jeho členění a publikována podrobná technologie výroby dlaždic. Objev, že tvary zvířecích reliéfů na dlaždicích byly geometricky konstruovány, vedl k odkrytí dosud neznámého geometrického postupu – metody GeDeKS, nesporně použité na dlaždicích daného typu a pravděpodobně i v architektuře. U reliéfů z 11. století na dlaždicích vyšehradského typu vyloučil volnou tvorbu. Důsledné používání historické metrologie umožnilo rozpoznat základní principy geometricky komplexního pojetí stavby – od jejích rozměrů, rozmístění architektonických prvků až po velikost dlaždice na podlaze. Nové jsou i náznaky, kam nadále směřovat úsilí při hledání kulturního okruhu, z něhož mohl vycházet tvůrce rotundy jako komplexního architektonicko-uměleckého díla. Analýzou technologií a postupů je v Čechách 11. století doložena činnost stavební huti cizí provenience a výtečného matematika-astronoma. Oproti dosavadním názorům o pozici českých zemí na periferii tehdejšího uměleckého světa autoři nabízejí pohled, že v 2. polovině 11. století za Vratislava II. byly umění a patrně i věda v českých zemích v bezprostředním kontaktu s progresivními proudy v říši i v Evropě. Analýza 1,5 m vysokého antropogenního souvrství pod podlahou rotundy přinesla nečekané svědectví o starobylosti sakrální tradice místa ve formě pozůstatků dvou kostelů předcházejících rotundu. Autory praktikovaná náročná metoda terénního výzkumu umožnila nízké souvrství pod násypem pro nejstarší kostel nezvykle jemně strukturovat. Rozlišených 28 vývojových jednotek sloučených do deseti vývojových fází pokrývá několik časových úseků mezi počátkem 9. a polovinou 10. století. Podařilo se každou fázi charakterizovat příslušným nálezovým souborem, a zpřesnit tak vývojovou řadu některých prvků hmotné kultury a z charakteru nálezů získat i poznatky o sociálním statutu uživatelů staveb, které zde výstavbě nejstaršího kostela předcházely. Analýzy terénů i nálezů přinesly poznatek, že nejstarší sakrální stavba pražského města vznikla v polovině 10. století na místě, kde se do té doby pohybovali příslušníci společenské elity.

Classification

  • Type

    B - Specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60102 - Archaeology

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2020

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • ISBN

    978-80-87220-17-7

  • Number of pages

    519

  • Publisher name

    Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze

  • Place of publication

    Praha

  • UT code for WoS book