Industrial Heritage: Glassmaking in Bor – Šenov Area

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75032333%3A_____%2F22%3AN0000036" target="_blank" >RIV/75032333:_____/22:N0000036 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Průmyslové dědictví: Sklářství borsko-šenovské oblasti

Original language description

Publikace je primárně věnována stavbám a technologickým zařízením souvisejícím se sklářskou výrobou. Proces výroby skla a jeho zušlechtění (rafinace) zahrnuje pestrou škálu provozů od přípravy surovin, přes hutní haly až po rafinerie. V rámci sledování komplexního technologického toku je pozornost věnována také získávání sklářských surovin, jejich dopravě, energetickému zázemí výrobních budov (vodní díla, zásobování vodou, elektrickou energií a plynem), strojírenským podnikům zaměřeným na výrobu sklářských strojů a rovněž výrobě komponent pro kompletaci výrobků (výroba rámů, kovových doplňků, beden, dřevité vlny apod.). Teritoriálně je práce vymezena borsko-šenovskou sklářskou oblastí, která náleží v celorepublikovém kontextu mezi nejvýznamnější regiony tohoto odvětví. Je situována v severních Čechách v okolí měst Nový Bor, Kamenický Šenov, Česká Kamenice a Chřibská, tedy na území dnešních okresů Česká Lípa (Liberecký kraj) a Děčín (Ústecký kraj). Časově je těžiště práce zaměřeno především na období od 2. poloviny 18. století do poloviny 20. století, tedy na protoprůmyslovou a průmyslovou výrobu. V Lužických horách a navazující části Děčínské pahorkatiny jsou archeologicky doloženy sklárny již od 2. poloviny 13. století. Spolu s Krušnými horami se jedná o nejstarší doklady sklářských výrobních objektů v Čechách. Pro období od 13. do 15. století je v borsko-šenovské oblasti doloženo několik desítek stanovišť sklářských hutí, další stanoviště byla v terénu dohledána i pro 16.–18. století, jejich počet je ale menší. Klíčovou roli v regionu sehrála sklárna v Horní Chřibské, založená nejspíše mezi lety 1457 a 1504 a fungující nepřetržitě až do počátku 21. století. Druhým nejdůležitějším hutním objektem byla sklárna ve Falknově, provozovaná od roku 1530 do počátku padesátých let 18. století. Kolem obou těchto provozů se postupně koncentrovala centra rafinace skla, podpořená ve 2. polovině 17. století vznikem sklářských cechů. Od této doby se borsko-šenovská oblast stala jedním z nejvýznamnějších středisek rafinace skla a obchodu s touto komoditou. Hlavními centry se staly Polevsko, Kamenický Šenov, Skalice, Falknov a Kytlice a po polovině 18. století Haida (Nový Bor), povýšená na město. Důležitými odvětvími se také stala výroba lustrů (Prácheň, Kamenický Šenov) a výroba zrcadel (zrcadlárny Kinských ve Sloupu, v Lindavě a jejich okolí). Zásadní proměnou prošla hutní prvovýroba v poslední čtvrtině 19. a první čtvrtině 20. století. Poslední fungující staré sklárny v Horní Chřibské a na Nové Huti (zde provoz ukončen roku 1875) byly v tomto období v několika časových vlnách doplněny osmnácti novými sklárnami s moderními typy tavicích pecí. Pro otop pecí bylo namísto nedostatkového dřeva používáno hnědé uhlí a z něj vyráběný generátorový plyn. Nové provozy se příznačně koncentrují do blízkosti budovaných železničních tratí. Registr lokalit je řazen abecedně podle katastrálních území a v rámci nich podle odvětví. Pro přehlednost je zařazena vždy mapa s lokalizací průzkumem zachycených staveb. Nejhodnotnější areály jsou podrobněji rozebrány v Katalogu vybraných sklářských objektů a areálů. Mezi nejvýznamnější průmyslové areály oblasti je možno zařadit především autenticky zachovanou a doposavad provozovanou sklárnu Bratři Jílkové v Kamenickém Šenově, sousední a rovněž fungující sklárnu Adolf Rückl, navazující dělnické domy a železniční stanici. Ze sklářských hutí je dále možné uvést sklárnu v Horní Chřibské s nejstarší historií a autenticky zachovaným huťmistrovským domem a dělnickými domy, sklárnu ve Svoru s obdobným zázemím, sklárny Anton Rückl ve Skalici a Franz Vetter v Kamenickém Šenově nebo doposavad fungující sklárny v Polevsku (Klára) a Novém Boru (Flora, později Hantich). Z rafinačních provozů lze jako památkově nejhodnotnější uvést rafinerie Gebrüder Zahn a Gebrüder Rachmann v Novém Boru a unikátně řešenou malírnu se vzorkovnou firmy Karl Meltzer v Okrouhlé. Ikonickou stavbou zdejšího sklářského průmyslu se stala továrna na lustry firmy Elias Palme v Kamenickém Šenově, která se však i přes svůj nesporný význam a památkovou ochranu dnes nachází v havarijním stavu. Průzkumem byly identifikovány také velmi hodnotné objekty drobnějších brusíren a malíren skla, často se zachovanými vodními díly a torzy strojního zařízení. Mimořádnými stavbami jsou podniky zrcadláren Kinských, ze kterých je nutno vyzdvihnout monumentální historizující tzv. Rabštejnskou brusírnu a leštírnu zrcadel a starší barokní tzv. Velenickou brusírnu a leštírnu zrcadel s unikátním vodním dílem. Z podniků sklářského strojírenství je nejhodnotnější nepochybně areál firmy Gebrüder Rachmann v Novém Boru. Sledovaná témata ilustrují mapové přílohy, schémata, kresby, reprodukce historické plánové dokumentace, dobových fotografií a současné fotografie.

Czech name

Průmyslové dědictví: Sklářství borsko-šenovské oblasti

Czech description

—

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-87810-48-4

Number of pages

300

Publisher name

Národní památkový ústav

Place of publication

Ostrava

UT code for WoS book

—