‘Such a Crowd in One Little Yard!’ or The First Land Reform on the Estates
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75075741%3A_____%2F18%3AN0000007" target="_blank" >RIV/75075741:_____/18:N0000007 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://www.nzm.cz/veda-a-vyzkum/odborne-publikace/takova-tlacenice-na-jednom-dvorecku-aneb-prvni-pozemkova-reforma-na-velkostatcich-krivoklat-plasy-a-radnice-19181938" target="_blank" >https://www.nzm.cz/veda-a-vyzkum/odborne-publikace/takova-tlacenice-na-jednom-dvorecku-aneb-prvni-pozemkova-reforma-na-velkostatcich-krivoklat-plasy-a-radnice-19181938</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
„Taková tlačenice na jednom dvorečku!“ Aneb První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice (1918–1938)
Original language description
Publikace je věnována první československé pozemkové reformě, tedy procesu přerozdělování půdního fondu. Pozornost se soustředí na oblasti středozápadních Čech, konkrétně bývalé velkostatky Křivoklát, Plasy a Radnice. Vybrány byly jednak na základě jejich polohy v obilnářském regionu a struktury hospodaření (vysoká míra lesní půdy), jednak státní příslušnosti majitelů (říšští Němci Fürstenberg z Křivoklátska a Metternich-Winneburg z Plaska; Čechoslovák Sternberg z Radnicka). Hlavním cílem bylo porozumět procesu přerozdělování půdního fondu i jeho důsledkům a analyzovat strategie, jež jednotliví vlastníci, nabyvatelé i stát volili za účelem podržení/zisku půdního fondu. Publikace se opírá o bohatý materiál nejen z českých, ale i zahraničních archivů. Stěžejním pramenem je fond Státního pozemkového úřadu, deponovaný v pražském Národním archivu. Stranou nezůstaly ani tištěné prameny, obzvláště periodika, a to jak celostátní, tak regionální. Metodologické uchopení zkoumané problematiky není snadnou záležitostí. Využita je zejména komparativní metoda, která tvoří základní metodologickou osu publikace. Publikace zahrnuje bohatou obrazovou přílohu a je hojně doprovázena tabulkami a grafy. Stěžejní část tvoří analýza hospodářských a sociálních dopadů reformy, a to v oblastech drobného přídělu, zbytkových statků, průmyslových provozů a formující se památkové péče. Pozornost byla zaměřena na běžnou praxi při provádění pozemkové reformy, osoby nabyvatelů, efektivitu hospodaření na přidělené půdě, fungování menších průmyslových provozů (lihovarů, sýráren a cihelen) a také na otázky spojené s vykupováním dlouhodobých pachtů, lesní reformou a formující se památkovou péčí. Komparace si vytkla za cíl vytvořit základní model parcelace půdy v regionu středozápadních Čech, a ten poté zapojit do sítě sociálních, hospodářských, politických a kulturních vazeb jak na úrovni zmíněných velkostatků, tak v celostátním i mezinárodním kontextu. Hlubší pochopení průběhu pozemkové reformy slibuje přispět k vytvoření lepšího obrazu o fungování československého hospodářství v meziválečném období.
Czech name
„Taková tlačenice na jednom dvorečku!“ Aneb První pozemková reforma na velkostatcích Křivoklát, Plasy a Radnice (1918–1938)
Czech description
Publikace je věnována první československé pozemkové reformě, tedy procesu přerozdělování půdního fondu. Pozornost se soustředí na oblasti středozápadních Čech, konkrétně bývalé velkostatky Křivoklát, Plasy a Radnice. Vybrány byly jednak na základě jejich polohy v obilnářském regionu a struktury hospodaření (vysoká míra lesní půdy), jednak státní příslušnosti majitelů (říšští Němci Fürstenberg z Křivoklátska a Metternich-Winneburg z Plaska; Čechoslovák Sternberg z Radnicka). Hlavním cílem bylo porozumět procesu přerozdělování půdního fondu i jeho důsledkům a analyzovat strategie, jež jednotliví vlastníci, nabyvatelé i stát volili za účelem podržení/zisku půdního fondu. Publikace se opírá o bohatý materiál nejen z českých, ale i zahraničních archivů. Stěžejním pramenem je fond Státního pozemkového úřadu, deponovaný v pražském Národním archivu. Stranou nezůstaly ani tištěné prameny, obzvláště periodika, a to jak celostátní, tak regionální. Metodologické uchopení zkoumané problematiky není snadnou záležitostí. Využita je zejména komparativní metoda, která tvoří základní metodologickou osu publikace. Publikace zahrnuje bohatou obrazovou přílohu a je hojně doprovázena tabulkami a grafy. Stěžejní část tvoří analýza hospodářských a sociálních dopadů reformy, a to v oblastech drobného přídělu, zbytkových statků, průmyslových provozů a formující se památkové péče. Pozornost byla zaměřena na běžnou praxi při provádění pozemkové reformy, osoby nabyvatelů, efektivitu hospodaření na přidělené půdě, fungování menších průmyslových provozů (lihovarů, sýráren a cihelen) a také na otázky spojené s vykupováním dlouhodobých pachtů, lesní reformou a formující se památkovou péčí. Komparace si vytkla za cíl vytvořit základní model parcelace půdy v regionu středozápadních Čech, a ten poté zapojit do sítě sociálních, hospodářských, politických a kulturních vazeb jak na úrovni zmíněných velkostatků, tak v celostátním i mezinárodním kontextu. Hlubší pochopení průběhu pozemkové reformy slibuje přispět k vytvoření lepšího obrazu o fungování československého hospodářství v meziválečném období.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2018
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-86874-94-4
Number of pages
220
Publisher name
Národní zemědělské muzeum, s.p.o.
Place of publication
Praha
UT code for WoS book
—