History of one heresy. Gerta and Harry Freunds – victims of a Trotskyist stigma

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F75112779%3A_____%2F22%3A00010617" target="_blank" >RIV/75112779:_____/22:00010617 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://sd.usd.cas.cz/artkey/sod-202101-0004_history-of-one-heresy-gerta-and-harry-freunds-8211-victims-of-a-trotskyist-stigma.php" target="_blank" >https://sd.usd.cas.cz/artkey/sod-202101-0004_history-of-one-heresy-gerta-and-harry-freunds-8211-victims-of-a-trotskyist-stigma.php</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2021.021" target="_blank" >10.51134/sod.2021.021</a>

Result language

čeština

Original language name

Historie jedné hereze. Sourozenci Gerta a Harry Freundovi – oběti trockistického stigmatu

Original language description

Tato případová studie přibližuje dramatické životní osudy sourozenců Gerty (Gertrudy) a Harryho (Heřmana) Freundových v kontextu meziválečného komunistického hnutí. Narodili se v roce 1908 (Harry) a 1909 (Gerta) do pražské středostavovské, národnostně smíšené rodiny (s německou, židovskou a českou identitou) a oba byli pod vlivem matky Terezie Freundové (1885–1982) od mládí oddáni komunistickým ideálům. Gerta byla činná v Komunistické studentské frakci (Kostufra), stala se tanečnicí a provozovala v Praze soukromou taneční školu. V roce 1932 uzavřela sňatek se sovětským revolucionářem, diplomatem a literátem Alexandrem Jakovlevičem Arosevem (1890–1938), který působil jako zplnomocněný představitel Sovětského svazu v Československu (před navázáním diplomatických styků). Poté jej následovala do Moskvy, kde se stal předsedou Všesvazové společnosti pro kulturní styky se zahraničím (Vsesojuznoje obščestvo dlja kulturnoj svjazi s zagranicej – VOKS), která zajišťovala cesty západních intelektuálů a umělců do SSSR. V době Velkého teroru však Arosev upadl do nemilosti a oba manželé byli v létě 1937 zatčeni. Gerta byla obviněna ze špionáže, odsouzena k trestu smrti a v prosinci 1937 popravena, Arosev zahynul stejným způsobem v únoru 1938. Harry Freund začal brzy sympatizovat s takzvanou Levou opozicí v SSSR a jako kritik bolševizovaného vedení Komunistické strany Československa byl z této strany vyloučen. Založil radikálně levicovou opoziční platformu nazývanou „Leninská opozice“, s níž ostře vystupoval proti ústřednímu stalinistickému kurzu komunistického hnutí, ale i proti alternativnímu proudu reprezentovanému Lvem Davidovičem Trockým (1879–1940). Po zániku první republiky na podzim 1938 přešel Harry Freund se svým uskupením do ilegality, byl zatčen a několik měsíců vězněn. Po propuštění se v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava zapojil do odboje a v lednu 1944 zahynul při zatýkání. Z celé rodiny Freundových přežila deportace do koncentračních táborů pouze jeho matka. Autor v narativně pojatém textu předkládá neznámou faktografii k biografii sourozenců Freundových a zároveň odkrývá tragické propojení mezi jejich osudy, když dokládá, že to byly právě opoziční aktivity Harryho, které poskytly stalinským represivním orgánům údajné důkazy o špionáži jeho sestry. Zachycuje také místo Freundovy „Leninské opozice“ na alternativní radikálně levicové scéně Československa ve třicátých letech minulého století, dokumentuje její politické aktivity, názorové spory a ideologický dogmatismus. Ukazuje přitom, jak fatální bylo stigma trockismu pro nekonformní účastníky komunistického hnutí a jak příznačně osud obou protagonistů odráží turbulentní vývoj, jímž mezi světovými válkami prošla tuzemská radikální levice stejně jako československo-sovětské vztahy.

Czech name

Historie jedné hereze. Sourozenci Gerta a Harry Freundovi – oběti trockistického stigmatu

Czech description

Tato případová studie přibližuje dramatické životní osudy sourozenců Gerty (Gertrudy) a Harryho (Heřmana) Freundových v kontextu meziválečného komunistického hnutí. Narodili se v roce 1908 (Harry) a 1909 (Gerta) do pražské středostavovské, národnostně smíšené rodiny (s německou, židovskou a českou identitou) a oba byli pod vlivem matky Terezie Freundové (1885–1982) od mládí oddáni komunistickým ideálům. Gerta byla činná v Komunistické studentské frakci (Kostufra), stala se tanečnicí a provozovala v Praze soukromou taneční školu. V roce 1932 uzavřela sňatek se sovětským revolucionářem, diplomatem a literátem Alexandrem Jakovlevičem Arosevem (1890–1938), který působil jako zplnomocněný představitel Sovětského svazu v Československu (před navázáním diplomatických styků). Poté jej následovala do Moskvy, kde se stal předsedou Všesvazové společnosti pro kulturní styky se zahraničím (Vsesojuznoje obščestvo dlja kulturnoj svjazi s zagranicej – VOKS), která zajišťovala cesty západních intelektuálů a umělců do SSSR. V době Velkého teroru však Arosev upadl do nemilosti a oba manželé byli v létě 1937 zatčeni. Gerta byla obviněna ze špionáže, odsouzena k trestu smrti a v prosinci 1937 popravena, Arosev zahynul stejným způsobem v únoru 1938. Harry Freund začal brzy sympatizovat s takzvanou Levou opozicí v SSSR a jako kritik bolševizovaného vedení Komunistické strany Československa byl z této strany vyloučen. Založil radikálně levicovou opoziční platformu nazývanou „Leninská opozice“, s níž ostře vystupoval proti ústřednímu stalinistickému kurzu komunistického hnutí, ale i proti alternativnímu proudu reprezentovanému Lvem Davidovičem Trockým (1879–1940). Po zániku první republiky na podzim 1938 přešel Harry Freund se svým uskupením do ilegality, byl zatčen a několik měsíců vězněn. Po propuštění se v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava zapojil do odboje a v lednu 1944 zahynul při zatýkání. Z celé rodiny Freundových přežila deportace do koncentračních táborů pouze jeho matka. Autor v narativně pojatém textu předkládá neznámou faktografii k biografii sourozenců Freundových a zároveň odkrývá tragické propojení mezi jejich osudy, když dokládá, že to byly právě opoziční aktivity Harryho, které poskytly stalinským represivním orgánům údajné důkazy o špionáži jeho sestry. Zachycuje také místo Freundovy „Leninské opozice“ na alternativní radikálně levicové scéně Československa ve třicátých letech minulého století, dokumentuje její politické aktivity, názorové spory a ideologický dogmatismus. Ukazuje přitom, jak fatální bylo stigma trockismu pro nekonformní účastníky komunistického hnutí a jak příznačně osud obou protagonistů odráží turbulentní vývoj, jímž mezi světovými válkami prošla tuzemská radikální levice stejně jako československo-sovětské vztahy.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

2695-0952

Volume of the periodical

28

Issue of the periodical within the volume

1/2021

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

62

Pages from-to

99-160

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85108430823