The Ringhoffers, Lighter Than Air Aviation and Airplane Production

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023299%3A_____%2F19%3AN0000011" target="_blank" >RIV/00023299:_____/19:N0000011 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Ringhofferové, vzduchoplavba a výroba letadel

Original language description

V první polovině třicátých let 20. století se snažily československé koncerny, které dosud nevyráběly letadla, proniknout i do tohoto segmentu trhu a narušit stávající monopol tří leteckých výrobců – Aero, Avia a Letov. Jako první se o to pokusil koncern Škoda, ale licenční výroba francouzských stíhacích letadel pod názvem Škoda D-1 ani vývoj vlastních letadel nepřinesl očekávané výsledky. Škoda sice vlastní výrobu opustila, ovšem koupila celou továrnu Avia. Českomoravská Kolben-Daněk se uchytila výrobou vlastních cvičných letadel Praga E-39, Praga E-41 a Praga E-241. Největší úspěchy zaznamenala značka Praga ovšem vývojem a výrobou turistických jednoplošníků Praga E-114 Baby, které se dokonce vyráběly v licenci ve Velké Británii. Akciová společnost Baťa založila vlastní leteckou továrnu Zlínská letecká akciová společnost, která zahájila výrobu bezmotorových letadel. Větší úspěch ale zaznamenala až její dolnoplošná dvoumístná turistická a cestovní letadla Zlín Z-XII. Podobným směrem se vydal i koncern Ringhoffer-Tatra. V Moravskoslezské vozovce ve Studénce založil v roce 1934 letecké oddělení. Získal licenci na výrobu cvičných dvojplošníků, britského Avro 626 a německého Bücker Bü 131 Jungmann. Do roku 1938 zaznamenal pouze částečný úspěch s německými dvojplošníky, které vyráběl pod označením Tatra T-131. Větší pozornost vyvolala ale jeho vlastní konstrukční řada dolnoplošných dvoumístných turistických a sportovních letadel. Tu vyvíjel šéfkonstruktér Ing. Karel Tomáš, který přišel z továrny Letov. Vyvinul letadla Tatra T-001, Tatra T-101, Tatra T-201 a Tatra T-301, která dosahovala skvělých úspěchů. Nejpozoruhodnější byl nepochybně let Tatry T-101 s piloty Jánem Ambrušem a továrním šéfpilotem Vojtěchem Matěnou 17. A 18. května 1938 bez mezipřistání z pražského letiště Ruzyně až na letiště Chartúm v dnešním Súdánu. Let o délce 4340 km patří k nejlepším československým leteckým rekordům všech dob. Letadla Praga, Zlín i Tatra měla tu smůlu, že přišla na trh až těsně před mnichovskou krizí a okupací zbytku Čech a Moravy v březnu 1939. Z letadel Moravskoslezské vozovky se dostal do sériové výroby pouze typ Tatra T-201. V říjnu 1938 byla studénecká továrna okupována německým vojskem. Letadla a část výrobního zařízení se ještě podařilo evakuovat, ale to již byla labutí píseň výroby letadel v této slezské továrně. Do konce roku 1939 v ní byla ještě dokončena výroba deseti letadel typu Bücker Bü 131, ale tentokrát již pro německou Luftwaffe. Ing. Karel Tomáš a další konstruktéři odešli na pokyn vedení koncernu Ringhoffer-Tatra do Zlínské letecké akciové společnosti. Ing. Tomáš zde vyvinul po skončení druhé světové války velmi úspěšné cvičné a sportovní letadlo Zlín Z-26 Trenér. Vycházel při tom, jak jinak, z vlastní konstrukce dvoumístných dolnoplošníků typu Tatra.

Czech name

Ringhofferové, vzduchoplavba a výroba letadel

Czech description

V první polovině třicátých let 20. století se snažily československé koncerny, které dosud nevyráběly letadla, proniknout i do tohoto segmentu trhu a narušit stávající monopol tří leteckých výrobců – Aero, Avia a Letov. Jako první se o to pokusil koncern Škoda, ale licenční výroba francouzských stíhacích letadel pod názvem Škoda D-1 ani vývoj vlastních letadel nepřinesl očekávané výsledky. Škoda sice vlastní výrobu opustila, ovšem koupila celou továrnu Avia. Českomoravská Kolben-Daněk se uchytila výrobou vlastních cvičných letadel Praga E-39, Praga E-41 a Praga E-241. Největší úspěchy zaznamenala značka Praga ovšem vývojem a výrobou turistických jednoplošníků Praga E-114 Baby, které se dokonce vyráběly v licenci ve Velké Británii. Akciová společnost Baťa založila vlastní leteckou továrnu Zlínská letecká akciová společnost, která zahájila výrobu bezmotorových letadel. Větší úspěch ale zaznamenala až její dolnoplošná dvoumístná turistická a cestovní letadla Zlín Z-XII. Podobným směrem se vydal i koncern Ringhoffer-Tatra. V Moravskoslezské vozovce ve Studénce založil v roce 1934 letecké oddělení. Získal licenci na výrobu cvičných dvojplošníků, britského Avro 626 a německého Bücker Bü 131 Jungmann. Do roku 1938 zaznamenal pouze částečný úspěch s německými dvojplošníky, které vyráběl pod označením Tatra T-131. Větší pozornost vyvolala ale jeho vlastní konstrukční řada dolnoplošných dvoumístných turistických a sportovních letadel. Tu vyvíjel šéfkonstruktér Ing. Karel Tomáš, který přišel z továrny Letov. Vyvinul letadla Tatra T-001, Tatra T-101, Tatra T-201 a Tatra T-301, která dosahovala skvělých úspěchů. Nejpozoruhodnější byl nepochybně let Tatry T-101 s piloty Jánem Ambrušem a továrním šéfpilotem Vojtěchem Matěnou 17. A 18. května 1938 bez mezipřistání z pražského letiště Ruzyně až na letiště Chartúm v dnešním Súdánu. Let o délce 4340 km patří k nejlepším československým leteckým rekordům všech dob. Letadla Praga, Zlín i Tatra měla tu smůlu, že přišla na trh až těsně před mnichovskou krizí a okupací zbytku Čech a Moravy v březnu 1939. Z letadel Moravskoslezské vozovky se dostal do sériové výroby pouze typ Tatra T-201. V říjnu 1938 byla studénecká továrna okupována německým vojskem. Letadla a část výrobního zařízení se ještě podařilo evakuovat, ale to již byla labutí píseň výroby letadel v této slezské továrně. Do konce roku 1939 v ní byla ještě dokončena výroba deseti letadel typu Bücker Bü 131, ale tentokrát již pro německou Luftwaffe. Ing. Karel Tomáš a další konstruktéři odešli na pokyn vedení koncernu Ringhoffer-Tatra do Zlínské letecké akciové společnosti. Ing. Tomáš zde vyvinul po skončení druhé světové války velmi úspěšné cvičné a sportovní letadlo Zlín Z-26 Trenér. Vycházel při tom, jak jinak, z vlastní konstrukce dvoumístných dolnoplošníků typu Tatra.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Fenomén Ringhoffer. Rodina, podnikání, politika

ISBN

978-80-7037-303-3

Number of pages of the result

20

Pages from-to

376-395

Number of pages of the book

570

Publisher name

Národní technické muzeum

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—