A Poetic Geometry. Modern Architecture in the Photographs of Josef Sudek

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023442%3A_____%2F18%3AN0000003" target="_blank" >RIV/00023442:_____/18:N0000003 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Poetická geometrie. Moderní architektura ve fotografiích Josefa Sudka

Original language description

Kniha představuje méně známou oblast tvorby fotografa Josefa Sudka (1896–1976) – fotografie věnované moderní architektuře. Josef Sudek je české i zahraniční veřejnosti znám především díky osobitým volným fotografiím, z nichž ty nejznámější vznikaly ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století. Jeho neobyčejně rozsáhlé dílo však zahrnuje různé další polohy tvorby; nejméně odborně reflektovány jsou ty, které vznikaly jako zakázkové. Jedná se o portrétní, produktovou, reklamní a reprodukční fotografii, které se Sudek věnoval především ve třicátých a čtyřicátých letech. Důvody, proč tyto práce dosud vzbuzovaly menší odbornou pozornost, leží jak ve vlastní Sudkově prezentaci svého díla, tak v přístupech jeho četných interpretů, kteří se Sudkovým dílem zabývali jak za jeho života, tak po jeho smrti. Zajímavou, i když ne příliš rozsáhlou (cca 500 snímků) částí Sudkova zakázkového díla jsou snímky moderní architektury, které vznikaly od konce dvacátých do padesátých let, přičemž jejich těžiště leží v létech třicátých. Tyto fotografie můžeme interpretovat v řadě kontextů. Byly nedílnou součástí soudobé fotografie architektury, jejíž postavení v meziválečném Československu bylo do jisté míry výlučné a neopakovatelné. Vzájemný vztah fotografie a architektury byl cílevědomě budován za účelem co nejvýrazněji reprezentovat, zviditelnit a propagovat moderní architekturu. Situace byla podpořena i kladným přijímáním až adorací nových médií (fotografie a filmu) nejen v avantgardních, ale i v konzervativnějších uměleckých a laických kruzích, stejně jako technickým pokrokem polygrafie a nebývalým rozmachem obrazových tištěných médií. Pro pochopení vizuálních strategií fotografií architektury je nutné sledovat také ikonografii těchto snímků. Mnohá ze stereotypních zachycení architektury prostřednictvím rozličných asociací směřovala k propagaci či dokonce jakési reklamě v širším slova smyslu na moderní architektonické formy a funkce, které měly splňovat. Nejsilnější „reklamní“ vyznění můžeme sledovat na fotografiích architektury, které za účelem přiblížení nezvyklé architektonické formy běžnému divákovi využívaly symboly, s nimiž se mohl tento divák ztotožnit. Nejčastěji se jednalo o moderní automobil či mladou, sportovně vyhlížející ženu. Přestože v meziválečném období byla moderní architektura hojně fotograficky reflektována jak v avantgardních, tak v amatérských kruzích, jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání profesionálního zakázkového fotografování architektury poskytuje mnoho cenných informací o řemeslných postupech a institucionálních okolnostech tohoto oboru, které se mnohdy výrazně projevily v podobě konkrétních snímků. Na příkladu nejvýraznějších fotografů oboru je možné ukázat jak každodenní praxi fotografa, zaměřeného na fotografii architektury, tak rozdíly ve stylech jednotlivých tvůrců, z nichž jedním z nejvýraznějších byl právě Josef Sudek. Josef Sudek ve spolupráci s mnoha předními architekty té doby (např. Jaroslavem Fragnerem, Josefem Gočárem, Janem E. Koulou, Pavlem Janákem, Richardem Podzemným a mnoha dalšími) vytvořil stovky snímků, které charakterizuje střízlivé používání obrazových strategií fotografické avantgardy (podhledů, nadhledů, diagonálních kompozic apod.), přesto nezřídka pregnantně zprostředkovávají záměry moderních architektů. Na mnohých z těchto snímků si můžeme rovněž povšimnout Sudkovy snahy o jakousi „poetizaci“ či „změkčení“ geometricky definovaných tvarů moderní architektury. Projevuje se nejčastěji záběrem širšího okolí budovy či narušením její geometrie prostřednictvím organických forem okolní vegetace. Dochovaná Sudkova obchodní písemná pozůstalost nám pak dává nahlédnout do praktického chodu jeho atelieru i poznat některé všeobecné technické a obchodní zákonitosti fotografie architektury.

Czech name

Poetická geometrie. Moderní architektura ve fotografiích Josefa Sudka

Czech description

Kniha představuje méně známou oblast tvorby fotografa Josefa Sudka (1896–1976) – fotografie věnované moderní architektuře. Josef Sudek je české i zahraniční veřejnosti znám především díky osobitým volným fotografiím, z nichž ty nejznámější vznikaly ve čtyřicátých až šedesátých letech 20. století. Jeho neobyčejně rozsáhlé dílo však zahrnuje různé další polohy tvorby; nejméně odborně reflektovány jsou ty, které vznikaly jako zakázkové. Jedná se o portrétní, produktovou, reklamní a reprodukční fotografii, které se Sudek věnoval především ve třicátých a čtyřicátých letech. Důvody, proč tyto práce dosud vzbuzovaly menší odbornou pozornost, leží jak ve vlastní Sudkově prezentaci svého díla, tak v přístupech jeho četných interpretů, kteří se Sudkovým dílem zabývali jak za jeho života, tak po jeho smrti. Zajímavou, i když ne příliš rozsáhlou (cca 500 snímků) částí Sudkova zakázkového díla jsou snímky moderní architektury, které vznikaly od konce dvacátých do padesátých let, přičemž jejich těžiště leží v létech třicátých. Tyto fotografie můžeme interpretovat v řadě kontextů. Byly nedílnou součástí soudobé fotografie architektury, jejíž postavení v meziválečném Československu bylo do jisté míry výlučné a neopakovatelné. Vzájemný vztah fotografie a architektury byl cílevědomě budován za účelem co nejvýrazněji reprezentovat, zviditelnit a propagovat moderní architekturu. Situace byla podpořena i kladným přijímáním až adorací nových médií (fotografie a filmu) nejen v avantgardních, ale i v konzervativnějších uměleckých a laických kruzích, stejně jako technickým pokrokem polygrafie a nebývalým rozmachem obrazových tištěných médií. Pro pochopení vizuálních strategií fotografií architektury je nutné sledovat také ikonografii těchto snímků. Mnohá ze stereotypních zachycení architektury prostřednictvím rozličných asociací směřovala k propagaci či dokonce jakési reklamě v širším slova smyslu na moderní architektonické formy a funkce, které měly splňovat. Nejsilnější „reklamní“ vyznění můžeme sledovat na fotografiích architektury, které za účelem přiblížení nezvyklé architektonické formy běžnému divákovi využívaly symboly, s nimiž se mohl tento divák ztotožnit. Nejčastěji se jednalo o moderní automobil či mladou, sportovně vyhlížející ženu. Přestože v meziválečném období byla moderní architektura hojně fotograficky reflektována jak v avantgardních, tak v amatérských kruzích, jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání profesionálního zakázkového fotografování architektury poskytuje mnoho cenných informací o řemeslných postupech a institucionálních okolnostech tohoto oboru, které se mnohdy výrazně projevily v podobě konkrétních snímků. Na příkladu nejvýraznějších fotografů oboru je možné ukázat jak každodenní praxi fotografa, zaměřeného na fotografii architektury, tak rozdíly ve stylech jednotlivých tvůrců, z nichž jedním z nejvýraznějších byl právě Josef Sudek. Josef Sudek ve spolupráci s mnoha předními architekty té doby (např. Jaroslavem Fragnerem, Josefem Gočárem, Janem E. Koulou, Pavlem Janákem, Richardem Podzemným a mnoha dalšími) vytvořil stovky snímků, které charakterizuje střízlivé používání obrazových strategií fotografické avantgardy (podhledů, nadhledů, diagonálních kompozic apod.), přesto nezřídka pregnantně zprostředkovávají záměry moderních architektů. Na mnohých z těchto snímků si můžeme rovněž povšimnout Sudkovy snahy o jakousi „poetizaci“ či „změkčení“ geometricky definovaných tvarů moderní architektury. Projevuje se nejčastěji záběrem širšího okolí budovy či narušením její geometrie prostřednictvím organických forem okolní vegetace. Dochovaná Sudkova obchodní písemná pozůstalost nám pak dává nahlédnout do praktického chodu jeho atelieru i poznat některé všeobecné technické a obchodní zákonitosti fotografie architektury.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7101-177-4

Number of pages

119

Publisher name

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—