From human to cell: New approaches and methods in studies of circadian rhythms in patients with affective disorders and schizophrenia

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023752%3A_____%2F16%3A43915035" target="_blank" >RIV/00023752:_____/16:43915035 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2016/1_2016/weissova.pdf" target="_blank" >http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2016/1_2016/weissova.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Od člověka k buňce: Nové poznatky a metody ve studiu cirkadiánních rytmů u pacientů s afektivními poruchami a schizofrenií

Original language description

V posledních letech je stále více zdůrazňována role centrálních cirkadiánních hodin ve vzniku řady psychiatrických onemocnění. Bývá dávána do souvislosti především s onemocněními vykazujícími změny nálad a spánkových rytmů, které souvisí se změněným funkčním stavem cirkadiánního systému a jsou nejčastěji sledované u pacientů s některými typy afektivních poruch nebo u schizofrenních pacientů. U většiny těchto onemocnění dochází k narušení pravidelného nástupu spánku, jeho nestabilitě nebo změně spánkové architektury a snížení schopnosti synchronizace rytmu spánku a bdění s vnějšími podmínkami. Propojení těchto onemocnění s funkčním stavem cirkadiánních hodin je od objevu molekulárního hodinového mechanismu potvrzují studie sledující molekulární markery hodin. Díky pokročilým molekulárním metodám dokážeme získat přesné informace o endogenním stavu cirkadiánního systému, který dynamicky reaguje na změny vnějšího prostředí. Je citlivý na změny světelných podmínek, reaguje ale i na stres nebo příjem potravy. Zdá se, že tyto faktory mohou i dlouhodobě ovlivnit a měnit chod hodin. V poslední době se uvažuje o tom, že tyto dlouhodobé změny mohou být způsobeny epigenetickými modifikacemi DNA a histonů v oblastech kódujících proteiny podmiňující chod hodin. Na významu tak nabývají i studie epigenetických modifikací molekulárního mechanismu cirkadiánního systému. Rozvoj psychiatrických onemocnění často nebývá determinován pouze geneticky, ale mnohdy souvisí právě se stresem nebo výživou. Neuroanatomické studie ukázaly, že cirkadiánní hodiny v suprachiazmatických jádrech hypotalamu přímo ovlivňují mnoho oblastí mozku, včetně amygdaly, prefrontální kůry a oblastí hypotalamu regulujících spánek. Přesto role cirkadiánního systému ve vzniku a průběhu psychiatrických onemocnění není dosud zcela objasněna. Behaviorální výstupní rytmy jeho roli sice naznačují, avšak chybějí jednoznačné důkazy na úrovni molekulárních markerů, genetické variability a epigenetických modifikací.

Czech name

Od člověka k buňce: Nové poznatky a metody ve studiu cirkadiánních rytmů u pacientů s afektivními poruchami a schizofrenií

Czech description

V posledních letech je stále více zdůrazňována role centrálních cirkadiánních hodin ve vzniku řady psychiatrických onemocnění. Bývá dávána do souvislosti především s onemocněními vykazujícími změny nálad a spánkových rytmů, které souvisí se změněným funkčním stavem cirkadiánního systému a jsou nejčastěji sledované u pacientů s některými typy afektivních poruch nebo u schizofrenních pacientů. U většiny těchto onemocnění dochází k narušení pravidelného nástupu spánku, jeho nestabilitě nebo změně spánkové architektury a snížení schopnosti synchronizace rytmu spánku a bdění s vnějšími podmínkami. Propojení těchto onemocnění s funkčním stavem cirkadiánních hodin je od objevu molekulárního hodinového mechanismu potvrzují studie sledující molekulární markery hodin. Díky pokročilým molekulárním metodám dokážeme získat přesné informace o endogenním stavu cirkadiánního systému, který dynamicky reaguje na změny vnějšího prostředí. Je citlivý na změny světelných podmínek, reaguje ale i na stres nebo příjem potravy. Zdá se, že tyto faktory mohou i dlouhodobě ovlivnit a měnit chod hodin. V poslední době se uvažuje o tom, že tyto dlouhodobé změny mohou být způsobeny epigenetickými modifikacemi DNA a histonů v oblastech kódujících proteiny podmiňující chod hodin. Na významu tak nabývají i studie epigenetických modifikací molekulárního mechanismu cirkadiánního systému. Rozvoj psychiatrických onemocnění často nebývá determinován pouze geneticky, ale mnohdy souvisí právě se stresem nebo výživou. Neuroanatomické studie ukázaly, že cirkadiánní hodiny v suprachiazmatických jádrech hypotalamu přímo ovlivňují mnoho oblastí mozku, včetně amygdaly, prefrontální kůry a oblastí hypotalamu regulujících spánek. Přesto role cirkadiánního systému ve vzniku a průběhu psychiatrických onemocnění není dosud zcela objasněna. Behaviorální výstupní rytmy jeho roli sice naznačují, avšak chybějí jednoznačné důkazy na úrovni molekulárních markerů, genetické variability a epigenetických modifikací.

Type

J_x - Unclassified - Peer-reviewed scientific article (Jimp, Jsc and Jost)

CEP classification

FL - Psychiatry, sexology

OECD FORD branch

—

Project

<a href="/en/project/LO1611" target="_blank" >LO1611: Sustainability for The National Institute of Mental Health</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2016

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Psychiatrie

ISSN

1211-7579

e-ISSN

—

Volume of the periodical

20

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

10

Pages from-to

13-22

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-84980401200