Indications of volcanic style of the Silurian Nová Ves Volcano (Hemrovy Rocks

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F23%3A10169072" target="_blank" >RIV/00025798:_____/23:10169072 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://app.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/zpravy.geol.2024.04.pdf" target="_blank" >https://app.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/zpravy.geol.2024.04.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2023.12" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2023.12</a>

Result language

čeština

Original language name

Indicie vulkanického stylu silurského novoveského vulkanického centra (Hemrovy skály)

Original language description

Pozorování makroskopických a mikroskopických struktura kontaktů hornin umožnilo zpřesnit interpretaci některýchvulkanických poloh. Koherentní alterované vulkanity novoveského centra podle složení patří bazaltům (Fiala 1966).Bazalt vystupující v lomu Kační patří patrně synvulkanickéintruzi, která je jemnozrnná, s ofitickou až intergranulárnístrukturou a místy s množstvím opakních minerálů. Jejíhranice nejsou zřetelné, lokalita není zcela odkrytá. Spíšese však hranice jeví jako přechody v hyaloklastity, známéjako &quot;žabáky&quot; - granulované diabasy.Nepříliš mocné bazaltové polohy, pozorované na výchozech z. části lokality, mají oproti bazaltu v lomu Kačnípoměrně jasně definované kontakty s okolím. Je zde patrnýsvraštělý povrch báze lávového proudu. Okraje lávy jsoumísty autobrekciované. Dále je to kontakt lávy s mořskouvodou, který dokumentují struktury polštářových láv, kdysilně zchlazený lávový proud vytváří polštářovité útvaryrůzných velikostí. S polštářovými lávami se vyskytujív mnoha subakvatických prostředích v úzkém spojeníhyaloklastity.Matrix mezi polštářia hyaloklastickými brekciemi obsahuje převážně sklo, kteréfragmentovalo prudkým zchlazením a změnilo se při kontaktu s mořskou vodou nejčastěji na palagonit. Často jepři pozorování mikrostruktur vidět devitrifikační strukturapůvodního skla. Drobné střepiny jsou místy bez vezikul,větší útržky skla jsou však značně vezikulární. Uloženinys obsahem jak nevezikulárních skel, tak silně vezikulárníchfragmentů jsou podle Fishera a Schminckeho (1984) charakteristické pro mělkovodní erupce. Při diagenezi se palagonit později transformoval na chlorit (Fisher - Schmincke1984). Další alterace, resp. vyplňování karbonátem, křemenem a chloritem postihlo tyto horniny v jejich místysilně porézních strukturách, vzniklých po rozpuštění sklanebo v dutinách, vezikulách po úniku sopečných plynůi pozdně diagenetických prasklinách. Juvenilní klasty živcůláv a fragmentů láv podlehly celkové albitizaci a přeměněna jílové minerály.Specifickým příkladem součástí hyaloklastických faciíjsou peperity, které se běžně vyskytují kolem kontaktu lávnebo intruzí s polohami nebo čočkami sedimentu. Fragmentace magmatu a jeho promíšení se sedimentem můžebýt výsledkem neexplozivní interakce magmatu s vodounebo může vzniknout při freatomagmatické aktivitě, popř.kombinací obou procesů.Při podmořské erupci tak může být těžko odlišitelné, kdyjde ještě o prudce zchlazený sklovitý autobrekciovaný okrajlávy až hyaloklastity in-situ a kdy jde již o peperity, resp.kontakt hyaloklastitů a sedimentů / okolní facie vulkanoklastik, popř. o resedimentované hyaloklastity. Toto dilemase nabízí např. v bezprostřední blízkosti bazaltu lomuKační nebo láv v z. části lokality Hemrových skal, kdezchlazené granulované okraje bazaltů přecházejí v brekcies podpůrnou strukturou vulkanoklastického hrubozrnnéhomateriálu. Brekcie ze všech studovaných lokalit obsahujímonomiktní vulkanické fragmenty, často silně vezikulární,dokumentující silně proplyněné magma. Vulkanické klastybrekcií odpovídají alterovaným bazaltům z lomu Kačníi bazaltu hlavního hřebene Hemrových skal.Ze studované fauny vyplynula značně omezená možnost interpretace sedimentárního prostředí , nicméně na základěvýše zmíněného lze usuzovat na subfotickou zónu, prostředímělkého subtidálu na vulkanické elevaci (novoveský vulkán) v dosahu bouřkového vlnění. Podobnou faunistickouasociaci popsal z vápencových xenolitů v pyroklastikáchHemrových skal Vaněk (1962), který odkazuje na podobnost s bentickou faunou uváděnou Horným (1955) ze svatojanského vulkanického centra. Fragmentárně zachovanábentická mělkovodní společenstva zastoupená tabulátnímia rugózními koráli, trepostomátními mechovkami, mikritizovanými klasty, brachiopody a články krinoidů uvádíz biodetritických vápenců nejvyšší části motolského souvrství (nejvyšší část graptolitové subzóny Testograptustestis) Havlíček a Štorch (1990).Vulkanické produkty lávy a mocná pyroklastika hromadící se na mořském dně vytvářely elevace. Uvažuje seo změlčení až vynoření vulkánu. Prosubaerickou explozi na lokalitě však důkazy chybí.

Czech name

Indicie vulkanického stylu silurského novoveského vulkanického centra (Hemrovy skály)

Czech description

Pozorování makroskopických a mikroskopických struktura kontaktů hornin umožnilo zpřesnit interpretaci některýchvulkanických poloh. Koherentní alterované vulkanity novoveského centra podle složení patří bazaltům (Fiala 1966).Bazalt vystupující v lomu Kační patří patrně synvulkanickéintruzi, která je jemnozrnná, s ofitickou až intergranulárnístrukturou a místy s množstvím opakních minerálů. Jejíhranice nejsou zřetelné, lokalita není zcela odkrytá. Spíšese však hranice jeví jako přechody v hyaloklastity, známéjako &quot;žabáky&quot; - granulované diabasy.Nepříliš mocné bazaltové polohy, pozorované na výchozech z. části lokality, mají oproti bazaltu v lomu Kačnípoměrně jasně definované kontakty s okolím. Je zde patrnýsvraštělý povrch báze lávového proudu. Okraje lávy jsoumísty autobrekciované. Dále je to kontakt lávy s mořskouvodou, který dokumentují struktury polštářových láv, kdysilně zchlazený lávový proud vytváří polštářovité útvaryrůzných velikostí. S polštářovými lávami se vyskytujív mnoha subakvatických prostředích v úzkém spojeníhyaloklastity.Matrix mezi polštářia hyaloklastickými brekciemi obsahuje převážně sklo, kteréfragmentovalo prudkým zchlazením a změnilo se při kontaktu s mořskou vodou nejčastěji na palagonit. Často jepři pozorování mikrostruktur vidět devitrifikační strukturapůvodního skla. Drobné střepiny jsou místy bez vezikul,větší útržky skla jsou však značně vezikulární. Uloženinys obsahem jak nevezikulárních skel, tak silně vezikulárníchfragmentů jsou podle Fishera a Schminckeho (1984) charakteristické pro mělkovodní erupce. Při diagenezi se palagonit později transformoval na chlorit (Fisher - Schmincke1984). Další alterace, resp. vyplňování karbonátem, křemenem a chloritem postihlo tyto horniny v jejich místysilně porézních strukturách, vzniklých po rozpuštění sklanebo v dutinách, vezikulách po úniku sopečných plynůi pozdně diagenetických prasklinách. Juvenilní klasty živcůláv a fragmentů láv podlehly celkové albitizaci a přeměněna jílové minerály.Specifickým příkladem součástí hyaloklastických faciíjsou peperity, které se běžně vyskytují kolem kontaktu lávnebo intruzí s polohami nebo čočkami sedimentu. Fragmentace magmatu a jeho promíšení se sedimentem můžebýt výsledkem neexplozivní interakce magmatu s vodounebo může vzniknout při freatomagmatické aktivitě, popř.kombinací obou procesů.Při podmořské erupci tak může být těžko odlišitelné, kdyjde ještě o prudce zchlazený sklovitý autobrekciovaný okrajlávy až hyaloklastity in-situ a kdy jde již o peperity, resp.kontakt hyaloklastitů a sedimentů / okolní facie vulkanoklastik, popř. o resedimentované hyaloklastity. Toto dilemase nabízí např. v bezprostřední blízkosti bazaltu lomuKační nebo láv v z. části lokality Hemrových skal, kdezchlazené granulované okraje bazaltů přecházejí v brekcies podpůrnou strukturou vulkanoklastického hrubozrnnéhomateriálu. Brekcie ze všech studovaných lokalit obsahujímonomiktní vulkanické fragmenty, často silně vezikulární,dokumentující silně proplyněné magma. Vulkanické klastybrekcií odpovídají alterovaným bazaltům z lomu Kačníi bazaltu hlavního hřebene Hemrových skal.Ze studované fauny vyplynula značně omezená možnost interpretace sedimentárního prostředí , nicméně na základěvýše zmíněného lze usuzovat na subfotickou zónu, prostředímělkého subtidálu na vulkanické elevaci (novoveský vulkán) v dosahu bouřkového vlnění. Podobnou faunistickouasociaci popsal z vápencových xenolitů v pyroklastikáchHemrových skal Vaněk (1962), který odkazuje na podobnost s bentickou faunou uváděnou Horným (1955) ze svatojanského vulkanického centra. Fragmentárně zachovanábentická mělkovodní společenstva zastoupená tabulátnímia rugózními koráli, trepostomátními mechovkami, mikritizovanými klasty, brachiopody a články krinoidů uvádíz biodetritických vápenců nejvyšší části motolského souvrství (nejvyšší část graptolitové subzóny Testograptustestis) Havlíček a Štorch (1990).Vulkanické produkty lávy a mocná pyroklastika hromadící se na mořském dně vytvářely elevace. Uvažuje seo změlčení až vynoření vulkánu. Prosubaerickou explozi na lokalitě však důkazy chybí.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10507 - Volcanology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports

ISSN

0514-8057

e-ISSN

2336-5757

Volume of the periodical

2023

Issue of the periodical within the volume

56

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

13

Pages from-to

100-112

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85189353049