Soil tillage before rape sowing and is fertilization after autumn rains

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F20%3A10149334" target="_blank" >RIV/00027006:_____/20:10149334 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zpracování půdy před setím řepky a její hnojení po podzimních deštích

Original language description

Zásoba přijatelných živin v půdě není ovlivněna jen hnojením před setím řepky, významný vliv má i zpracování půdy po předplodině. Čím hlouběji a intenzivněji půdu kypříme, tím více živin je mineralizací zpřístupněno rostlinám. Vliv hloubky zpracování půdy na emise CO2, tvorbu nitrátů v půdě, její vlhkost a teplotu je dokumentován. Nejvyšší denní teploty půdy byly zjištěny po hlubší podmítce (10 - 12 cm) s menším množstvím posklizňových zbytků na povrchu, které byly v horkých dnech vyšší až o 5 oC než u mělké podmítky (5 - 6 cm), až o 7 oC než po mulčování. Rovněž obsah nitrátů v půdě (0-20 cm) a ztráty uhlíku emisemi CO2 byly nejvyšší po hlubší podmítce a klesaly s intenzitou zpracování půdy. Vzhledem k tomu by měla být po hlubším zpracování půdy v letním období zaseta řepka nebo meziplodina, která dokáže uvolněné živiny (zejména nitráty) do zimy využít. V deštivém podzimu byly příznivé podmínky pro vyplavení živin dobře pohyblivých v půdě (nitráty, sírany, Mg, Ca). Vyplavení dvojmocných kationtů z povrchové vrstvy může mít na některých půdách nepříznivý vliv na povrchovou strukturu, provzdušnění půdy a infiltraci vody. Při projevech nedostatku dusíku je třeba porosty řepky na jaře co nejdříve přihnojit dusíkem pohyblivým v půdě, který se po srážkách rychle dostane ke kořenům rostlin. Pro slabší porosty a při poškození rostlin mrazy během zimy jsou vhodné ledky (LAV, LAD) s rychle rozpustnými granulemi, u silnějších porostů jsou vhodnější, zejména při časnějším hnojení a riziku pozdějších mrazů, hnojiva na bázi močoviny (při nejistých srážkách a teplotách vzduchu nad 10 oC močovina s inhibitorem ureázy, např. UREAstabil). U půd s poškozenou povrchovou strukturou po podzimních deštích nebo po roztátí sněhu po zimě je třeba omezit používání hnojiv s převažující amonnou formou dusíku (síran amonný, DASA, Ensin apod.), která aplikujeme až po alespoň částečném zlepšení struktury půdy (např. po jarních mrazících).

Czech name

Zpracování půdy před setím řepky a její hnojení po podzimních deštích

Czech description

Zásoba přijatelných živin v půdě není ovlivněna jen hnojením před setím řepky, významný vliv má i zpracování půdy po předplodině. Čím hlouběji a intenzivněji půdu kypříme, tím více živin je mineralizací zpřístupněno rostlinám. Vliv hloubky zpracování půdy na emise CO2, tvorbu nitrátů v půdě, její vlhkost a teplotu je dokumentován. Nejvyšší denní teploty půdy byly zjištěny po hlubší podmítce (10 - 12 cm) s menším množstvím posklizňových zbytků na povrchu, které byly v horkých dnech vyšší až o 5 oC než u mělké podmítky (5 - 6 cm), až o 7 oC než po mulčování. Rovněž obsah nitrátů v půdě (0-20 cm) a ztráty uhlíku emisemi CO2 byly nejvyšší po hlubší podmítce a klesaly s intenzitou zpracování půdy. Vzhledem k tomu by měla být po hlubším zpracování půdy v letním období zaseta řepka nebo meziplodina, která dokáže uvolněné živiny (zejména nitráty) do zimy využít. V deštivém podzimu byly příznivé podmínky pro vyplavení živin dobře pohyblivých v půdě (nitráty, sírany, Mg, Ca). Vyplavení dvojmocných kationtů z povrchové vrstvy může mít na některých půdách nepříznivý vliv na povrchovou strukturu, provzdušnění půdy a infiltraci vody. Při projevech nedostatku dusíku je třeba porosty řepky na jaře co nejdříve přihnojit dusíkem pohyblivým v půdě, který se po srážkách rychle dostane ke kořenům rostlin. Pro slabší porosty a při poškození rostlin mrazy během zimy jsou vhodné ledky (LAV, LAD) s rychle rozpustnými granulemi, u silnějších porostů jsou vhodnější, zejména při časnějším hnojení a riziku pozdějších mrazů, hnojiva na bázi močoviny (při nejistých srážkách a teplotách vzduchu nad 10 oC močovina s inhibitorem ureázy, např. UREAstabil). U půd s poškozenou povrchovou strukturou po podzimních deštích nebo po roztátí sněhu po zimě je třeba omezit používání hnojiv s převažující amonnou formou dusíku (síran amonný, DASA, Ensin apod.), která aplikujeme až po alespoň částečném zlepšení struktury půdy (např. po jarních mrazících).

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů