Agrotechnical practices to retain carbon and water in the soil and reduce CO2 emissions when growing oilseed rape

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F23%3A10176687" target="_blank" >RIV/00027006:_____/23:10176687 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Agrotechnické postupy pro zadržení uhlíku a vody v půdě a snížení emisí CO2 při pěstování řepky

Original language description

Při zpracování půdy před setím ozimé řepky v teplém letním období dochází často ke zbytečným ztrátám vody, uhlíku a po větších následných srážkách také dusíku z půdy. Proschnutí horní vrstvy půdy po intenzivním kypření se může projevit špatným vzcházením a nevyrovnaností porostů řepky. Po orbě a hlubokém kypření je uvolněno velké množství živin pro výživu rostlin v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek v půdě, které je třeba vzhledem k udržitelnosti půdní úrodnosti vracet do půdy ve větším množství než při pásovém nebo redukovaném plošném zpracování půdy. K největším ztrátám vody a uhlíku (emise CO2) z půdy zpracovaávané pro řepku došlo při orbě do 20 cm a hlubší podmítce. Jestliže chceme emise omezit, je vhodné snížit aeraci nakypřené půdy pomocí půdních pěchů. Největší zadržení vody v půdě bylo zjištěno po mulčování a při ponechání strniště, kde byly naměřeny také nejnižší teploty půdy v hloubce 5 cm, které byly až o 10 °C nižší než na orbě. Po intenzivním kypření půdy se kromě vyšších emisí CO2 uvolňuje v důsledku většího rozkladu organických látek v půdě také více rostlinami využitelných živin. Proto řepka, pokud není limitována nedostatkem vody, roste po vzejití i bez hnojení minerálními hnojivy zpravidla lépe po orbě nebo hlubokém kypření než na minimalizaci s posklizňovými zbytky na povrchu a v horní vrstvě půdy. Proto je po orbě a hlubokém kypření větší riziko přerůstání (prodlužování) porostů a jsou používány často opakovaně během podzimního růstu regulátory. Naopak u bezorebných technologií má větší uplatnění přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu, nejlépe hnojivy na bázi močoviny. Na sušším stanovišti v Praze-Ruzyni byly nejstabilnější výnosy (od roku 1995) ozimé řepky dosaženy na minimalizaci po zpracování půdy radličkou do hloubky 10 cm, vyšší výnosy byly zjištěny na varieatách s podzimním přihnojení řepky dusíkem.

Czech name

Agrotechnické postupy pro zadržení uhlíku a vody v půdě a snížení emisí CO2 při pěstování řepky

Czech description

Při zpracování půdy před setím ozimé řepky v teplém letním období dochází často ke zbytečným ztrátám vody, uhlíku a po větších následných srážkách také dusíku z půdy. Proschnutí horní vrstvy půdy po intenzivním kypření se může projevit špatným vzcházením a nevyrovnaností porostů řepky. Po orbě a hlubokém kypření je uvolněno velké množství živin pro výživu rostlin v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek v půdě, které je třeba vzhledem k udržitelnosti půdní úrodnosti vracet do půdy ve větším množství než při pásovém nebo redukovaném plošném zpracování půdy. K největším ztrátám vody a uhlíku (emise CO2) z půdy zpracovaávané pro řepku došlo při orbě do 20 cm a hlubší podmítce. Jestliže chceme emise omezit, je vhodné snížit aeraci nakypřené půdy pomocí půdních pěchů. Největší zadržení vody v půdě bylo zjištěno po mulčování a při ponechání strniště, kde byly naměřeny také nejnižší teploty půdy v hloubce 5 cm, které byly až o 10 °C nižší než na orbě. Po intenzivním kypření půdy se kromě vyšších emisí CO2 uvolňuje v důsledku většího rozkladu organických látek v půdě také více rostlinami využitelných živin. Proto řepka, pokud není limitována nedostatkem vody, roste po vzejití i bez hnojení minerálními hnojivy zpravidla lépe po orbě nebo hlubokém kypření než na minimalizaci s posklizňovými zbytky na povrchu a v horní vrstvě půdy. Proto je po orbě a hlubokém kypření větší riziko přerůstání (prodlužování) porostů a jsou používány často opakovaně během podzimního růstu regulátory. Naopak u bezorebných technologií má větší uplatnění přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu, nejlépe hnojivy na bázi močoviny. Na sušším stanovišti v Praze-Ruzyni byly nejstabilnější výnosy (od roku 1995) ozimé řepky dosaženy na minimalizaci po zpracování půdy radličkou do hloubky 10 cm, vyšší výnosy byly zjištěny na varieatách s podzimním přihnojení řepky dusíkem.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Project

<a href="/en/project/QK21020121" target="_blank" >QK21020121: Determination and balance of specific greenhouse gases emissions originate from growing and post-harvest processing of agricultural crops</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů