Longitudinal follow-up of the development of social skills in patients with autism: a problem of reliability of the parental report in a telephone interview
Result description
Objective: Factors influencing social development of autistic children have not been sufficiently studied yet. The aim of the study was to evaluate the longitudinal social development of children with autism spectrum disorders (ASD) and to verify the hypothesis of latent social skills in autistic children on longitudinal data. Methods: The study was designed as a follow-up. All but two exceptions of these follow-up contacts were performed by a phone call. The sample comprised of 47 autistic children (40 boys and 7 girls) with a mean age of 10.0+-2.5 years (range 5.0-15.8 years). The average follow-up interval was 4.1 years from the first examination. The social domain of the Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R) was used as an assessment tool. The sample was further subdivided according to the response to ADI-R Item No. 59 "Secure Base" to: (i) those with a normal response, i.e., score 0 (n=20); and (ii) those with an abnormal response, including the original untransformed scores of 1, 2, and 3 (n=27). From the original research at baseline, parental reports' reliability scores from ADI-R raters, who were able to compare the parental report with their own knowledge of the child, were available. A school grading scale of 1-5 was used for the assessment, provided that the highest reliability was achieved by parents with grade 1. Results: The decrease in the ADI-R social domain score during follow-up (i.e., compared to baseline) was significantly different between children with normal and abnormal response to the ADI-R item 59 (0.85 vs 5.26; p=0.046). However, if only reliable parental statements were included (grades 1-3), then the difference substantially changed and lost its statistical significance (2.57 vs 5.56; p=0.263). Conclusions: Our results have not confirmed the hypothesis of latent social skills indicating that autistic children aged 4-5 year with a presence of separation anxiety, would later achieve better results in their social skills. On the contrary, the results pointed at the factor of reliability of parental reports that has not been explored yet. This factor, if uncorrected, can significantly influence the results of telephone interviews.
Keywords
reliability of parental reportlongitudinal follow-uptelephone interviewADI-Rlatent social skillschildhood autism
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
Alternative codes found
RIV/00216208:11130/19:10396328
Result on the web
https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=~tLjdqLNz5
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Longitudinální sledování vývoje sociálních schopností u pacientů s autismem: problematika spolehlivosti rodičovské výpovědi v telefonickém interview
Original language description
Cíl studie: Faktory ovlivňující sociální vývoj autistických dětí jsou stále málo probádané. Cílem práce bylo pokusit se zhodnotit longitudinální sociální vývoj dětí s poruchou autistického spektra (PAS) a ověřit hypotézu o latentních sociálních schopnostech u autistických dětí na longitudinálních datech. Metody: Studie byla koncipována jako follow-up, který byl až na dvě výjimky proveden telefonicky. Zkoumali jsme 47 dětí s PAS (40 chlapců a 7 dívek) s průměrným věkem 10,0 +- 2,5 roku (rozmezí: 5,0-15,8 roku); průměrná délka follow-up od prvního vyšetření byla 4,1 roku. Jako hodnotící nástroj byla využita sociální subškála dotazníku Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R). Soubor byl dále rozdělen podle odpovědi na položku ADI-R č. 59 "Bezpečná základna" na ty s normální odpovědí, tedy skóre 0 (n = 20), a ty s abnormální odpovědí, zahrnující původní, netransformovaná skóre 1, 2, 3 (n = 27). Spolehlivost rodičovských výpovědí hodnotili po provedeném škálování ADI-R v době baseline ošetřující lékaři, kteří tak mohli konfrontovat výpovědi rodičů s vlastní znalostí dítěte. Použita byla škála školního známkování na stupnici 1-5, přičemž nejvyšší spolehlivost měli rodiče se známkou 1. Výsledky: Pokles skóre sociální subškály ADI-R během follow-up (tj. oproti baseline) byl statisticky významně rozdílný mezi dětmi s normální a abnormální odpovědí na položku ADI-R č. 59 (0,85 vs. 5,26; p = 0,046). Pokud jsme však zařadili jen spolehlivé rodičovské výpovědi (známky 1-3), pak se rozdíl podstatně změnil a ztratil statistickou významnost (2,57 vs. 5,56; p = 0,263). Závěry: Naše výsledky nepotvrdily hypotézu o latentních sociálních schopnostech, podle které autistické děti se separační anxietou ve věku 4-5 let mají později lepší výsledky v sociálních schopnostech. Výsledky naopak poukázaly na dosud neprozkoumaný faktor spolehlivosti rodičovské výpovědi, který bez adekvátní korekce může podstatně ovlivnit výsledky telefonicky prováděných sledování.
Czech name
Longitudinální sledování vývoje sociálních schopností u pacientů s autismem: problematika spolehlivosti rodičovské výpovědi v telefonickém interview
Czech description
Cíl studie: Faktory ovlivňující sociální vývoj autistických dětí jsou stále málo probádané. Cílem práce bylo pokusit se zhodnotit longitudinální sociální vývoj dětí s poruchou autistického spektra (PAS) a ověřit hypotézu o latentních sociálních schopnostech u autistických dětí na longitudinálních datech. Metody: Studie byla koncipována jako follow-up, který byl až na dvě výjimky proveden telefonicky. Zkoumali jsme 47 dětí s PAS (40 chlapců a 7 dívek) s průměrným věkem 10,0 +- 2,5 roku (rozmezí: 5,0-15,8 roku); průměrná délka follow-up od prvního vyšetření byla 4,1 roku. Jako hodnotící nástroj byla využita sociální subškála dotazníku Autism Diagnostic Interview-Revised (ADI-R). Soubor byl dále rozdělen podle odpovědi na položku ADI-R č. 59 "Bezpečná základna" na ty s normální odpovědí, tedy skóre 0 (n = 20), a ty s abnormální odpovědí, zahrnující původní, netransformovaná skóre 1, 2, 3 (n = 27). Spolehlivost rodičovských výpovědí hodnotili po provedeném škálování ADI-R v době baseline ošetřující lékaři, kteří tak mohli konfrontovat výpovědi rodičů s vlastní znalostí dítěte. Použita byla škála školního známkování na stupnici 1-5, přičemž nejvyšší spolehlivost měli rodiče se známkou 1. Výsledky: Pokles skóre sociální subškály ADI-R během follow-up (tj. oproti baseline) byl statisticky významně rozdílný mezi dětmi s normální a abnormální odpovědí na položku ADI-R č. 59 (0,85 vs. 5,26; p = 0,046). Pokud jsme však zařadili jen spolehlivé rodičovské výpovědi (známky 1-3), pak se rozdíl podstatně změnil a ztratil statistickou významnost (2,57 vs. 5,56; p = 0,263). Závěry: Naše výsledky nepotvrdily hypotézu o latentních sociálních schopnostech, podle které autistické děti se separační anxietou ve věku 4-5 let mají později lepší výsledky v sociálních schopnostech. Výsledky naopak poukázaly na dosud neprozkoumaný faktor spolehlivosti rodičovské výpovědi, který bez adekvátní korekce může podstatně ovlivnit výsledky telefonicky prováděných sledování.
Classification
Type
JSC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database
CEP classification
—
OECD FORD branch
50101 - Psychology (including human - machine relations)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Česko-slovenská pediatrie
ISSN
0069-2328
e-ISSN
—
Volume of the periodical
74
Issue of the periodical within the volume
4
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
8
Pages from-to
197-204
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
2-s2.0-85071027072
Basic information
Result type
JSC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database
OECD FORD
Psychology (including human - machine relations)
Year of implementation
2019