Uherské Hradiště-Sady. 500 Years of Christianity in Middle Europe. Vol. 4. Historical connection from 9th to 13th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F21%3AN0000161" target="_blank" >RIV/00094862:_____/21:N0000161 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

UHERSKÉ HRADIŠTĚ-SADY. 500 let křesťanství ve střední Evropě. Sv. IV. Historické souvislosti 9.-13. století

Original language description

Kniha se věnuje počátkům křesťanství na Moravě, ale především jeho proměnami v povelkomoravském období. Zybývá se otázkou arcibiskupství Sv. Metoděje, jeho sídla, sufragáních biskupství, velkomoravské církevní tradice i obecně církevní tradice na Moravě v povelkomoravském období, tzv. velehradskou otázkou a fenoménem paměti v regionu Východní Moravy. Sady u Uherského Hradiště plnily po téměř tři století roli centrální nekropole východní Moravy pro celé území dřívějšího jádra velkomoravské staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace a jejího blízkého okolí. Můžeme sledovat přesun významu církevního centra ze Sadů (nejpozději od poloviny 11. století) nejdříve do přemyslovské Spytihněvi a po jejím zániku ve vodách řeky Moravy na přelomu 12. a 13. století zpět na úpatí sadské výšiny do Kunovic, kde nejpozději za vlády české královny Konstancie nad východní Moravou (v letech 1222–1240) vznikl nový význačný kostel, respektive ve větší míře paralelně (i ve smyslu duchovního centra regionu) do sousedního cisterciáckého Velehradu. Je však třeba si uvědomit, že navzdory (nebo lépe řečeno „přesto, že“) výše popsaným zásadním správním a geopolitickým proměnám v okolí sadské nekropole, přinejmenším do konce existence hraničního Lucka/confinia, tedy do konce 12. století, byla zde stojící církevní stavba funkční a v její okolí se kontinuálně pohřbívalo. Ukončení pohřbívání na sadské nekropoli bylo spojeno teprve s hlubokými strukturálními změnami regionu Východní Moravy. Výraznou změnu přinášejí zejména dva nepřehlédnutelné momenty dějin východní Moravy první poloviny 13. století – založení cisterciáckého kláštera na Velehradě roku 1205 a vznik pravobřežního pohraničního území Kunovicka pod správou královny vdovy Konstancie Uherské v letech 1222–1240. Není pak zcela náhodou, že právě v návaznosti na hluboké proměny celého regionu mohlo dojít k procesu přeměny sadské výšiny v místo paměti. V bouřlivých proměnách východní Moravy první čtvrtiny 13. století se nejspíše definitivně uzavírá příběh sadského kostela, aby do další historie regionu již nepromlouvala stavba samotná, ani její správci, ale kostel (kaple) jako symbol, významné „místo paměti“ celého regionu. Svou existenci a funkci, překlenující několik staletí, zapsal nejen do paměti krajiny, ale především do vědomí zdejšího obyvatelstva i jeho duchovních pastýřů, kteří mu v nových politických poměrech nejspíše analisté závěru 13. a 14. století přiřkli rovněž nový obsah. Lokální tradice sadské nekropole (i v souvislosti s předpokládaným působením arcibiskupa Metoděje na Sadech) tak posloužila jako jeden z kořenů tzv. velehradské tradice, literární kodifikace významu tohoto „místa paměti“ v proměnách východní Moravy v dalších staletích.

Czech name

UHERSKÉ HRADIŠTĚ-SADY. 500 let křesťanství ve střední Evropě. Sv. IV. Historické souvislosti 9.-13. století

Czech description

—

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7028-564-0

Number of pages

115

Publisher name

Moravské zemské muzeum

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—