Is the Czech society prepared to the diversity of situations in the communication and the changing conditions of the discourse? Or the public service interpreters will help her to resolve it?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F17%3A10370303" target="_blank" >RIV/00216208:11210/17:10370303 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Je současná česká společnost připravena na komunikační diverzitu a měnící se podmínky diskurzu aneb vyřeší to za ni komunitní tlumočníci?

Original language description

Poster se zaměřil na komunitní tlumočení, jež lze v širokém slova smyslu definovat jako tlumočení v institucionálním prostředí, kde poskytovatelé veřejných služeb a klienti nehovoří stejným jazykem. Komunikační situace se účastní na jedné straně jedinec, který vystupuje sám za sebe, a zástupce určité instituce na straně druhé. Tato komunikační situace se vztahuje ke každodennímu životu a potřebám jednotlivce. Komunikace probíhá v rámci téže sociální struktury (společnosti), přičemž její účastníci mají v dané struktuře různou pozici a patří k různým kulturním skupinám. Pro takovou situaci je charakteristický rozdíl nejenom v kulturním, ale také sociálním zázemí účastníků, který se projevuje například v dosažené úrovni vzdělání, a stejně jako z příslušnosti ke kulturní skupině z něj vyplývají rozdíly v celkovém přístupu ke komunikaci (zejména nerovnoměrné rozložení sil mezi účastníky komunikace). Zástupce instituce, kterého již příslušnost k této instituci staví v rámci komunikace do nadřazené pozice, bývá navíc příslušníkem většinové kultury, což značně znevýhodňuje jeho komunikačního partnera. A zde zasahuje komunitní tlumočník, jehož role a míra odpovědnosti za výsledek komunikace mezi cizincem a institucí je veřejností vnímána obecně značně rozporuplně. Povaha tlumočníkovy účasti a následně jeho vliv na proces tlumočené komunikace se totiž výrazně projevuje přinejmenším ve čtyřech základních oblastech: jednak v zahrnování tlumočníka do komunikace primárními stranami, jimiž je vnímán jako rovnocenný komunikační partner, dále pak v usměrňování průběhu komunikačního toku tlumočníkem, ve strategiích, které používá k převodu promluv jednotlivých účastníků (doslovnost x pragmatická ekvivalence) a konečně i v jeho působení na vzájemné vztahy jednotlivých účastníků této verbální i neverbální interakce (např. minimalizace hrozby ztráty tváře). Konkrétně jsou zmíněny tři případové studie, do nichž byli zapojeni diplomanti z Ústavu translatologie, kteří zkoumali, jakým způsobem probíhá takováto zprostředkovaná komunikace mezi cizincem a institucí - na úřadech práce, ve zdravotnických zařízeních a v základních školách v Praze. Kdo je pozván, aby tlumočil, pokud je vůbec tlumočení zajištěno? Je rozdíl mezi vyškoleným tlumočníkem a laikem? Jaké socio-kognitivní, kulturní ale i etické souvislosti zde můžeme vysledovat? Na závěr je stručně zmíněna v této oblasti projektová metodicko-didaktická spolupráce Ústavu translatologie, tj. akademické sféry, s veřejnými institucemi a neziskovými organizacemi, tedy s praxí.

Czech name

Je současná česká společnost připravena na komunikační diverzitu a měnící se podmínky diskurzu aneb vyřeší to za ni komunitní tlumočníci?

Czech description

Poster se zaměřil na komunitní tlumočení, jež lze v širokém slova smyslu definovat jako tlumočení v institucionálním prostředí, kde poskytovatelé veřejných služeb a klienti nehovoří stejným jazykem. Komunikační situace se účastní na jedné straně jedinec, který vystupuje sám za sebe, a zástupce určité instituce na straně druhé. Tato komunikační situace se vztahuje ke každodennímu životu a potřebám jednotlivce. Komunikace probíhá v rámci téže sociální struktury (společnosti), přičemž její účastníci mají v dané struktuře různou pozici a patří k různým kulturním skupinám. Pro takovou situaci je charakteristický rozdíl nejenom v kulturním, ale také sociálním zázemí účastníků, který se projevuje například v dosažené úrovni vzdělání, a stejně jako z příslušnosti ke kulturní skupině z něj vyplývají rozdíly v celkovém přístupu ke komunikaci (zejména nerovnoměrné rozložení sil mezi účastníky komunikace). Zástupce instituce, kterého již příslušnost k této instituci staví v rámci komunikace do nadřazené pozice, bývá navíc příslušníkem většinové kultury, což značně znevýhodňuje jeho komunikačního partnera. A zde zasahuje komunitní tlumočník, jehož role a míra odpovědnosti za výsledek komunikace mezi cizincem a institucí je veřejností vnímána obecně značně rozporuplně. Povaha tlumočníkovy účasti a následně jeho vliv na proces tlumočené komunikace se totiž výrazně projevuje přinejmenším ve čtyřech základních oblastech: jednak v zahrnování tlumočníka do komunikace primárními stranami, jimiž je vnímán jako rovnocenný komunikační partner, dále pak v usměrňování průběhu komunikačního toku tlumočníkem, ve strategiích, které používá k převodu promluv jednotlivých účastníků (doslovnost x pragmatická ekvivalence) a konečně i v jeho působení na vzájemné vztahy jednotlivých účastníků této verbální i neverbální interakce (např. minimalizace hrozby ztráty tváře). Konkrétně jsou zmíněny tři případové studie, do nichž byli zapojeni diplomanti z Ústavu translatologie, kteří zkoumali, jakým způsobem probíhá takováto zprostředkovaná komunikace mezi cizincem a institucí - na úřadech práce, ve zdravotnických zařízeních a v základních školách v Praze. Kdo je pozván, aby tlumočil, pokud je vůbec tlumočení zajištěno? Je rozdíl mezi vyškoleným tlumočníkem a laikem? Jaké socio-kognitivní, kulturní ale i etické souvislosti zde můžeme vysledovat? Na závěr je stručně zmíněna v této oblasti projektová metodicko-didaktická spolupráce Ústavu translatologie, tj. akademické sféry, s veřejnými institucemi a neziskovými organizacemi, tedy s praxí.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů