Touching the Unattainable Object : Haptic Audiovisual Essay and the Anthropotechnical Interface

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10454663" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10454663 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Dotýkat se nedosažitelného objektu : Haptická audiovizuální esej a antropotechnický interface

Original language description

Rostoucí význam audiovizuální eseje, formátu založeného na využití existujících filmových záběrů pro kritické nebo výzkumné účely, představuje výzvu pro mnoho otázek, které si filmová teorie a filozofie filmu kladou od svých počátků. Jednou z těchto otázek je, jak překonat odstup mezi filmovým teoretikem a jeho filmovým objektem, případně jak převést smyslové a afektivní zaujetí pohyblivými obrazy do kritického či teoretického psaní. Digitální manipulace nabízí vědcům mnoho příležitostí, jak tuto propast zmenšit, a to nejen k její analýze, ale také k reflexi celé zkušenosti s dotykem &quot;nedosažitelného objektu&quot;.Ve videografických filmových studiích existuje určitá tendence, která se na tyto otázky zaměřuje - mohli bychom ji nazvat afektivní, nebo přesněji &quot;haptickou&quot;. V tomto ohledu se jako obzvláště užitečný ukazuje koncept &quot;haptické kritiky&quot; Laury U. Marks, zabývající se stíráním vzdálenosti mezi filmem a jeho divákem. Audiovizuální esejisté jako Catherine Grant, Cristina Álvarez López nebo Adrian Martin promítají svou cinefilní zkušenost do manipulace se zvukem a obrazem ve střihovém programu, používají operace jako zpomalení, rozdělení obrazovky nebo zkreslení, a dávají tak haptické kritice konkrétní podobu.Nicméně tento vztah subjektu a objektu není jednosměrný. Autorova haptická manipulace se střetává s možnostmi stříhacího programu. Filmový objekt importovaný do stříhacího softwaru se stává mozaikou zvuků a obrazů utříděných tak, že pronikají do tvůrčího procesu a konfrontují subjekt s jiným způsobem vidění. Někteří audiovizuální esejisté toto komplexní rozhraní začleňují a zviditelňují tak, jak jsou jejich cinefilně-teoretické asociace a poznatky přepracovávány prostřednictvím technologické mediace.Tento článek si klade za cíl teoreticky uchopit toto &quot;antropotechnické&quot; rozhraní, které vzniká prostřednictvím setkání mezi haptickým subjektem, receptivním, ale neuchopitelným filmovým objektem a zprostředkujícím softwarem pro střih videa. Nejprve se zaměřuje na metodologické otázky spojené s převodem haptické kritiky do audiovizuálního formátu. Za druhé zkoumá &quot;vitální afekty&quot; haptických teoretiků a jejich vliv na utváření pohyblivých obrazů v audiovizuálních esejích. Zatřetí analyzuje postavení filmového objektu ve střihovém programu a tvůrčí možnosti, které vyplývají ze střetu lidské a technologické perspektivy. Film Ingmara Bergmana Persona (1966), nahlížený prostřednictvím audiovizuálních esejí Catherine Grantové, slouží jako případová studie, která ukazuje, kolika podob může jeden film prostřednictvím těchto haptických setkání dosáhnout.

Czech name

Dotýkat se nedosažitelného objektu : Haptická audiovizuální esej a antropotechnický interface

Czech description

Rostoucí význam audiovizuální eseje, formátu založeného na využití existujících filmových záběrů pro kritické nebo výzkumné účely, představuje výzvu pro mnoho otázek, které si filmová teorie a filozofie filmu kladou od svých počátků. Jednou z těchto otázek je, jak překonat odstup mezi filmovým teoretikem a jeho filmovým objektem, případně jak převést smyslové a afektivní zaujetí pohyblivými obrazy do kritického či teoretického psaní. Digitální manipulace nabízí vědcům mnoho příležitostí, jak tuto propast zmenšit, a to nejen k její analýze, ale také k reflexi celé zkušenosti s dotykem &quot;nedosažitelného objektu&quot;.Ve videografických filmových studiích existuje určitá tendence, která se na tyto otázky zaměřuje - mohli bychom ji nazvat afektivní, nebo přesněji &quot;haptickou&quot;. V tomto ohledu se jako obzvláště užitečný ukazuje koncept &quot;haptické kritiky&quot; Laury U. Marks, zabývající se stíráním vzdálenosti mezi filmem a jeho divákem. Audiovizuální esejisté jako Catherine Grant, Cristina Álvarez López nebo Adrian Martin promítají svou cinefilní zkušenost do manipulace se zvukem a obrazem ve střihovém programu, používají operace jako zpomalení, rozdělení obrazovky nebo zkreslení, a dávají tak haptické kritice konkrétní podobu.Nicméně tento vztah subjektu a objektu není jednosměrný. Autorova haptická manipulace se střetává s možnostmi stříhacího programu. Filmový objekt importovaný do stříhacího softwaru se stává mozaikou zvuků a obrazů utříděných tak, že pronikají do tvůrčího procesu a konfrontují subjekt s jiným způsobem vidění. Někteří audiovizuální esejisté toto komplexní rozhraní začleňují a zviditelňují tak, jak jsou jejich cinefilně-teoretické asociace a poznatky přepracovávány prostřednictvím technologické mediace.Tento článek si klade za cíl teoreticky uchopit toto &quot;antropotechnické&quot; rozhraní, které vzniká prostřednictvím setkání mezi haptickým subjektem, receptivním, ale neuchopitelným filmovým objektem a zprostředkujícím softwarem pro střih videa. Nejprve se zaměřuje na metodologické otázky spojené s převodem haptické kritiky do audiovizuálního formátu. Za druhé zkoumá &quot;vitální afekty&quot; haptických teoretiků a jejich vliv na utváření pohyblivých obrazů v audiovizuálních esejích. Zatřetí analyzuje postavení filmového objektu ve střihovém programu a tvůrčí možnosti, které vyplývají ze střetu lidské a technologické perspektivy. Film Ingmara Bergmana Persona (1966), nahlížený prostřednictvím audiovizuálních esejí Catherine Grantové, slouží jako případová studie, která ukazuje, kolika podob může jeden film prostřednictvím těchto haptických setkání dosáhnout.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60405 - Studies on Film, Radio and Television

Project

<a href="/en/project/EF16_019%2F0000734" target="_blank" >EF16_019/0000734: Creativity and Adaptability as Conditions of the Success of Europe in an Interrelated World</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Operátoři (nových) médií

ISBN

978-80-7331-608-2

Number of pages of the result

36

Pages from-to

235-270

Number of pages of the book

272

Publisher name

Nakladatelství AMU

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—