Documentary Gesamtkunstwerk, or Can Lenin Sing? Opera Ten Days that Shook the World in the Prague National Theatre
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10454947" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10454947 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=sMIBOI1mhL" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=sMIBOI1mhL</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Dokumentární gesamtkunstwerk aneb Může Lenin zpívat? Opera Deset dnů, které otřásly světem v pražském Národním divadle
Original language description
Studie pojednává o české inscenaci opery ukrajinského skladatele Marka Karminského Deset dnů, které otřásly světem z roku 1972, která vznikla na základě reportáže Johna Reeda o Velké říjnové revoluci. Analýza se zaměřuje především na otázku, z jakých představ o politickém potenciálu soudobé opery dílo a jeho inscenace vycházely a jakými prostředky tyto představy naplňovaly. Studie se zabývá dobovou oficiální recepcí pražské inscenace, která akcentovala "dokumentární" charakter zobrazení a propagovala tuto operu jako "moderní" či dokonce "experimentální". Autorka dochází k závěru, že opera pracuje s totalizující uměleckou koncepcí, která čerpá z celostních vizí Bertolda Brechta a Sergeje Ejzenštejna i z odkazu sovětského operního projektu 30. a 40. let 20. století se všemi jeho wagnerovskými ambicemi. Jako významný propagandistický čin v prvních letech "normalizace" přispívá pražská inscenace Deseti dnů k pochopení vztahu mezi estetikou a politikou vedenou silným totalizujícím impulsem.
Czech name
Dokumentární gesamtkunstwerk aneb Může Lenin zpívat? Opera Deset dnů, které otřásly světem v pražském Národním divadle
Czech description
Studie pojednává o české inscenaci opery ukrajinského skladatele Marka Karminského Deset dnů, které otřásly světem z roku 1972, která vznikla na základě reportáže Johna Reeda o Velké říjnové revoluci. Analýza se zaměřuje především na otázku, z jakých představ o politickém potenciálu soudobé opery dílo a jeho inscenace vycházely a jakými prostředky tyto představy naplňovaly. Studie se zabývá dobovou oficiální recepcí pražské inscenace, která akcentovala "dokumentární" charakter zobrazení a propagovala tuto operu jako "moderní" či dokonce "experimentální". Autorka dochází k závěru, že opera pracuje s totalizující uměleckou koncepcí, která čerpá z celostních vizí Bertolda Brechta a Sergeje Ejzenštejna i z odkazu sovětského operního projektu 30. a 40. let 20. století se všemi jeho wagnerovskými ambicemi. Jako významný propagandistický čin v prvních letech "normalizace" přispívá pražská inscenace Deseti dnů k pochopení vztahu mezi estetikou a politikou vedenou silným totalizujícím impulsem.
Classification
Type
J<sub>SC</sub> - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database
CEP classification
—
OECD FORD branch
60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Divadelni Revue
ISSN
0862-5409
e-ISSN
—
Volume of the periodical
33
Issue of the periodical within the volume
1
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
23
Pages from-to
31-53
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
2-s2.0-85139524308