Corporal Punishment of Children

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477225" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477225 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Tělesné trestání dětí

Original language description

Ve svém textu se zabývám právní úpravou trestání dětí, zejména fyzického trestání, ale i některými závažnějšími formami násilí psychického. V současné době se ve veřejném prostoru objevuje požadavek na legislativní zakotvení zákazu fyzického a závažnějšího psychického trestání. Ministerstvo spravedlnosti nyní připravuje novelu občanského zákoníku, která má označit takovéto formy trestů za nepřijatelné. Ve svém referátu se budu zabývat analýzou současné právní úpravy, zejména se zaměřím na otázku vymezení pojmu fyzických a psychických trestů, a to na mezinárodní a poté na vnitrostátní úrovni. Nadále se zaměřím na otázku, jak novela ovlivní současný právní řád, ale vzhledem k tomu, že novela se teprve připravuje, zmíním tuto otázku pouze velice stručně. Mezinárodní úroveň Úmluva o právech dítěte Na úrovni mezinárodních smluv je zejména třeba na situaci tělesných a jiných vážných psychických trestů na dětech nahlížet skrze Úmluvu o právech dítěte, která v čl. 19 zakotvuje právo dítěte na svobodu od všech forem násilí. Výbor OSN opakovaně vyložil čl. 19 tak, že dopadá na všechny formy násilí, přičemž není třeba aby toto násilí dosáhlo určité intenzity. Přičemž výbor OSN zdůrazňuje, že pod pojem násilí nespadá pouze násilí úmyslné fyzické. Komentář k úmluvě (2021) mluví o takovéto definici násilí: &quot;násilí ve smyslu čl. 19 tak bude možné rozumět jakékoli jednání, zaviněné i nezaviněné, při němž dochází vnucením vůle jiného subjektu, ať soukromoprávního, či veřejnoprávního, k omezení či úplnému popření oprávněné fyzické, psychické, emocionální či sociální potřeby dítěte, přičemž není rozhodné, zda dítě toto jednání subjektivně vnímá jako újmu či nikoli.Evropský soud pro lidská právaESLP se také vyjádřil k tělesnému trestání dětí. Nejprve ho zpochybnil v roce 1978 rozhodnutím Tyler v. UK, postupně poté ho odsoudil nejprve ve veřejných školách (Campbell and Coans v UK - zde jednohlasně konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 3, který se týká zákazu mučení, ale že byl porušen čl. 2 protokolu 1, který zaručuje právo na vzdělání) a následně i v soukromých školách. Vzhledem k tomu, že jsme jedním z posledních států v Evropě, který ještě neuzákonil zákaz fyzického trestání dětí, poměrně vybočujeme z vývoje, kterým postupně prochází celá Evropa a na kterém je na Evropské úrovni relativně shoda. Vnitrostátní úroveň Na vnitrostátní úrovni zatím nejsou tělesné tresty absolutně zakázány, nicméně děti jsou stále chráněny proti násilí ze strany rodičů, které dosahuje vyšší míru intenzity. Trestní zákoník v § 198 vymezuje trestný čin týrání svěřené osoby. Ten stanovuje v § 198: &quot;Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán...&quot;. Nejdůležitější pro pochopení této skutkové podstaty je definovat pojem &quot;týrá&quot;. Dlouhodobě je tento pojem vymezen (R 11/84): &quot;jím je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti i bezcitnosti a určitou trvalostí, která tato osoba pociťuje jako těžké příkoří.&quot; Nutné je si zmínit, že v trestním zákoníku je kvalifikovanou skutkovou podstatou dlouhodobost. Komentáře dlouhodobost vymezují, jako týrání v době několika měsíců. Komentář Wolters Kluwer ale k tomu dodává: &quot;Čím méně intenzivní budou konkrétní projevy chování pachatele naplňující znaky týrání, tím delší dobu bude muset takové zlé nakládání trvat.&quot; Navíc judikatura dodává, že abychom takto mohly dané jednání kvalifikovat nemusí u oběti dojít k následkům na zdraví, ani nemusí jít pouze o útrapy fyzické, ale pod tuto skutkovou podstatu spadají i psychické útrapy vyšší intenzity. Judikatura dále vymezuje (rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 364/2000), že fyzické tresty u dětí, které ale nejsou dostatečné intenzity znaky tohoto trestného činu nenaplňuje (např. Políčky). Vzhledem k obecnosti tohoto pojmu komentář uvádí příklady jednání, které naplňují znaky týrání. Jedná se např.&quot; O v soustavném trestání dítěte ve formě surového bití rukou i pomocí různých předmětů (např. gumové hadice, důtek, řemene, rákosky apod.), kopání, bolestivého tahání za vlasy, po dlouhou dobu trvajícího klečení, někdy s předpaženýma rukama, přivazování dítěte ke stolu nebo k radiátorům ústředního topení, ponechávání dítěte v chladném prostředí bez nutného oblečení, nucení k provádění těžkých prací nepřiměřených věku a tělesné konstituci dítěte, déle trvající odpírání dostatečné potravy, časté buzení dítěte v noci apod.&quot; Poměrně nové je sbírkové rozhodnutí nejvyššího soudu (8 Tdo 679/2019), které se k problematice fyzických trestů jako výchovných nástrojů rodičů vyjadřuje. Ten konstatuje, že: &quot;pro naplnění znaku &quot;týrání&quot; třeba vždy posuzovat konkrétní povahu a důraznost použitých opatření a výchovných metod, intenzitu, s níž je působeno na fyzickou nebo psychickou integritu dítěte. Pokud užité prostředky a opatření přesahují pro dítě únosnou hranici a znamenají jeho fyzické utrpení nebo psychické strádání a jsou spojené s jeho ponižováním, čímž je ohroženo jeho blaho a tělesné nebo duševní zdraví, není podstatné, že pachatel trestá dítě z výchovných důvodů.

Czech name

Tělesné trestání dětí

Czech description

Ve svém textu se zabývám právní úpravou trestání dětí, zejména fyzického trestání, ale i některými závažnějšími formami násilí psychického. V současné době se ve veřejném prostoru objevuje požadavek na legislativní zakotvení zákazu fyzického a závažnějšího psychického trestání. Ministerstvo spravedlnosti nyní připravuje novelu občanského zákoníku, která má označit takovéto formy trestů za nepřijatelné. Ve svém referátu se budu zabývat analýzou současné právní úpravy, zejména se zaměřím na otázku vymezení pojmu fyzických a psychických trestů, a to na mezinárodní a poté na vnitrostátní úrovni. Nadále se zaměřím na otázku, jak novela ovlivní současný právní řád, ale vzhledem k tomu, že novela se teprve připravuje, zmíním tuto otázku pouze velice stručně. Mezinárodní úroveň Úmluva o právech dítěte Na úrovni mezinárodních smluv je zejména třeba na situaci tělesných a jiných vážných psychických trestů na dětech nahlížet skrze Úmluvu o právech dítěte, která v čl. 19 zakotvuje právo dítěte na svobodu od všech forem násilí. Výbor OSN opakovaně vyložil čl. 19 tak, že dopadá na všechny formy násilí, přičemž není třeba aby toto násilí dosáhlo určité intenzity. Přičemž výbor OSN zdůrazňuje, že pod pojem násilí nespadá pouze násilí úmyslné fyzické. Komentář k úmluvě (2021) mluví o takovéto definici násilí: &quot;násilí ve smyslu čl. 19 tak bude možné rozumět jakékoli jednání, zaviněné i nezaviněné, při němž dochází vnucením vůle jiného subjektu, ať soukromoprávního, či veřejnoprávního, k omezení či úplnému popření oprávněné fyzické, psychické, emocionální či sociální potřeby dítěte, přičemž není rozhodné, zda dítě toto jednání subjektivně vnímá jako újmu či nikoli.Evropský soud pro lidská právaESLP se také vyjádřil k tělesnému trestání dětí. Nejprve ho zpochybnil v roce 1978 rozhodnutím Tyler v. UK, postupně poté ho odsoudil nejprve ve veřejných školách (Campbell and Coans v UK - zde jednohlasně konstatoval, že nedošlo k porušení čl. 3, který se týká zákazu mučení, ale že byl porušen čl. 2 protokolu 1, který zaručuje právo na vzdělání) a následně i v soukromých školách. Vzhledem k tomu, že jsme jedním z posledních států v Evropě, který ještě neuzákonil zákaz fyzického trestání dětí, poměrně vybočujeme z vývoje, kterým postupně prochází celá Evropa a na kterém je na Evropské úrovni relativně shoda. Vnitrostátní úroveň Na vnitrostátní úrovni zatím nejsou tělesné tresty absolutně zakázány, nicméně děti jsou stále chráněny proti násilí ze strany rodičů, které dosahuje vyšší míru intenzity. Trestní zákoník v § 198 vymezuje trestný čin týrání svěřené osoby. Ten stanovuje v § 198: &quot;Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán...&quot;. Nejdůležitější pro pochopení této skutkové podstaty je definovat pojem &quot;týrá&quot;. Dlouhodobě je tento pojem vymezen (R 11/84): &quot;jím je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti i bezcitnosti a určitou trvalostí, která tato osoba pociťuje jako těžké příkoří.&quot; Nutné je si zmínit, že v trestním zákoníku je kvalifikovanou skutkovou podstatou dlouhodobost. Komentáře dlouhodobost vymezují, jako týrání v době několika měsíců. Komentář Wolters Kluwer ale k tomu dodává: &quot;Čím méně intenzivní budou konkrétní projevy chování pachatele naplňující znaky týrání, tím delší dobu bude muset takové zlé nakládání trvat.&quot; Navíc judikatura dodává, že abychom takto mohly dané jednání kvalifikovat nemusí u oběti dojít k následkům na zdraví, ani nemusí jít pouze o útrapy fyzické, ale pod tuto skutkovou podstatu spadají i psychické útrapy vyšší intenzity. Judikatura dále vymezuje (rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 364/2000), že fyzické tresty u dětí, které ale nejsou dostatečné intenzity znaky tohoto trestného činu nenaplňuje (např. Políčky). Vzhledem k obecnosti tohoto pojmu komentář uvádí příklady jednání, které naplňují znaky týrání. Jedná se např.&quot; O v soustavném trestání dítěte ve formě surového bití rukou i pomocí různých předmětů (např. gumové hadice, důtek, řemene, rákosky apod.), kopání, bolestivého tahání za vlasy, po dlouhou dobu trvajícího klečení, někdy s předpaženýma rukama, přivazování dítěte ke stolu nebo k radiátorům ústředního topení, ponechávání dítěte v chladném prostředí bez nutného oblečení, nucení k provádění těžkých prací nepřiměřených věku a tělesné konstituci dítěte, déle trvající odpírání dostatečné potravy, časté buzení dítěte v noci apod.&quot; Poměrně nové je sbírkové rozhodnutí nejvyššího soudu (8 Tdo 679/2019), které se k problematice fyzických trestů jako výchovných nástrojů rodičů vyjadřuje. Ten konstatuje, že: &quot;pro naplnění znaku &quot;týrání&quot; třeba vždy posuzovat konkrétní povahu a důraznost použitých opatření a výchovných metod, intenzitu, s níž je působeno na fyzickou nebo psychickou integritu dítěte. Pokud užité prostředky a opatření přesahují pro dítě únosnou hranici a znamenají jeho fyzické utrpení nebo psychické strádání a jsou spojené s jeho ponižováním, čímž je ohroženo jeho blaho a tělesné nebo duševní zdraví, není podstatné, že pachatel trestá dítě z výchovných důvodů.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

10

Pages from-to

160-169

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Dolní Lomná

Event date

Jul 24, 2023

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—