Definition of rape: "What's the most accurate one?"

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10478070" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10478070 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Definice znásilnění: "Ano, ale jaká ta je nejlepší?"

Original language description

Vlnu společenských debat vzbudil ve španělské společnosti zákon č. 10/2022 z 6. září 2022, který formálně nese název zákon o garanci úplné sexuální svobody. Veřejnosti se vžil pracovní název zákon &quot;ano a pouze ano&quot; (la ley del sí y solo sí). Novelizovaný paragraf 178 španělského trestního zákoníku stanoví, že &quot;sexuální agrese se dopustí ten, kdo zaútočí proti sexuální svobodě jiného bez jeho souhlasu&quot;. Španělsko se tak zařadilo na seznam evropských zemí, které k takové redefinici trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti přistoupily již dříve. V současné době seznam čítá okolo 14 států. Aktuální středolevicová španělská vládní koalice tak svým krokem vyšla vstříc části odborné veřejnosti a mimo jiné i španělskému feminismu, který po podobné novelizaci volá už několik let. Španělsko však není ojedinělé, hlasy volající po redefinici znásilnění sílí po celém světě. Jedním z častých hesel na feministických demonstracích a pochodech je &quot;Už žádná další&quot; (míněno už žádná další oběť sexuálního násilí). I na české politické scéně má nová definice trestného činu znásilnění své podporovatele. Ministerstvo spravedlnosti již vypracovalo legislativní návrhy, které se setkaly s vlnou nevole z řad politiků i odborníků, a tak se jejich projednání na půdě Poslanecké sněmovny prozatím odložilo. Ministerstvo podle vyjádření jeho zástupců pracuje s dvěma podobami definice, jedna vychází z absence souhlasu, ta druhá z projevu nesouhlasu. Zda je česká společnost na odbornou debatu o takové legislativní změně připravena, či zda se se nás zmocní iracionalita a naše vnímaní zastře politická nevraživost, to je písní budoucnosti. Klidu před bouří bych chtěl využít já pro svůj příspěvek a zanalyzovat možné definice znásilnění ústavně-trestním prismatem.Chrání naše republika sexuální důstojnost a svobodu rozhodování o svém sexuálním životě dostatečně? A pokud ano, činí tak nediskriminačním způsobem, pokud v 9 z 10 případů je obětí žena? Splňuje Česká republika cíle uložené jí Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen? Jak debatu změní Istanbulská úmluvy, jejíž ratifikaci poslala s pozitivním stanoviskem do sněmovny vláda?Z těchto otázek vyjde můj příspěvek. Prostřednictvím analýzy odborné literatury, studií dopadů legislativních změn v rámci redefinice sexuálních trestných činů v jiných zemích a vhledem do společenské debaty, kterou teprve před několika měsíci vedla španělská veřejnost, se zaměřím na ústavní aspekty ochrany osobní integrity a sexuální důstojnosti v rámci našeho právního řádu a pokusím se najít odpověď na otázku, zda je redefinice na místě a popřípadě jaká by nejlépe zapadla do systematiky našeho trestního zákoníku. Mám za to, že možnou redefinici trápí především flagrantní rozchod mezi teorií a praxí orgánů činných v trestním řízení a značná odlišnost jednotlivých případů sexuální trestné činnosti. Zaměřím se proto i na otázku, jaká forma definice by nejlépe zapracovala zmíněné zvláštnosti. Je totiž esenciální, aby případná nová skutková podstata byla v realitě skutečně trestněprávně vynutitelná a nejednalo se spíše o hodnotové vyjádření důležitosti sexuální integrity člověka. Rád bych také akcentoval důležitost některých mechanismů trestního práva, které by nové definici z mého pohledu dodaly na funkčnosti.Rád bych do svých úvah inkorporoval i argumenty odpůrců nové skutkové podstaty a s podporou judikatury nejvyšších soudů analyzoval, jak je skutková podstata znásilnění aktuálně vykládána. V návaznosti na řečené bude třeba též posoudit, zda navrhované definice znásilnění nejsou v rozporu se základními ústavně garantovanými principy trestního práva.Můj příspěvek tak vyjde z ústavního pořádku a překlene se do reality českého trestního práva. Jeho cílem bude zamyšlení se nad tou nejlepší možnou definicí, demonstrace skutečnosti, že novou skutkovou podstatu lze zpracovat vícero způsoby a konečně představení částečně kritické myšlenky, že nová definice znásilnění nedokáže vyřešit všechny problémy, které české sexuální životy mnohdy trápí.

Czech name

Definice znásilnění: "Ano, ale jaká ta je nejlepší?"

Czech description

Vlnu společenských debat vzbudil ve španělské společnosti zákon č. 10/2022 z 6. září 2022, který formálně nese název zákon o garanci úplné sexuální svobody. Veřejnosti se vžil pracovní název zákon &quot;ano a pouze ano&quot; (la ley del sí y solo sí). Novelizovaný paragraf 178 španělského trestního zákoníku stanoví, že &quot;sexuální agrese se dopustí ten, kdo zaútočí proti sexuální svobodě jiného bez jeho souhlasu&quot;. Španělsko se tak zařadilo na seznam evropských zemí, které k takové redefinici trestných činů proti důstojnosti v sexuální oblasti přistoupily již dříve. V současné době seznam čítá okolo 14 států. Aktuální středolevicová španělská vládní koalice tak svým krokem vyšla vstříc části odborné veřejnosti a mimo jiné i španělskému feminismu, který po podobné novelizaci volá už několik let. Španělsko však není ojedinělé, hlasy volající po redefinici znásilnění sílí po celém světě. Jedním z častých hesel na feministických demonstracích a pochodech je &quot;Už žádná další&quot; (míněno už žádná další oběť sexuálního násilí). I na české politické scéně má nová definice trestného činu znásilnění své podporovatele. Ministerstvo spravedlnosti již vypracovalo legislativní návrhy, které se setkaly s vlnou nevole z řad politiků i odborníků, a tak se jejich projednání na půdě Poslanecké sněmovny prozatím odložilo. Ministerstvo podle vyjádření jeho zástupců pracuje s dvěma podobami definice, jedna vychází z absence souhlasu, ta druhá z projevu nesouhlasu. Zda je česká společnost na odbornou debatu o takové legislativní změně připravena, či zda se se nás zmocní iracionalita a naše vnímaní zastře politická nevraživost, to je písní budoucnosti. Klidu před bouří bych chtěl využít já pro svůj příspěvek a zanalyzovat možné definice znásilnění ústavně-trestním prismatem.Chrání naše republika sexuální důstojnost a svobodu rozhodování o svém sexuálním životě dostatečně? A pokud ano, činí tak nediskriminačním způsobem, pokud v 9 z 10 případů je obětí žena? Splňuje Česká republika cíle uložené jí Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen? Jak debatu změní Istanbulská úmluvy, jejíž ratifikaci poslala s pozitivním stanoviskem do sněmovny vláda?Z těchto otázek vyjde můj příspěvek. Prostřednictvím analýzy odborné literatury, studií dopadů legislativních změn v rámci redefinice sexuálních trestných činů v jiných zemích a vhledem do společenské debaty, kterou teprve před několika měsíci vedla španělská veřejnost, se zaměřím na ústavní aspekty ochrany osobní integrity a sexuální důstojnosti v rámci našeho právního řádu a pokusím se najít odpověď na otázku, zda je redefinice na místě a popřípadě jaká by nejlépe zapadla do systematiky našeho trestního zákoníku. Mám za to, že možnou redefinici trápí především flagrantní rozchod mezi teorií a praxí orgánů činných v trestním řízení a značná odlišnost jednotlivých případů sexuální trestné činnosti. Zaměřím se proto i na otázku, jaká forma definice by nejlépe zapracovala zmíněné zvláštnosti. Je totiž esenciální, aby případná nová skutková podstata byla v realitě skutečně trestněprávně vynutitelná a nejednalo se spíše o hodnotové vyjádření důležitosti sexuální integrity člověka. Rád bych také akcentoval důležitost některých mechanismů trestního práva, které by nové definici z mého pohledu dodaly na funkčnosti.Rád bych do svých úvah inkorporoval i argumenty odpůrců nové skutkové podstaty a s podporou judikatury nejvyšších soudů analyzoval, jak je skutková podstata znásilnění aktuálně vykládána. V návaznosti na řečené bude třeba též posoudit, zda navrhované definice znásilnění nejsou v rozporu se základními ústavně garantovanými principy trestního práva.Můj příspěvek tak vyjde z ústavního pořádku a překlene se do reality českého trestního práva. Jeho cílem bude zamyšlení se nad tou nejlepší možnou definicí, demonstrace skutečnosti, že novou skutkovou podstatu lze zpracovat vícero způsoby a konečně představení částečně kritické myšlenky, že nová definice znásilnění nedokáže vyřešit všechny problémy, které české sexuální životy mnohdy trápí.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

15

Pages from-to

92-106

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Dolní Lomná

Event date

Jul 24, 2023

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—