Does water protection belong in the Constitution?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10505869" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10505869 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Patří ochrana vody do Ústavy?

Original language description

Ústavněprávní ochrana vody je v posledních letech aktivně diskutovaným politickým tématem. V současné době je Parlamentem České republiky projednávaná novela Ústavy, která má změnit stávající znění článku 7 a doplnit jej explicitně právě o ochranu vody. Nejde ovšem o první pokus novelizovat Ústavu tímto směrem, už v předchozím volebním období byly projednávány konkurenční návrhy. Vedla se také ústavněprávní diskuse o vhodném systematickém zařazení ochrany vody do českého ústavního pořádku, například formou samostatného ústavního zákona. Není zřejmě sporu o tom, že vodu již na ústavní úrovni chránit lze, v tom smyslu, že ji je možné explicitně zmínit jako součást pozitivní povinnosti státu (čl. 7 Ústavy), nebo v rámci úpravy základních práv (čl. 35 Listiny). Posílení ochrany vody je také možné chápat jako reakci na dlouhodobý společenský a technologický vývoj a zejména na probíhající klimatickou změnu, která se v české krajině podepisuje právě vyšším odtokem vody a větší expozicí vůči suchu. Doplnění ochrany vody tak může být příkladem situace, kdy se Ústava mění v reakci na společenské a přírodní změny z vůle ústavodárce, nikoliv výkladovou, judiciální cestou. Zajímavější je ovšem otázka, jaké dopady by případný nový ústavněprávní rozměr ochrany vody vlastně přinesl. Jedním z argumentů pro ústavněprávní ochranu vody totiž je, že by tím došlo k posílení veřejného zájmu na ochraně vody, a tedy (patrně) k posílení tohoto veřejného zájmu například tam, kde koliduje se zájmy jinými. Tento důsledek však nemám za bez dalšího garantovaný. V této souvislosti považuji za vhodné věnovat pozornost samotnému čl. 7 Ústavy, který zakotvuje povinnost státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Komentářová literatura jej označuje za tzv. &quot;státní úkol&quot;. Judikatura Ústavního soudu týkající se čl. 7 není příliš početná a týká se převážně obecných kategorií, jako je vymezení ochrany životního prostředí jako veřejného statku, na jehož ochraně je veřejný zájem. Ve sporech před obecnými soudy, kde jde o posuzování veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, se ale článkem 7 Ústavy běžně neargumentuje (na rozdíl od čl. 35 Listiny). Jakou roli tedy vlastně &quot;státní úkol&quot; v Ústavě plní? Velmi okrajově se pak ve svém příspěvku věnuji jiným diskutovaným možnostem posílení ochrany životního prostředí na ústavní úrovni, jako je sjednocení terminologie (přírodní bohatství vs. životní prostředí) nebo doplnění explicitní ochrany zvířat.

Czech name

Patří ochrana vody do Ústavy?

Czech description

Ústavněprávní ochrana vody je v posledních letech aktivně diskutovaným politickým tématem. V současné době je Parlamentem České republiky projednávaná novela Ústavy, která má změnit stávající znění článku 7 a doplnit jej explicitně právě o ochranu vody. Nejde ovšem o první pokus novelizovat Ústavu tímto směrem, už v předchozím volebním období byly projednávány konkurenční návrhy. Vedla se také ústavněprávní diskuse o vhodném systematickém zařazení ochrany vody do českého ústavního pořádku, například formou samostatného ústavního zákona. Není zřejmě sporu o tom, že vodu již na ústavní úrovni chránit lze, v tom smyslu, že ji je možné explicitně zmínit jako součást pozitivní povinnosti státu (čl. 7 Ústavy), nebo v rámci úpravy základních práv (čl. 35 Listiny). Posílení ochrany vody je také možné chápat jako reakci na dlouhodobý společenský a technologický vývoj a zejména na probíhající klimatickou změnu, která se v české krajině podepisuje právě vyšším odtokem vody a větší expozicí vůči suchu. Doplnění ochrany vody tak může být příkladem situace, kdy se Ústava mění v reakci na společenské a přírodní změny z vůle ústavodárce, nikoliv výkladovou, judiciální cestou. Zajímavější je ovšem otázka, jaké dopady by případný nový ústavněprávní rozměr ochrany vody vlastně přinesl. Jedním z argumentů pro ústavněprávní ochranu vody totiž je, že by tím došlo k posílení veřejného zájmu na ochraně vody, a tedy (patrně) k posílení tohoto veřejného zájmu například tam, kde koliduje se zájmy jinými. Tento důsledek však nemám za bez dalšího garantovaný. V této souvislosti považuji za vhodné věnovat pozornost samotnému čl. 7 Ústavy, který zakotvuje povinnost státu dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Komentářová literatura jej označuje za tzv. &quot;státní úkol&quot;. Judikatura Ústavního soudu týkající se čl. 7 není příliš početná a týká se převážně obecných kategorií, jako je vymezení ochrany životního prostředí jako veřejného statku, na jehož ochraně je veřejný zájem. Ve sporech před obecnými soudy, kde jde o posuzování veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, se ale článkem 7 Ústavy běžně neargumentuje (na rozdíl od čl. 35 Listiny). Jakou roli tedy vlastně &quot;státní úkol&quot; v Ústavě plní? Velmi okrajově se pak ve svém příspěvku věnuji jiným diskutovaným možnostem posílení ochrany životního prostředí na ústavní úrovni, jako je sjednocení terminologie (přírodní bohatství vs. životní prostředí) nebo doplnění explicitní ochrany zvířat.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavodárství

ISBN

978-80-7502-844-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

13

Pages from-to

109-121

Publisher name

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Place of publication

Praha

Event location

Pec pod Sněžkou

Event date

Apr 10, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—