The right (not) to be forgotten, or constitutional limits on the right to erasure in the online environment

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10513866" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10513866 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Právo (ne)být zapomenut aneb ústavněprávní limity práva na výmaz v internetovém prostředí

Original language description

Článek se komplexně zabývá právem na výmaz, které umožňuje fyzickým osobám dosáhnout odstranění svých osobních údajů z internetového prostředí. Nejedná se však o právo absolutní. Klíčovým cílem textu je poukázat na úskalí spojená s tímto právem, zejména v jeho střetu se základními právy a veřejnými zájmy, které mohou odůvodňovat jeho přiměřené omezení.Článek nejprve definuje právo na výmaz v komparativní perspektivě. V Evropské unii je toto právo explicitně zakotveno v GDPR, přičemž jeho existence v kontextu internetových vyhledávačů byla dovozena již v přelomovém rozsudku Soudního dvora EU ve věci Google Spain. Soud zde konstatoval, že provozovatelé vyhledávačů jsou správci dat a musí vyvažovat právo jednotlivce na soukromí proti zájmu veřejnosti na přístupu k informacím. Naproti tomu v právním řádu Spojených států amerických obdobná ochrana neexistuje. Odvozuje se pouze z obecnějšího a výrazně slabšího práva na soukromí, které je v neustálém konfliktu se silnou ochranou svobody projevu zakotvenou v Prvním dodatku Ústavy. Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, například ve věcech Cox Broadcasting či Bartnicki v. Vopper, opakovaně potvrdila prioritu práva veřejnosti na šíření pravdivých informací před ochranou soukromí jednotlivce.Těžiště článku spočívá v analýze klíčových oblastí, kde právo na výmaz koliduje s jinými legitimními zájmy. První takovou oblastí je archivnictví, ochrana historických pramenů a vědecký výzkum. Neomezené právo na výmaz by mohlo nenávratně poškodit digitální dědictví a znemožnit přístup k datům klíčovým pro výzkum. Samotné GDPR na tuto kolizi pamatuje a v článku 17 a 89 stanoví výjimku z práva na výmaz pro účely archivace ve veřejném zájmu či pro vědecký a historický výzkum, pokud by výmaz znemožnil nebo vážně ohrozil sledované cíle. Druhou a společenky problematičtější oblastí je střet s veřejným zájmem na přístupu k informacím, zejména v případech týkajících se osob veřejného zájmu, jako jsou politici. V demokratické společnosti je přístup k informacím o jejich působení, i k těm pro ně nepříznivým, klíčový pro veřejnou kontrolu a svobodnou tvorbu názorů. Článek tak ve svém důsledku hledá kritéria pro nalezení spravedlivé rovnováhy mezi ochranou osobních údajů a nezbytností zajistit veřejnosti přístup k informacím zásadního významu, aby se z práva na ochranu soukromí nestal nástroj možnosti zakrýt svou milost před zraky novinářů.

Czech name

Právo (ne)být zapomenut aneb ústavněprávní limity práva na výmaz v internetovém prostředí

Czech description

Článek se komplexně zabývá právem na výmaz, které umožňuje fyzickým osobám dosáhnout odstranění svých osobních údajů z internetového prostředí. Nejedná se však o právo absolutní. Klíčovým cílem textu je poukázat na úskalí spojená s tímto právem, zejména v jeho střetu se základními právy a veřejnými zájmy, které mohou odůvodňovat jeho přiměřené omezení.Článek nejprve definuje právo na výmaz v komparativní perspektivě. V Evropské unii je toto právo explicitně zakotveno v GDPR, přičemž jeho existence v kontextu internetových vyhledávačů byla dovozena již v přelomovém rozsudku Soudního dvora EU ve věci Google Spain. Soud zde konstatoval, že provozovatelé vyhledávačů jsou správci dat a musí vyvažovat právo jednotlivce na soukromí proti zájmu veřejnosti na přístupu k informacím. Naproti tomu v právním řádu Spojených států amerických obdobná ochrana neexistuje. Odvozuje se pouze z obecnějšího a výrazně slabšího práva na soukromí, které je v neustálém konfliktu se silnou ochranou svobody projevu zakotvenou v Prvním dodatku Ústavy. Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, například ve věcech Cox Broadcasting či Bartnicki v. Vopper, opakovaně potvrdila prioritu práva veřejnosti na šíření pravdivých informací před ochranou soukromí jednotlivce.Těžiště článku spočívá v analýze klíčových oblastí, kde právo na výmaz koliduje s jinými legitimními zájmy. První takovou oblastí je archivnictví, ochrana historických pramenů a vědecký výzkum. Neomezené právo na výmaz by mohlo nenávratně poškodit digitální dědictví a znemožnit přístup k datům klíčovým pro výzkum. Samotné GDPR na tuto kolizi pamatuje a v článku 17 a 89 stanoví výjimku z práva na výmaz pro účely archivace ve veřejném zájmu či pro vědecký a historický výzkum, pokud by výmaz znemožnil nebo vážně ohrozil sledované cíle. Druhou a společenky problematičtější oblastí je střet s veřejným zájmem na přístupu k informacím, zejména v případech týkajících se osob veřejného zájmu, jako jsou politici. V demokratické společnosti je přístup k informacím o jejich působení, i k těm pro ně nepříznivým, klíčový pro veřejnou kontrolu a svobodnou tvorbu názorů. Článek tak ve svém důsledku hledá kritéria pro nalezení spravedlivé rovnováhy mezi ochranou osobních údajů a nezbytností zajistit veřejnosti přístup k informacím zásadního významu, aby se z práva na ochranu soukromí nestal nástroj možnosti zakrýt svou milost před zraky novinářů.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

6

Pages from-to

57-62

Publisher name

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Place of publication

Praha

Event location

Jindřichův Hradec

Event date

Jul 28, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—