Right to pay in cash

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10513868" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10513868 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Právo na hotovost

Original language description

Ústavní ochrana hotovosti je v posledních letech diskutována v mnohých zemích a také v mnohých podobách. Domnívám se však, že v současném diskurzu je často opomíjena komplexnost tohoto práva. Ve svém příspěvku rozvinu myšlenku, že tato komplexnost pramení zejména ze skutečnosti, že se pod stejnou hlavičku subsumují dvě odlišná práva. Jde o právo 1) provádět a přijímat platby v hotovosti a 2) právo na hotovost (zachování hotovosti). Zároveň představím argumenty, proč zavést do ústavy právo na hotovost a proč naopak nikoli. Strukturu svým argumentů opřu o argumenty zaznívající v současné debatě o předposledním návrhu na zavedení tohoto práva. V každém tomto argumentu představím dvě roviny odpovídající dvou právům skrytým v právu na hotovost.Úvodem svého příspěvku představím současný stav právní úpravy a zároveň nastíním okolnosti, za kterých se právo na hotovost začalo v České republice probírat, konkrétně spor o interpretaci mezi ČNB a Ministerstvem financí. Poté se přesunu k jednotlivým argumentům.Argumentem, který často zastiňuje všechny ostatní, bývá sociální rovina, tedy ochrana těch, kteří bezhotovostně platit neumí. V tomto ohledu mohou být často zmiňováni lidé ze starších generací, byť úskalí technologií nemusí postihovat pouze je. Ve svém příspěvku tuto problematiku hlouběji rozvinu. Tento argument však není jediným a dle mého názoru ani tím nejzásadnějším.Druhou rovinu, kterou rozvinu je otázka svobodného rozhodování plátců a ústavou zaručenými právy druhých, se kterými se dostává do konfliktu. Příkladem může být konflikt se svobodou podnikání. Podle průzkumu 200 podnikatelů z roku 2024 si 63 % myslí, že by stát neměl způsob přijímaní plateb regulovat, a 20 % je spokojeno s aktuálním stavem. Problémem toho může být nejen přidaná práce pro prodávající, ale také náklady na zprostředkování. Ty se pohybují od 1 do 4-5 % z transakce, průměrná částka odvedená bance je 0,45 %, karetní asociaci 0,20 %, zpracování transakce stojí asi 0,5 Kč a servis terminálu nejméně na 290 Kč měsíčně.Třetím argumentem je zásah do práva na soukromí. S bezhotovostním placením vždy přichází do vztahu třetí strana - banka. Účet v bance je k tomu podmíněn poskytnutím velkého množství informací. Prvotní informace jsou získávané již při identifikaci, Česká národní banka zdůrazňuje že neposkytnutí požadovaných informací pro účely identifikace a kontroly klienta může vést k odmítnutí navázání obchodního vztahu nebo k jeho ukončení. Pokud pomineme prvotní identifikace, banka má přístup k historii všech pohybů na vašem účtu. To sice může znít neškodně, ale pokud by klient vše nakupoval z účtu u jedné banky má banka přehled nejen o platbách tohoto klienta, ale může poměrně dobře analyzovat i jeho pohyb a další informace o jeho životě.Všechny tyto informace aktuálně chrání bankovní tajemství, zahrnuje veškeré bankovní obchody, peněžní služby a stavy na účtech klientů. Nicméně v souladu se zákonem o bankách existují případy, kdy banka musí poskytnout tyto informace na písemné vyžádání specifických orgánů.Pokud by tak zmizela možnost platit hotově, znamenalo by to, že banka a teoreticky i stát dostane, ač částečný, přístup k poměrně uceleným informacím o životu jedince. To může být využito například ke kontrole podobné aktuálnímu systému v Číně. Zneužití ale může nastat i v jiných zemích, a to ať třetí stranou nebo samotným státem. Na velmi tenké hranici se v tomto případě pohybovala Kanada, kde v roce 2022 vláda poprvé aktivovala Zákon o mimořádných událostech a zmrazila bez soudního příkazu více než 206 bankovních účtů protestujících Freedom Convoy.Čtvrtým argumentem, který představím, je riziko blackoutu a technickou rovinu. V současné době by při výpadku proudu došlo k selhání elektronického bankovnictví, bankomatů a platebních terminálů. Pokud by byl návrh ústavního zákona o ochraně hotovosti přijat, zaručená existence hotovosti by mohla ochránit záložní platební metodu, alespoň v dnešní míře její existence.Pátým a podle mě nejzásadnějším argumentem, který rozvinu, je ekonomická rovina. Jak už bylo zmíněno výše, do platebních vztahů vstupuje bezhotovostní platbou třetí strana - banka. To by nemuselo vést pouze k omezení soukromí, ale i možné kontrole například nad tím, co, kdo a kde smí kupovat. Některé banky již nyní projevují snahu omezovat služby podnikatelům, jejichž činnosti se jim nelíbí, i když jsou legální, jen například v nesouladu se zelenou politikou EU.Jedním z hlavních argumentů pro ochranu fyzické hotovosti bývá také ochranná funkce proti snadnému zavedení záporných úrokových sazeb ze strany centrální banky. Pokud by banky začaly uplatňovat záporné úrokové sazby na vklady, efektivně by znehodnocovaly digitální peníze, které lidé a firmy drží na účtech. Lidé by ale již neměli možnost vybrat své vklady a držet je ve fyzické hotovosti. Tím by se kompetence, které se nápadně podobají daňovým kompetencím, které tradičně náleží zákonodárnému sboru, fakticky přesunuly na centrální banky.Nutné je přemýšlet i o situaci, kdy by se postupně schopnost platit v hotovosti začala na trhu výrazně snižovat, ale lidé by z výše zmíněných důvodů ztratili důvěru v banky a snažili by se peníze rychle převádět mimo systém. Tento scénář by mohl způsobit i tzv. run na banky, tedy situaci, kdy velký počet vkladatelů hromadně vybírá své peníze z banky z obavy o její stabilitu. Pro ochranu vkladatelů v případě krachu banky nebo její neschopnosti dostát závazkům funguje v České republice systém pojištění pohledávek z vkladů. Ten aktuálně pojišťuje klienty do maximální výše pojištěného vkladu 100 000 EUR, a v některých výjimečných případech 200 000 EUR na jednoho vkladatele u jedné banky. Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby hotovost neexistovala a občané v bankách neměli jen část, ale všechny své prostředky na svých bankovních účtech. Ačkoliv se nyní nikdo o zrušení hotovosti v Česku jako takové nepokouší, diskuze o tomto směru do budoucna je stále častější.Ve svém příspěvku výše zmíněné roviny rozvedu stejně tak jako představím možné protiargumenty k nim. Zároveň demonstruji skutečnost, že jednotlivé aspekty lze rozdělit do dvou skupin odpovídajících právě dvěma právům, ze kterých se právo na hotovost skládá, a že by toto dělení mohlo pomoci konstruktivnější debatě na dané téma.

Czech name

Právo na hotovost

Czech description

Ústavní ochrana hotovosti je v posledních letech diskutována v mnohých zemích a také v mnohých podobách. Domnívám se však, že v současném diskurzu je často opomíjena komplexnost tohoto práva. Ve svém příspěvku rozvinu myšlenku, že tato komplexnost pramení zejména ze skutečnosti, že se pod stejnou hlavičku subsumují dvě odlišná práva. Jde o právo 1) provádět a přijímat platby v hotovosti a 2) právo na hotovost (zachování hotovosti). Zároveň představím argumenty, proč zavést do ústavy právo na hotovost a proč naopak nikoli. Strukturu svým argumentů opřu o argumenty zaznívající v současné debatě o předposledním návrhu na zavedení tohoto práva. V každém tomto argumentu představím dvě roviny odpovídající dvou právům skrytým v právu na hotovost.Úvodem svého příspěvku představím současný stav právní úpravy a zároveň nastíním okolnosti, za kterých se právo na hotovost začalo v České republice probírat, konkrétně spor o interpretaci mezi ČNB a Ministerstvem financí. Poté se přesunu k jednotlivým argumentům.Argumentem, který často zastiňuje všechny ostatní, bývá sociální rovina, tedy ochrana těch, kteří bezhotovostně platit neumí. V tomto ohledu mohou být často zmiňováni lidé ze starších generací, byť úskalí technologií nemusí postihovat pouze je. Ve svém příspěvku tuto problematiku hlouběji rozvinu. Tento argument však není jediným a dle mého názoru ani tím nejzásadnějším.Druhou rovinu, kterou rozvinu je otázka svobodného rozhodování plátců a ústavou zaručenými právy druhých, se kterými se dostává do konfliktu. Příkladem může být konflikt se svobodou podnikání. Podle průzkumu 200 podnikatelů z roku 2024 si 63 % myslí, že by stát neměl způsob přijímaní plateb regulovat, a 20 % je spokojeno s aktuálním stavem. Problémem toho může být nejen přidaná práce pro prodávající, ale také náklady na zprostředkování. Ty se pohybují od 1 do 4-5 % z transakce, průměrná částka odvedená bance je 0,45 %, karetní asociaci 0,20 %, zpracování transakce stojí asi 0,5 Kč a servis terminálu nejméně na 290 Kč měsíčně.Třetím argumentem je zásah do práva na soukromí. S bezhotovostním placením vždy přichází do vztahu třetí strana - banka. Účet v bance je k tomu podmíněn poskytnutím velkého množství informací. Prvotní informace jsou získávané již při identifikaci, Česká národní banka zdůrazňuje že neposkytnutí požadovaných informací pro účely identifikace a kontroly klienta může vést k odmítnutí navázání obchodního vztahu nebo k jeho ukončení. Pokud pomineme prvotní identifikace, banka má přístup k historii všech pohybů na vašem účtu. To sice může znít neškodně, ale pokud by klient vše nakupoval z účtu u jedné banky má banka přehled nejen o platbách tohoto klienta, ale může poměrně dobře analyzovat i jeho pohyb a další informace o jeho životě.Všechny tyto informace aktuálně chrání bankovní tajemství, zahrnuje veškeré bankovní obchody, peněžní služby a stavy na účtech klientů. Nicméně v souladu se zákonem o bankách existují případy, kdy banka musí poskytnout tyto informace na písemné vyžádání specifických orgánů.Pokud by tak zmizela možnost platit hotově, znamenalo by to, že banka a teoreticky i stát dostane, ač částečný, přístup k poměrně uceleným informacím o životu jedince. To může být využito například ke kontrole podobné aktuálnímu systému v Číně. Zneužití ale může nastat i v jiných zemích, a to ať třetí stranou nebo samotným státem. Na velmi tenké hranici se v tomto případě pohybovala Kanada, kde v roce 2022 vláda poprvé aktivovala Zákon o mimořádných událostech a zmrazila bez soudního příkazu více než 206 bankovních účtů protestujících Freedom Convoy.Čtvrtým argumentem, který představím, je riziko blackoutu a technickou rovinu. V současné době by při výpadku proudu došlo k selhání elektronického bankovnictví, bankomatů a platebních terminálů. Pokud by byl návrh ústavního zákona o ochraně hotovosti přijat, zaručená existence hotovosti by mohla ochránit záložní platební metodu, alespoň v dnešní míře její existence.Pátým a podle mě nejzásadnějším argumentem, který rozvinu, je ekonomická rovina. Jak už bylo zmíněno výše, do platebních vztahů vstupuje bezhotovostní platbou třetí strana - banka. To by nemuselo vést pouze k omezení soukromí, ale i možné kontrole například nad tím, co, kdo a kde smí kupovat. Některé banky již nyní projevují snahu omezovat služby podnikatelům, jejichž činnosti se jim nelíbí, i když jsou legální, jen například v nesouladu se zelenou politikou EU.Jedním z hlavních argumentů pro ochranu fyzické hotovosti bývá také ochranná funkce proti snadnému zavedení záporných úrokových sazeb ze strany centrální banky. Pokud by banky začaly uplatňovat záporné úrokové sazby na vklady, efektivně by znehodnocovaly digitální peníze, které lidé a firmy drží na účtech. Lidé by ale již neměli možnost vybrat své vklady a držet je ve fyzické hotovosti. Tím by se kompetence, které se nápadně podobají daňovým kompetencím, které tradičně náleží zákonodárnému sboru, fakticky přesunuly na centrální banky.Nutné je přemýšlet i o situaci, kdy by se postupně schopnost platit v hotovosti začala na trhu výrazně snižovat, ale lidé by z výše zmíněných důvodů ztratili důvěru v banky a snažili by se peníze rychle převádět mimo systém. Tento scénář by mohl způsobit i tzv. run na banky, tedy situaci, kdy velký počet vkladatelů hromadně vybírá své peníze z banky z obavy o její stabilitu. Pro ochranu vkladatelů v případě krachu banky nebo její neschopnosti dostát závazkům funguje v České republice systém pojištění pohledávek z vkladů. Ten aktuálně pojišťuje klienty do maximální výše pojištěného vkladu 100 000 EUR, a v některých výjimečných případech 200 000 EUR na jednoho vkladatele u jedné banky. Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby hotovost neexistovala a občané v bankách neměli jen část, ale všechny své prostředky na svých bankovních účtech. Ačkoliv se nyní nikdo o zrušení hotovosti v Česku jako takové nepokouší, diskuze o tomto směru do budoucna je stále častější.Ve svém příspěvku výše zmíněné roviny rozvedu stejně tak jako představím možné protiargumenty k nim. Zároveň demonstruji skutečnost, že jednotlivé aspekty lze rozdělit do dvou skupin odpovídajících právě dvěma právům, ze kterých se právo na hotovost skládá, a že by toto dělení mohlo pomoci konstruktivnější debatě na dané téma.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

9

Pages from-to

37-45

Publisher name

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Place of publication

Praha

Event location

Jindřichův Hradec

Event date

Jul 28, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—