Progress or deflection? Perspectives of contemporary thought of art progress

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F18%3A10394657" target="_blank" >RIV/00216208:11240/18:10394657 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vývoj nebo výkyv? Perspektivy současného myšlení vývoje umění

Original language description

Cílem tohoto příspěvku bude zamyslet se nad problémem argumentačních bází, které nás opravňují k aplikaci schematických křivek naznačujících vývoj, výkyv, zlom, krizi či konec umění, resp. nad možnostmi myšlení vývoje v situaci, kdy po moderní a postmoderní destrukci metafyzik očividně nedisponujeme žádnou sjednocující koncepcí vývoje či dějin. Náznaky určitého východiska budu hledat u dvou autorů ovlivněných ontologií Martina Heideggera. V úvodní části příspěvku věnované Janu Patočkovi bych chtěl - též s ohledem na hlavní téma konference - interpretovat nejprve jeho studii Umění a čas z roku 1966, která nám poslouží jednak jako příklad moderního myšlení dějinnosti a jednak specifického, inovativního a aktualizačního přístupu k Hegelovu dílu, které Patočka jako jeho detailní znalec dále promýšlí a ukazuje jeho relevanci za hranicemi původního metafyzického systému. Ve druhé části se zaměřím na analýzu italského filosofa Gianni Vattima, který se snaží popsat změnu ontologického statutu umění a lidské existence v epoše, kdy náš svět utvářejí masmédia a informační technologie. U obou autorů se pokusím ukázat možnosti jakéhosi &quot;post-metafyzického&quot; myšlení vývoje a jeho případné excesivity.

Czech name

Vývoj nebo výkyv? Perspektivy současného myšlení vývoje umění

Czech description

Cílem tohoto příspěvku bude zamyslet se nad problémem argumentačních bází, které nás opravňují k aplikaci schematických křivek naznačujících vývoj, výkyv, zlom, krizi či konec umění, resp. nad možnostmi myšlení vývoje v situaci, kdy po moderní a postmoderní destrukci metafyzik očividně nedisponujeme žádnou sjednocující koncepcí vývoje či dějin. Náznaky určitého východiska budu hledat u dvou autorů ovlivněných ontologií Martina Heideggera. V úvodní části příspěvku věnované Janu Patočkovi bych chtěl - též s ohledem na hlavní téma konference - interpretovat nejprve jeho studii Umění a čas z roku 1966, která nám poslouží jednak jako příklad moderního myšlení dějinnosti a jednak specifického, inovativního a aktualizačního přístupu k Hegelovu dílu, které Patočka jako jeho detailní znalec dále promýšlí a ukazuje jeho relevanci za hranicemi původního metafyzického systému. Ve druhé části se zaměřím na analýzu italského filosofa Gianni Vattima, který se snaží popsat změnu ontologického statutu umění a lidské existence v epoše, kdy náš svět utvářejí masmédia a informační technologie. U obou autorů se pokusím ukázat možnosti jakéhosi &quot;post-metafyzického&quot; myšlení vývoje a jeho případné excesivity.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Otázky a problémy perspektív umenia, respektíve „koncov umenia“ v estetických, umenovedných a filozofických teóriách

ISBN

978-80-555-2179-4

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

13

Pages from-to

240-252

Publisher name

Prešovská univerzita v Prešove

Place of publication

Prešov

Event location

Nový Smokovec

Event date

May 18, 2018

Type of event by nationality

EUR - Evropská akce

UT code for WoS article

—