All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Tramps wandering the “new europe” : The reich’s film politics and the export capacity of the protectorate’s cinema

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F18%3A00107474" target="_blank" >RIV/00216224:14210/18:00107474 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

    <a href="http://www.iluminace.cz/index.php/cz/article?id=220" target="_blank" >http://www.iluminace.cz/index.php/cz/article?id=220</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Tuláci “Novou Evropou“ : Říšská filmová politika a exportní možnosti protektorátní kinematografie

  • Original language description

    Ve druhé polovině 30. let rostly exportní ambice českého filmového průmyslu. Okupace proměnila podobu a podmínky vývozu českých filmů, ale nevedla k jeho zastavení – ten se naopak rozvíjel poměrně široce, i když byl kontrolován Říši pomocí společnosti Transit Film. Tato společnost měla za úkol kontrolovat distribuční toky filmů evropskými kiny a realizovat kulturně-politické cíle říšského ministerstva propagandy. Součástí těchto cílů byla také přísná regulace dovozu zahraničních filmů do Německa, takže z české produkce se na tomto velkém trhu uplatnily jen tři české filmy: Krok do tmy, Modrý závoj a konci Protektorátu také Noční motýl. S tímto omezením velké protektorátní produkční společnosti Lucernafilm a Nationalfilm původně nepočítaly a především majitel Lucernafilmu Miloš Havel se snažil využít veškerého svého vlivu, aby dosáhl co nejlepších podmínek pro prodej filmů do zahraničí. Ve vztahu k říšskému trhu se Havlovi žádnou zásadní změnu prosadit nepodařilo, přesto to byl ale především on, kdo se zasloužil o zlepšení podmínek prodeje. Na jaře 1942 byl zrušen zákaz vývozu protektorátních filmů a Havel dojednal s Transitem podmínky za Lucernafilm i další tehdy ještě fungující výrobny. Uvolnit přístup na říšský trh se mu ale nepodařilo ani po stížnostech, adresovaných na sklonku války na říšské ministerstvo propagandy. Přesto naděje, které protektorátní výrobní sektor upínal k vývozu své produkce, nebyly zdaleka plané. Snímky Noční motýl a Krok do tmy byly ve srovnání s ostatní zahraniční produkcí úspěšné na říšském trhu. Především bylo ale vyvezeno 34 snímků do dalších evropských zemí (nejčastěji byly exportovány filmy Noční motýl, Ohnivé léto a Maskovaná milenka – každý z nich do 9 zemí). Exportované protektorátní filmy dosahovaly v zahraničí vyšších tržeb, než naprostá většina ostatní neněmecké produkce. Výzkum zaměřený na exportní plány a realitu české protektorátní produkce odhalil dvě významné skutečnosti. První je to, že úvahy o exportu hrály pro české filmové producenty důležitou roli i v době, kdy vývoz vůbec možný nebyl. I tehdy totiž takové úvahy vstupovaly do rozhodování o projektech a jejich finanční podpoře, a to dvojím způsobem: jednak z perspektivy zhodnocení investic vývozem po skončení války; jednak jako alternativa k neexportní, tedy ryze „české“ produkci. Druhým významnou skutečností je pak relativně široká a úspěšná distribuce českých filmů do řady evropských zemí. Ve srovnání s ostatní evropskou neněmeckou produkcí se tak ukazuje, že české filmy prokázaly významnou transkulturní přitažlivost a jejich úspěch mohl ovlivňovat renomé českého filmu i v poválečném období.

  • Czech name

    Tuláci “Novou Evropou“ : Říšská filmová politika a exportní možnosti protektorátní kinematografie

  • Czech description

    Ve druhé polovině 30. let rostly exportní ambice českého filmového průmyslu. Okupace proměnila podobu a podmínky vývozu českých filmů, ale nevedla k jeho zastavení – ten se naopak rozvíjel poměrně široce, i když byl kontrolován Říši pomocí společnosti Transit Film. Tato společnost měla za úkol kontrolovat distribuční toky filmů evropskými kiny a realizovat kulturně-politické cíle říšského ministerstva propagandy. Součástí těchto cílů byla také přísná regulace dovozu zahraničních filmů do Německa, takže z české produkce se na tomto velkém trhu uplatnily jen tři české filmy: Krok do tmy, Modrý závoj a konci Protektorátu také Noční motýl. S tímto omezením velké protektorátní produkční společnosti Lucernafilm a Nationalfilm původně nepočítaly a především majitel Lucernafilmu Miloš Havel se snažil využít veškerého svého vlivu, aby dosáhl co nejlepších podmínek pro prodej filmů do zahraničí. Ve vztahu k říšskému trhu se Havlovi žádnou zásadní změnu prosadit nepodařilo, přesto to byl ale především on, kdo se zasloužil o zlepšení podmínek prodeje. Na jaře 1942 byl zrušen zákaz vývozu protektorátních filmů a Havel dojednal s Transitem podmínky za Lucernafilm i další tehdy ještě fungující výrobny. Uvolnit přístup na říšský trh se mu ale nepodařilo ani po stížnostech, adresovaných na sklonku války na říšské ministerstvo propagandy. Přesto naděje, které protektorátní výrobní sektor upínal k vývozu své produkce, nebyly zdaleka plané. Snímky Noční motýl a Krok do tmy byly ve srovnání s ostatní zahraniční produkcí úspěšné na říšském trhu. Především bylo ale vyvezeno 34 snímků do dalších evropských zemí (nejčastěji byly exportovány filmy Noční motýl, Ohnivé léto a Maskovaná milenka – každý z nich do 9 zemí). Exportované protektorátní filmy dosahovaly v zahraničí vyšších tržeb, než naprostá většina ostatní neněmecké produkce. Výzkum zaměřený na exportní plány a realitu české protektorátní produkce odhalil dvě významné skutečnosti. První je to, že úvahy o exportu hrály pro české filmové producenty důležitou roli i v době, kdy vývoz vůbec možný nebyl. I tehdy totiž takové úvahy vstupovaly do rozhodování o projektech a jejich finanční podpoře, a to dvojím způsobem: jednak z perspektivy zhodnocení investic vývozem po skončení války; jednak jako alternativa k neexportní, tedy ryze „české“ produkci. Druhým významnou skutečností je pak relativně široká a úspěšná distribuce českých filmů do řady evropských zemí. Ve srovnání s ostatní evropskou neněmeckou produkcí se tak ukazuje, že české filmy prokázaly významnou transkulturní přitažlivost a jejich úspěch mohl ovlivňovat renomé českého filmu i v poválečném období.

Classification

  • Type

    J<sub>SC</sub> - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60405 - Studies on Film, Radio and Television

Result continuities

  • Project

    <a href="/en/project/GA16-13375S" target="_blank" >GA16-13375S: Czech Cinema Culture and the German Occupation: A Research on Cultural Transfers</a><br>

  • Continuities

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Others

  • Publication year

    2018

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Iluminace : časopis pro teorii, historii a estetiku filmu

  • ISSN

    0862-397X

  • e-ISSN

  • Volume of the periodical

    30

  • Issue of the periodical within the volume

    4

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    22

  • Pages from-to

    9-30

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database

    2-s2.0-85065737659