Prague Castle in the 17th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F22%3A00127846" target="_blank" >RIV/00216224:14210/22:00127846 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Pražský hrad v 17. století

Original language description

Vstupní kapitola části Hrad císařský pojednává o prvním ze dvou časových obdobích, v nichž byl zdůrazňován rezidenční, císařský charakter Pražského hradu: nejprve to bylo na počátku 17. století za vlády Rudolfa II. a poté ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci první etapy v době předbarokní si můžeme pomoci užitím emblematického motta: „uměleckým soupeřením k dosažení přiměřené pohodlnosti“. První část kapitoly, Rezidence Rudolfa II.: „aemulatio“ a „commoditas“, se táže po tom, co zůstalo z doby vlády Rudolfa II. Zjevně to byl především vznik nového palácového jádra v oblasti dnešního druhého nádvoří a jeho propojení –nedokončeného, ale přece jen zcela nově založeného – s Královskou zahradou v severním ohnisku hradního areálu. Architektura tohoto celku byla zdánlivě prostá, akcentovaná pouze několika výraznými architektonickými motivy, které určovaly pohyb dvořanů a návštěvníků v areálu: vstupní brána – horní část Matematické věže – Španělský sál – severní brána ke Královské zahradě. Vizuálně významná však byla nepochybně určitá puristická jednoduchost fasád nově postavených hmot ve smyslu určitého distinktivního a snad i ikonografického znaku. V tomto stylovém zaměření hrál Pražský hrad důležitou roli, i když jeho rezidenční architektura zůstala vlastně nedokončeným torzem. Ve druhé části, Barokní interludium: od nového císařovnina křídla po velkolepé slavnosti, se dostáváme ke stavebním realizacím v průběhu barokní doby. Zejména dvě velké, barokní efemérní slavnosti, představovaly podstatnou část podoby kultury středoevropského baroka. V tehdejším prostředí přece jen poněkud staromódní architektonické podoby vnitřního Pražského hradu byla soudobá stylová modernizace prováděna prostřednictvím efemérní vrcholně barokní dekorace. Bylo možné takové podobné propojení majestátu a vysoké panovnické ideje uskutečnit ve svazku s reálně vystavěnou soudobou architekturou? O to se pokusila o necelých třicet let později česká královna a císařovna Marie Terezie.

Czech name

Pražský hrad v 17. století

Czech description

Vstupní kapitola části Hrad císařský pojednává o prvním ze dvou časových obdobích, v nichž byl zdůrazňován rezidenční, císařský charakter Pražského hradu: nejprve to bylo na počátku 17. století za vlády Rudolfa II. a poté ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci první etapy v době předbarokní si můžeme pomoci užitím emblematického motta: „uměleckým soupeřením k dosažení přiměřené pohodlnosti“. První část kapitoly, Rezidence Rudolfa II.: „aemulatio“ a „commoditas“, se táže po tom, co zůstalo z doby vlády Rudolfa II. Zjevně to byl především vznik nového palácového jádra v oblasti dnešního druhého nádvoří a jeho propojení –nedokončeného, ale přece jen zcela nově založeného – s Královskou zahradou v severním ohnisku hradního areálu. Architektura tohoto celku byla zdánlivě prostá, akcentovaná pouze několika výraznými architektonickými motivy, které určovaly pohyb dvořanů a návštěvníků v areálu: vstupní brána – horní část Matematické věže – Španělský sál – severní brána ke Královské zahradě. Vizuálně významná však byla nepochybně určitá puristická jednoduchost fasád nově postavených hmot ve smyslu určitého distinktivního a snad i ikonografického znaku. V tomto stylovém zaměření hrál Pražský hrad důležitou roli, i když jeho rezidenční architektura zůstala vlastně nedokončeným torzem. Ve druhé části, Barokní interludium: od nového císařovnina křídla po velkolepé slavnosti, se dostáváme ke stavebním realizacím v průběhu barokní doby. Zejména dvě velké, barokní efemérní slavnosti, představovaly podstatnou část podoby kultury středoevropského baroka. V tehdejším prostředí přece jen poněkud staromódní architektonické podoby vnitřního Pražského hradu byla soudobá stylová modernizace prováděna prostřednictvím efemérní vrcholně barokní dekorace. Bylo možné takové podobné propojení majestátu a vysoké panovnické ideje uskutečnit ve svazku s reálně vystavěnou soudobou architekturou? O to se pokusila o necelých třicet let později česká královna a císařovna Marie Terezie.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Pražský hrad : srdce českého státu

ISBN

9788088315124

Number of pages of the result

26

Pages from-to

244-269

Number of pages of the book

549

Publisher name

Správa Pražského hradu

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—