Prague Castle in the 18th century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F22%3A00127847" target="_blank" >RIV/00216224:14210/22:00127847 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Pražský hrad v 18. století

Original language description

Další z kapitol části Hrad císařský pojednává sumárně o druhém ze dvou časových obdobích rezidenčního charakteru Pražského hradu: ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci této etapy si můžeme pomoci užitím motta „prostřednictvím obnovy k reprezentaci majestátu“ v době pozdně barokní. Královská korunovace Marie Terezie v Praze se odehrála přirozeně po zažehnání nebezpečí ze ztráty české koruny, ale současně právě proto znamenala první výrazný moment zlomu ve válkách o rakouské dědictví, které propukly záhy po smrti císaře Karla VI. Druhým momentem se stalo zvolení a korunovace jejího manžela Františka Lotrinského císařem Svaté říše římské (národa německého) v září a říjnu roku 1745. Uskutečnění architektonické myšlenky Marie Terezie na Pražském hradě můžeme sledovat především ve dvou etapách: první souvisela s reprezentací „obecného dobrého“ ve vztahu dynastie a stavovské společnosti, která ji podporovala (vybudování tereziánského ústavu šlechtičen; druhá potom symbolicky představila obnovení královské moci a trvalý pomník této moci pod vládou císařovny-královny. Vysvětlení architektonického stylu, který v Praze použil architekt Nicolao Pacassi by snad mohlo být spojeno s charakterem architektonické úlohy: totiž vybudování královské rezidence v návaznosti na rezidenci vídeňskou a říšskou, císařskou. Učinil tak prostřednictvím myšlenky obnovení ve dvojím slova smyslu. Na jedné straně obnovoval staré královské sídlo na Pražském hradě, na druhé straně obnovoval v nových formách uměleckou úlohu panovnické rezidence. Pacassiho hlubší motiv v projektu Pražského hradu může tedy znít „renovatio“. Takové „obnovení“ bylo jistě blízké rovněž politickému myšlení Marie Terezie. A ve spojení stavební tradice v rámci rezidenčního „decora“ a osobního monumentu panovnice, které si i v současnosti „vyžaduje pozornost“ dnešního návštěvníka můžeme asi hledat význam přestavby Pražského hradu a její charakter, to je: „renovatio“ a „represenattio Maiestatis“.

Czech name

Pražský hrad v 18. století

Czech description

Další z kapitol části Hrad císařský pojednává sumárně o druhém ze dvou časových obdobích rezidenčního charakteru Pražského hradu: ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci této etapy si můžeme pomoci užitím motta „prostřednictvím obnovy k reprezentaci majestátu“ v době pozdně barokní. Královská korunovace Marie Terezie v Praze se odehrála přirozeně po zažehnání nebezpečí ze ztráty české koruny, ale současně právě proto znamenala první výrazný moment zlomu ve válkách o rakouské dědictví, které propukly záhy po smrti císaře Karla VI. Druhým momentem se stalo zvolení a korunovace jejího manžela Františka Lotrinského císařem Svaté říše římské (národa německého) v září a říjnu roku 1745. Uskutečnění architektonické myšlenky Marie Terezie na Pražském hradě můžeme sledovat především ve dvou etapách: první souvisela s reprezentací „obecného dobrého“ ve vztahu dynastie a stavovské společnosti, která ji podporovala (vybudování tereziánského ústavu šlechtičen; druhá potom symbolicky představila obnovení královské moci a trvalý pomník této moci pod vládou císařovny-královny. Vysvětlení architektonického stylu, který v Praze použil architekt Nicolao Pacassi by snad mohlo být spojeno s charakterem architektonické úlohy: totiž vybudování královské rezidence v návaznosti na rezidenci vídeňskou a říšskou, císařskou. Učinil tak prostřednictvím myšlenky obnovení ve dvojím slova smyslu. Na jedné straně obnovoval staré královské sídlo na Pražském hradě, na druhé straně obnovoval v nových formách uměleckou úlohu panovnické rezidence. Pacassiho hlubší motiv v projektu Pražského hradu může tedy znít „renovatio“. Takové „obnovení“ bylo jistě blízké rovněž politickému myšlení Marie Terezie. A ve spojení stavební tradice v rámci rezidenčního „decora“ a osobního monumentu panovnice, které si i v současnosti „vyžaduje pozornost“ dnešního návštěvníka můžeme asi hledat význam přestavby Pražského hradu a její charakter, to je: „renovatio“ a „represenattio Maiestatis“.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Pražský hrad : srdce českého státu

ISBN

9788088315124

Number of pages of the result

18

Pages from-to

314-331

Number of pages of the book

549

Publisher name

Správa Pražského hradu

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—