Moravian archbishopric and bishopric in the 9th-11th centuries
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F23%3A00132875" target="_blank" >RIV/00216224:14210/23:00132875 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Moravské arcibiskupství a biskupství v 9.-11. století
Original language description
Ve starší literatuře panovala představa, že se Metoděj stal v roce 869 arcibiskupem panonsko-moravským. Dle zevrubného studia pramenů lze říci, že se Metoděj stal na základě papežského nároku na Pannonii biskupem označovaným podle tohoto území (episcopus/archiepiscopu Pannoniensis), titul arcibiskupa nesl jako papežský legát pro slovanské kraje. Teprve roku 880 se po návštěvě Říma stává metropolitou pro Moravu (archiepiscopus sancte ecclesie Marabensis), má mít dva sufragány, aby mohli světit další biskupy. Podle stížnosti bavorských biskupů papeži sepsané nejspíše roku 900 byli na území panství knížete Mojmíra II. vysvěceni papežskými legáty jeden arcibiskup a tři biskupové. Lokalizace jejich sídel je nicméně obtížná. Patrně Olomouc po ničivém maďarském vpádu na počátku 10. století zůstala sídlem jednoho z biskupů a olomoucká tradice, jež se zobrazila v pozdním spise Granum catalogi, uvádí, že šlo v prvé polovině 10. století o biskupy Jana a Silvestra. Moravský biskup je jmenován i roku 986 společně s pražským, oba jsou ale sufragány mohučského arcibiskupa. Po různých peripetiích nakonec dochází k definitivnímu obnovení moravského biskupství, a sice v roce 1063. To vše znamená, že Morava zůstala i po celé „temné“ desáté století křesťanskou.
Czech name
Moravské arcibiskupství a biskupství v 9.-11. století
Czech description
Ve starší literatuře panovala představa, že se Metoděj stal v roce 869 arcibiskupem panonsko-moravským. Dle zevrubného studia pramenů lze říci, že se Metoděj stal na základě papežského nároku na Pannonii biskupem označovaným podle tohoto území (episcopus/archiepiscopu Pannoniensis), titul arcibiskupa nesl jako papežský legát pro slovanské kraje. Teprve roku 880 se po návštěvě Říma stává metropolitou pro Moravu (archiepiscopus sancte ecclesie Marabensis), má mít dva sufragány, aby mohli světit další biskupy. Podle stížnosti bavorských biskupů papeži sepsané nejspíše roku 900 byli na území panství knížete Mojmíra II. vysvěceni papežskými legáty jeden arcibiskup a tři biskupové. Lokalizace jejich sídel je nicméně obtížná. Patrně Olomouc po ničivém maďarském vpádu na počátku 10. století zůstala sídlem jednoho z biskupů a olomoucká tradice, jež se zobrazila v pozdním spise Granum catalogi, uvádí, že šlo v prvé polovině 10. století o biskupy Jana a Silvestra. Moravský biskup je jmenován i roku 986 společně s pražským, oba jsou ale sufragány mohučského arcibiskupa. Po různých peripetiích nakonec dochází k definitivnímu obnovení moravského biskupství, a sice v roce 1063. To vše znamená, že Morava zůstala i po celé „temné“ desáté století křesťanskou.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2023
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Tisíc a padesát let pražského biskupství
ISBN
9788074228698
Number of pages of the result
21
Pages from-to
152-172
Number of pages of the book
420
Publisher name
Nakladatelství Lidové noviny
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—