Resilience on social networking sites : motivation and strategy for interacting with disinformation

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14230%2F23%3A00135281" target="_blank" >RIV/00216224:14230/23:00135281 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Odolnost na sociálních sítích : motivace a strategie při interakci s dezinformacemi

Original language description

Dezinformace se staly pevnou součástí sociálních medií a jejich šíření ovlivňuje nejen uživatele, ale má širší dopady i na demokracie. Přestože existuje množství výzkumů o jejich šíření a dopadu, pochopení potenciální odolnosti uživatelů zůstává neprobádané. Význam nápravných opatření, jako je vyvracení nepravdivých informací, spočívá v jejich potenciálu zmírnit šíření dezinformací. Pokud může chování uživatelů přispět k celkové odolnosti online prostředí, je důležité jej blíže studovat. Tato studie se zaměřuje na interakce uživatelů s dezinformacemi na sociálních sítích a jejich strategie, jak zabránit jejich dalšímu šíření v průběhu období, které bylo ovlivněno probíhající krizí (Covid-19, rusko-ukrajinská válka). K pochopení jejich motivací a strategií využíváme kvalitativní metody, které v současné době ve výzkumu chybí. V průběhu tří let (2021-2023) jsme provedli 60 hloubkových kvalitativních rozhovorů s lidmi žijícími v České republice. Předběžné výsledky ukazují, že reakce na dezinformace je většinou spojena primáně s normativní odpovědností nabízet správné informace ostatním (nejen těm, kteří je sdílejí, ale i čtenářům). Po určité době ale dochází k frustraci z nedostatečných výsledků a neschopnosti změnit pohled druhých.

Czech name

Odolnost na sociálních sítích : motivace a strategie při interakci s dezinformacemi

Czech description

Dezinformace se staly pevnou součástí sociálních medií a jejich šíření ovlivňuje nejen uživatele, ale má širší dopady i na demokracie. Přestože existuje množství výzkumů o jejich šíření a dopadu, pochopení potenciální odolnosti uživatelů zůstává neprobádané. Význam nápravných opatření, jako je vyvracení nepravdivých informací, spočívá v jejich potenciálu zmírnit šíření dezinformací. Pokud může chování uživatelů přispět k celkové odolnosti online prostředí, je důležité jej blíže studovat. Tato studie se zaměřuje na interakce uživatelů s dezinformacemi na sociálních sítích a jejich strategie, jak zabránit jejich dalšímu šíření v průběhu období, které bylo ovlivněno probíhající krizí (Covid-19, rusko-ukrajinská válka). K pochopení jejich motivací a strategií využíváme kvalitativní metody, které v současné době ve výzkumu chybí. V průběhu tří let (2021-2023) jsme provedli 60 hloubkových kvalitativních rozhovorů s lidmi žijícími v České republice. Předběžné výsledky ukazují, že reakce na dezinformace je většinou spojena primáně s normativní odpovědností nabízet správné informace ostatním (nejen těm, kteří je sdílejí, ale i čtenářům). Po určité době ale dochází k frustraci z nedostatečných výsledků a neschopnosti změnit pohled druhých.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50800 - Media and communications

Project

<a href="/en/project/LX22NPO5101" target="_blank" >LX22NPO5101: The National Institute for Research on the Socioeconomic Impact of Diseases and Systemic Risks</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů