Chinese in Brazil: HIstorical development and life during the Covid-19 pandemics
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F22%3A39920074" target="_blank" >RIV/00216275:25210/22:39920074 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Číňané v Brazílii: Historický vývoj a život v době pandemie Covid-19
Original language description
Čínská diaspora v Brazílii patří mezi nejstarší imigrované menšiny, které se v zemi usadili nikoliv jako kolonizátoři či otroci. Vnímání čínské komunity majoritou je determinováno primárně japonskými imigranty, kteří představují přibližně pětinásobně větší skupinu. V průběhu historie byli Číňané, podobně jako další asijské menšiny v Brazílii, objektem několika vln diskriminace a xenofobie. Proto jsme se rozhodli zkoumat dopad pandemie Covid-19 na situaci čínské menšiny a její vztah s majoritou. V první části stručně představujeme historii čínského usazování v Brazílii. V druhé části se zaměřujeme na sociální charakteristiku skupiny na příkladu čínské menšiny v Sao Paulu - nejstaršímu a největšímu čínskému osídlení v Brazílii. V poslední části se zaměřujeme na výzkumnou otázku, tedy zda pandemie Covid-19 ovlivnila život komunity a mezietnické vztahy. Přicházíme se závěrem, že některé aspekty života se v důsledku pandemie a s ní souvisejícím xenofobním chováním majority zhoršily. Tyto nálady v majoritní společnosti byly navíc podporovány rétorikou brazilského prezidenta. Nárůst protičínských nálad ve společnosti ale nesnížily zájem Číňanů v zemi žít a nezměnily jejich přístup k ní. Nicméně jedním z dopadů xenofobních nálad bylo větší uvědomění si příslušnosti ke komunitě a vlastní čínskosti (ne-brazilskosti), než tomu bylo před pandemií.
Czech name
Číňané v Brazílii: Historický vývoj a život v době pandemie Covid-19
Czech description
Čínská diaspora v Brazílii patří mezi nejstarší imigrované menšiny, které se v zemi usadili nikoliv jako kolonizátoři či otroci. Vnímání čínské komunity majoritou je determinováno primárně japonskými imigranty, kteří představují přibližně pětinásobně větší skupinu. V průběhu historie byli Číňané, podobně jako další asijské menšiny v Brazílii, objektem několika vln diskriminace a xenofobie. Proto jsme se rozhodli zkoumat dopad pandemie Covid-19 na situaci čínské menšiny a její vztah s majoritou. V první části stručně představujeme historii čínského usazování v Brazílii. V druhé části se zaměřujeme na sociální charakteristiku skupiny na příkladu čínské menšiny v Sao Paulu - nejstaršímu a největšímu čínskému osídlení v Brazílii. V poslední části se zaměřujeme na výzkumnou otázku, tedy zda pandemie Covid-19 ovlivnila život komunity a mezietnické vztahy. Přicházíme se závěrem, že některé aspekty života se v důsledku pandemie a s ní souvisejícím xenofobním chováním majority zhoršily. Tyto nálady v majoritní společnosti byly navíc podporovány rétorikou brazilského prezidenta. Nárůst protičínských nálad ve společnosti ale nesnížily zájem Číňanů v zemi žít a nezměnily jejich přístup k ní. Nicméně jedním z dopadů xenofobních nálad bylo větší uvědomění si příslušnosti ke komunitě a vlastní čínskosti (ne-brazilskosti), než tomu bylo před pandemií.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50404 - Anthropology, ethnology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Na křídlech aztéckého orla
ISBN
978-80-7645-408-8
Number of pages of the result
22
Pages from-to
195-216
Number of pages of the book
600
Publisher name
Dauphin
Place of publication
Staré Město pod Landštejnem
UT code for WoS chapter
—