Transnasal endoscopic pituitary surgery - role of the size of the posterior septum resection on nasal functions
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00843989%3A_____%2F25%3AE0111956" target="_blank" >RIV/00843989:_____/25:E0111956 - isvavai.cz</a>
Alternative codes found
RIV/61988987:17110/25:A2603DL9
Result on the web
<a href="https://doi.org/10.48095/ccorl2025202" target="_blank" >https://doi.org/10.48095/ccorl2025202</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.48095/ccorl2025202" target="_blank" >10.48095/ccorl2025202</a>
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Transnazální endoskopické operace hypofýzy - vliv rozsahu resekce zadní části nosního septa na pooperační funkci nosu
Original language description
Úvod: Transnazální endoskopická chirurgie binostrálním přístupem je dnes pro svou minimální invazivitu metodou volby při léčbě adenomu hypofýzy. Velmi často se operuje ve zdravé nosní dutině, a existuje proto riziko poškození nosních funkcí, zejména čichu. V současné literatuře není popsán vztah mezi délkou resekce nosního septa a pooperačním zhoršení čichu. Cíle: Zhodnotit, zda má různá délka resekce zadní části nosního septa vliv na zhoršení čichu a kvality života pooperačně a zda má rozdílná délka resekce septa vliv na manévrovatelnost a přehlednost operačního pole. Materiál a metodika: Prospektivní studie u pacientů indikovaných k transnazální endoskopické exstirpaci adenomu hypofýzy binostrálním přístupem. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: skupina A –? 1cm resekce a skupina B –? 2cm resekce zadní části nosního septa. Bylo provedeno zhodnocení čichu pomocí odorized markers testu (OMT) a kvality života pomocí SNOT-22 dotazníku předoperačně a 4 měsíce po operaci. U obou skupin byla dále hodnocena manévrovatelnost a přehlednost operačního pole. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 42 pacientů s mediánem věku 62 let. Ke zhoršení čichu došlo u 2/42 (4,8 %) pacientů, průměrná hodnota OMT po operaci byla 9 bodů. Průměrná hodnota SNOT-22 po operaci byla 12 bodů, ke zhoršení kvality života došlo u 2/42 (4,8 %) pacientů. V žádném ze sledovaných parametrů nosních funkcí nebyl signifikantní rozdíl mezi 1cm a 2cm resekcí septa. Manévrovatelnost v nosní dutině byla signifikantně lepší ve skupině s 2cm resekcí septa, kdy výborné hodnoty dosáhlo 18/42 (85,7 %) pacientů. Závěr: Statisticky nebyl signifikantní rozdíl v pooperačních výsledcích čichu a kvality života mezi oběma skupinami. Významně lepší manévrovatelnost byla ve skupině s větší resekcí nosního septa. Transnazální endoskopický binostrální přístup je metodou volby při chirurgickém odstranění adenomu hypofýzy, 2cm resekce nosního septa nabízí lepší manévrovatelnost při operaci a zároveň nemá vyšší riziko poškozen...
Czech name
Transnazální endoskopické operace hypofýzy - vliv rozsahu resekce zadní části nosního septa na pooperační funkci nosu
Czech description
Úvod: Transnazální endoskopická chirurgie binostrálním přístupem je dnes pro svou minimální invazivitu metodou volby při léčbě adenomu hypofýzy. Velmi často se operuje ve zdravé nosní dutině, a existuje proto riziko poškození nosních funkcí, zejména čichu. V současné literatuře není popsán vztah mezi délkou resekce nosního septa a pooperačním zhoršení čichu. Cíle: Zhodnotit, zda má různá délka resekce zadní části nosního septa vliv na zhoršení čichu a kvality života pooperačně a zda má rozdílná délka resekce septa vliv na manévrovatelnost a přehlednost operačního pole. Materiál a metodika: Prospektivní studie u pacientů indikovaných k transnazální endoskopické exstirpaci adenomu hypofýzy binostrálním přístupem. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: skupina A –? 1cm resekce a skupina B –? 2cm resekce zadní části nosního septa. Bylo provedeno zhodnocení čichu pomocí odorized markers testu (OMT) a kvality života pomocí SNOT-22 dotazníku předoperačně a 4 měsíce po operaci. U obou skupin byla dále hodnocena manévrovatelnost a přehlednost operačního pole. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 42 pacientů s mediánem věku 62 let. Ke zhoršení čichu došlo u 2/42 (4,8 %) pacientů, průměrná hodnota OMT po operaci byla 9 bodů. Průměrná hodnota SNOT-22 po operaci byla 12 bodů, ke zhoršení kvality života došlo u 2/42 (4,8 %) pacientů. V žádném ze sledovaných parametrů nosních funkcí nebyl signifikantní rozdíl mezi 1cm a 2cm resekcí septa. Manévrovatelnost v nosní dutině byla signifikantně lepší ve skupině s 2cm resekcí septa, kdy výborné hodnoty dosáhlo 18/42 (85,7 %) pacientů. Závěr: Statisticky nebyl signifikantní rozdíl v pooperačních výsledcích čichu a kvality života mezi oběma skupinami. Významně lepší manévrovatelnost byla ve skupině s větší resekcí nosního septa. Transnazální endoskopický binostrální přístup je metodou volby při chirurgickém odstranění adenomu hypofýzy, 2cm resekce nosního septa nabízí lepší manévrovatelnost při operaci a zároveň nemá vyšší riziko poškozen...
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
30206 - Otorhinolaryngology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2025
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Otorinolaryngologie a foniatrie
ISSN
1210-7867
e-ISSN
1805-4528
Volume of the periodical
74
Issue of the periodical within the volume
3
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
5
Pages from-to
202-206
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—