Epicardial left ventricular mapping leads to a better "electric" position levocomorphic electrodes during thoracoscopic implantation versus endovasal approach

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F27283933%3A_____%2F17%3A00005294" target="_blank" >RIV/27283933:_____/17:00005294 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/27283933:_____/17:00005420

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Epikardiální mapování levé komory srdeční vede k lepší „elektrické“ pozici levokomorové elektrody při torakoskopické implantaci oproti endovazálnímu přístupu

Original language description

Úvod: Elektrická poloha levokomorové (LK) elektrody hodnocená jako zpoždění signálu od počátku QRS komplexu k LK elektrodě (QLV) je prediktorem mortality pacientů léčených srdeční resynchronizační terapií (CRT). U některých pacientů je nutný chirurgický přístup zavedení LK elektrody. Metodika: V naší studii jsme sledovali pacienty podstupující torakoskopickou implantaci LK elektrody cílenou podle aktivačního epikardiálního mapování volně stěny levé komory srdeční. Místo nejpozdější aktivace bylo hledáno pomocí desetipolárního katetru a signály byly analyzovány na elektrofyziologickém záznamovém zařízení. Výsledky: V průběhu let 2012-2017 bylo chirurgicky implantováno 29 pacientů (20 pacientů pro nevhodné anatomické poměry nebo časnou dislokaci elektrody, 9 pacientů s revizí CRT systému). V souboru bylo 28 % žen; věk 68,9±7,0 let; NYHA 2,3±0,5; ischemická choroba srdeční 34 %, LBBB 83%. Mapování trvalo 18±9 minut. Při aktivačním mapování jsme docílili lepšího poměru QLV/QRS oproti endovazálnímu zavedení (endovazálně 0,61 vs. 0,84 epikardiálně, P ? 0,001). Průměrné QLV chirurgicky zavedené LK elektrody dosahuje 94% maximálního QLV zjištěného při mapování. Medián doby hospitalizace byl 5 dnů (max. 51 dnů). U 3 pacientů byla při mapování vyvolána fibrilace komor; 1 pacient vyžadoval v pooperačním období dialýzu a u 2 pacientů byl stav komplikován kardiogenním šokem. Všichni pacienti byli propuštěni do domácí péče, 30-denní mortalita byla 0%. NYHA response ve 12. měsíci byla 48% a k reverzní remodelaci levé komory srdeční došlo u 39% pacientů (vzestup EF levé komory srdeční baseline vs. 12. měsíc - 27±6% vs. 38±15%, P=0,0006). Závěr: Aktivační epikardiální mapování levé komory srdeční vede k lepší „elektrické“ pozici LK elektrody při torakoskopické implantaci oproti endovazálnímu přístupu u pacientů s komplikovanou primoimplantací CRT z anatomických důvodů nebo při revizi CRT systému.

Czech name

Epikardiální mapování levé komory srdeční vede k lepší „elektrické“ pozici levokomorové elektrody při torakoskopické implantaci oproti endovazálnímu přístupu

Czech description

Úvod: Elektrická poloha levokomorové (LK) elektrody hodnocená jako zpoždění signálu od počátku QRS komplexu k LK elektrodě (QLV) je prediktorem mortality pacientů léčených srdeční resynchronizační terapií (CRT). U některých pacientů je nutný chirurgický přístup zavedení LK elektrody. Metodika: V naší studii jsme sledovali pacienty podstupující torakoskopickou implantaci LK elektrody cílenou podle aktivačního epikardiálního mapování volně stěny levé komory srdeční. Místo nejpozdější aktivace bylo hledáno pomocí desetipolárního katetru a signály byly analyzovány na elektrofyziologickém záznamovém zařízení. Výsledky: V průběhu let 2012-2017 bylo chirurgicky implantováno 29 pacientů (20 pacientů pro nevhodné anatomické poměry nebo časnou dislokaci elektrody, 9 pacientů s revizí CRT systému). V souboru bylo 28 % žen; věk 68,9±7,0 let; NYHA 2,3±0,5; ischemická choroba srdeční 34 %, LBBB 83%. Mapování trvalo 18±9 minut. Při aktivačním mapování jsme docílili lepšího poměru QLV/QRS oproti endovazálnímu zavedení (endovazálně 0,61 vs. 0,84 epikardiálně, P ? 0,001). Průměrné QLV chirurgicky zavedené LK elektrody dosahuje 94% maximálního QLV zjištěného při mapování. Medián doby hospitalizace byl 5 dnů (max. 51 dnů). U 3 pacientů byla při mapování vyvolána fibrilace komor; 1 pacient vyžadoval v pooperačním období dialýzu a u 2 pacientů byl stav komplikován kardiogenním šokem. Všichni pacienti byli propuštěni do domácí péče, 30-denní mortalita byla 0%. NYHA response ve 12. měsíci byla 48% a k reverzní remodelaci levé komory srdeční došlo u 39% pacientů (vzestup EF levé komory srdeční baseline vs. 12. měsíc - 27±6% vs. 38±15%, P=0,0006). Závěr: Aktivační epikardiální mapování levé komory srdeční vede k lepší „elektrické“ pozici LK elektrody při torakoskopické implantaci oproti endovazálnímu přístupu u pacientů s komplikovanou primoimplantací CRT z anatomických důvodů nebo při revizi CRT systému.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

30201 - Cardiac and Cardiovascular systems

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů