Diagnostic and therapeutic protocol of hyponatraemia and hypernatremia in clinical practice

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F27283933%3A_____%2F18%3A00006507" target="_blank" >RIV/27283933:_____/18:00006507 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Diagnostický a terapeutický protokol hyponatremií a hypernatremií v klinické praxi

Original language description

Poruchy efektivní osmolality – hypo/hypernatremie patří mezi časté a vážné komplikace v neurointenzivní péči. Jejich riziko spočívá v ovlivnění přesunu vody mezi extra/intracelulárním prostorem podle osmotického gradientu. U hyponatremie dochází k přesunu vody z ECT (extracelulární tekutiny) do ICT (intracelulární tekutiny), a vzniká edém mozku, na rozdíl od hypernatremie, kde voda přechází z ICT do ECT a způsobuje dehydrataci mozku. Hyponatremie se vyskytují častěji než hypernatremie, ale prognosticky závažnější jsou hypernatremie, těžká hypernatremie (> 160 mmol/l) patří mezi nezávislé ukazatele vzestupu mortality. Hyponatremie je definovaná jako pokles natremie (SNa ) pod 135 mmol/l. - Edém mozku způsobuje hypoosmolální hyponatremie podle měřené sérové osmolality osmometrem (SOsm pod 275 mmol/kg), ne podle vypočtené, která je pouze orientační, zvláště v přítomnosti neměřených osmotických látek, jako je manitol nebo alkohol. Hypernatremie je definovaná jako vzestup SNa nad 150 mmol/l. Hypernatremie je vždy hyperosmolální. Typickou hypernatremií u akutního onemocnění mozku je centrální centrální diabetes insipidus (CDI), u kterého je hypernatremie způsobena vodní diurézou (diuréza >4 ml/kg/h, specifická hmotnost moče <1005 kg/m3, EWC≥ 0,005 ml/s). Od nefrogenního se CDI liší tím, že reaguje na podání desmopressin acetate (DDAVP, desmopresin,1-desamino-8-D-arginin-vazopresin) poklesem diurézy. V neurointenzivní péči se nejčastěji vyskytují multifaktoriální hypernatremie při osmoterapii hypertonickými roztoky natria nebo manitolem, podáváním furosemidu, nebo při renálním selháním, profúzním pocením. Terapeutický postup u hypernatremie je totožný jako u hyponatremie, to znamená podle příčiny za přesné kontroly bilance natria a tekutin s bezpečnou korekcí natremie (8 mmol/l/den) zamezují vzniku iatrogenního ODS. Hypo/hypernatremie patří mezi časté a vážné komplikace v neurointenzivní péči. Jejich riziko spočívá v ovlivnění efektivní osmolality ECT, která ovlivňuje množství vody v ICT. Cílem neurointenzivní péče je prevence vzniku hypo/hypernatremií z iatrogenních příčin.

Czech name

Diagnostický a terapeutický protokol hyponatremií a hypernatremií v klinické praxi

Czech description

Poruchy efektivní osmolality – hypo/hypernatremie patří mezi časté a vážné komplikace v neurointenzivní péči. Jejich riziko spočívá v ovlivnění přesunu vody mezi extra/intracelulárním prostorem podle osmotického gradientu. U hyponatremie dochází k přesunu vody z ECT (extracelulární tekutiny) do ICT (intracelulární tekutiny), a vzniká edém mozku, na rozdíl od hypernatremie, kde voda přechází z ICT do ECT a způsobuje dehydrataci mozku. Hyponatremie se vyskytují častěji než hypernatremie, ale prognosticky závažnější jsou hypernatremie, těžká hypernatremie (> 160 mmol/l) patří mezi nezávislé ukazatele vzestupu mortality. Hyponatremie je definovaná jako pokles natremie (SNa ) pod 135 mmol/l. - Edém mozku způsobuje hypoosmolální hyponatremie podle měřené sérové osmolality osmometrem (SOsm pod 275 mmol/kg), ne podle vypočtené, která je pouze orientační, zvláště v přítomnosti neměřených osmotických látek, jako je manitol nebo alkohol. Hypernatremie je definovaná jako vzestup SNa nad 150 mmol/l. Hypernatremie je vždy hyperosmolální. Typickou hypernatremií u akutního onemocnění mozku je centrální centrální diabetes insipidus (CDI), u kterého je hypernatremie způsobena vodní diurézou (diuréza >4 ml/kg/h, specifická hmotnost moče <1005 kg/m3, EWC≥ 0,005 ml/s). Od nefrogenního se CDI liší tím, že reaguje na podání desmopressin acetate (DDAVP, desmopresin,1-desamino-8-D-arginin-vazopresin) poklesem diurézy. V neurointenzivní péči se nejčastěji vyskytují multifaktoriální hypernatremie při osmoterapii hypertonickými roztoky natria nebo manitolem, podáváním furosemidu, nebo při renálním selháním, profúzním pocením. Terapeutický postup u hypernatremie je totožný jako u hyponatremie, to znamená podle příčiny za přesné kontroly bilance natria a tekutin s bezpečnou korekcí natremie (8 mmol/l/den) zamezují vzniku iatrogenního ODS. Hypo/hypernatremie patří mezi časté a vážné komplikace v neurointenzivní péči. Jejich riziko spočívá v ovlivnění efektivní osmolality ECT, která ovlivňuje množství vody v ICT. Cílem neurointenzivní péče je prevence vzniku hypo/hypernatremií z iatrogenních příčin.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

30210 - Clinical neurology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů