The Third Reich and Sudeten German Archives in the 1930s

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F23%3A43898135" target="_blank" >RIV/44555601:13410/23:43898135 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.soalitomerice.cz/wp-content/uploads/2023/12/Sbornik_PB_11_2023_V2.pdf" target="_blank" >https://www.soalitomerice.cz/wp-content/uploads/2023/12/Sbornik_PB_11_2023_V2.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Třetí říše a sudetoněmecké archivnictví ve 30. letech 20. století

Original language description

Dlouhou dobu zůstávalo sudetoněmecké archivnictví téměř mimo oblast zájmu české archivní historiografie. Vyvíjelo se dosti autonomně a představovalo nezanedbatelnou sloku oboru v tehdejší československé republice. Vedle samostatné profesní organizace, pokusů o zaloení odborného periodika, nebo snah o zajištění archivního vzdělávání pro sudetoněmecké zájemce je třeba zdůraznit zvláště po roce 1933 zintenzivňující se vazby sudetoněmeckého archivnictví směrem do nacionálněsocialistického Německa. I zde pozorujeme obdobné snahy: úsilí o profesionalizaci oboru doprovázené však jeho postupnou silnou politizací.Tato studie se věnuje nejprve pokusům říšských archivních kruhů o inventarizaci šlechtických a zvláště průmyslových archivů v česko-německém pohraničí. Vybudování sklářského, ale i jiného průmyslu v pohraničí sahajícího svými kořeny a do 17./18. století bylo nazíráno coby nástroj historicko-kulturní identity sudetských Němců a tudí také jako předmět národnostního soupeření mezi Čechy a sudetskými Němci. České snahy v tomto ohledu reprezentoval v roce 1932 zaloený Archiv průmyslu, obchodu a technické práce. Uchovávání a vyuívání průmyslových archivů bylo zároveň oehavým politickým tématem dotýkajícím se podílu sudetských Němců na historickém vývoji českých zemí.Snahy o inventarizaci průmyslových archivů byly řízeny Nord- und Ostdeutsche Forschungsgemeinschaft (NOFG), nejvýznamnější německou organizací mající za cíl podporovat a koordinovat ? ideologicky a nacionálně zabarvené ? kulturně-historické iniciativy v oblastech s německou menšinou. Naopak sudetoněmecké archivní kruhy byly o celé akci informovány pouze okrajově a u jejího zrodu nestály vůbec. A v průběhu dalších příprav, je měly rezultovat ve vznik specializované archivní pozice (nikoliv přímo archivu coby instituce) orientované na inventarizaci průmyslových archivů, byly částečně k organizačním poradám přizvány. Nejvyšší intenzita těchto snah spadala do let 1935 a 1936 a souvisela rovně se zvyšujícím se tlakem NOFG a podobných organizací na situaci v dalších státech s německou minoritou (Polsko, Litva).Druhý zajímavý pokus, který ilustruje vazby mezi sudetoněmeckým a říšským archivním prostředím, souvisel s rasovou politikou Třetí říše a s nutností prokazovat ?árijské? předky. Zatímco v Německu byly klíčovým článkem v celém procesu archivy, v Československu (lépe řečeno v sudetoněmeckých oblastech) nebyla situace jednoznačná. Mohlo se tak stávat, e na území Německa vznikaly neoficiální instituce, jejich cílem bylo zprostředkovávání či přímo provádění rodopisných rešerší v Československu za výše zmíněným účelem. Takovým případem bylo německým i československým úřadům dlouho neznámé Reichsstelle für die sudetendeutsche Familienforschung v Eichswalde u Berlína.

Czech name

Třetí říše a sudetoněmecké archivnictví ve 30. letech 20. století

Czech description

Dlouhou dobu zůstávalo sudetoněmecké archivnictví téměř mimo oblast zájmu české archivní historiografie. Vyvíjelo se dosti autonomně a představovalo nezanedbatelnou sloku oboru v tehdejší československé republice. Vedle samostatné profesní organizace, pokusů o zaloení odborného periodika, nebo snah o zajištění archivního vzdělávání pro sudetoněmecké zájemce je třeba zdůraznit zvláště po roce 1933 zintenzivňující se vazby sudetoněmeckého archivnictví směrem do nacionálněsocialistického Německa. I zde pozorujeme obdobné snahy: úsilí o profesionalizaci oboru doprovázené však jeho postupnou silnou politizací.Tato studie se věnuje nejprve pokusům říšských archivních kruhů o inventarizaci šlechtických a zvláště průmyslových archivů v česko-německém pohraničí. Vybudování sklářského, ale i jiného průmyslu v pohraničí sahajícího svými kořeny a do 17./18. století bylo nazíráno coby nástroj historicko-kulturní identity sudetských Němců a tudí také jako předmět národnostního soupeření mezi Čechy a sudetskými Němci. České snahy v tomto ohledu reprezentoval v roce 1932 zaloený Archiv průmyslu, obchodu a technické práce. Uchovávání a vyuívání průmyslových archivů bylo zároveň oehavým politickým tématem dotýkajícím se podílu sudetských Němců na historickém vývoji českých zemí.Snahy o inventarizaci průmyslových archivů byly řízeny Nord- und Ostdeutsche Forschungsgemeinschaft (NOFG), nejvýznamnější německou organizací mající za cíl podporovat a koordinovat ? ideologicky a nacionálně zabarvené ? kulturně-historické iniciativy v oblastech s německou menšinou. Naopak sudetoněmecké archivní kruhy byly o celé akci informovány pouze okrajově a u jejího zrodu nestály vůbec. A v průběhu dalších příprav, je měly rezultovat ve vznik specializované archivní pozice (nikoliv přímo archivu coby instituce) orientované na inventarizaci průmyslových archivů, byly částečně k organizačním poradám přizvány. Nejvyšší intenzita těchto snah spadala do let 1935 a 1936 a souvisela rovně se zvyšujícím se tlakem NOFG a podobných organizací na situaci v dalších státech s německou minoritou (Polsko, Litva).Druhý zajímavý pokus, který ilustruje vazby mezi sudetoněmeckým a říšským archivním prostředím, souvisel s rasovou politikou Třetí říše a s nutností prokazovat ?árijské? předky. Zatímco v Německu byly klíčovým článkem v celém procesu archivy, v Československu (lépe řečeno v sudetoněmeckých oblastech) nebyla situace jednoznačná. Mohlo se tak stávat, e na území Německa vznikaly neoficiální instituce, jejich cílem bylo zprostředkovávání či přímo provádění rodopisných rešerší v Československu za výše zmíněným účelem. Takovým případem bylo německým i československým úřadům dlouho neznámé Reichsstelle für die sudetendeutsche Familienforschung v Eichswalde u Berlína.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Porta Bohemica

ISSN

3029-5041

e-ISSN

1213-6557

Volume of the periodical

11

Issue of the periodical within the volume

neuvedeno

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

16

Pages from-to

52-68

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—