Enhancing media litaracy (not only) in history instruction

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F23%3A43898237" target="_blank" >RIV/44555601:13410/23:43898237 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/44555601:13430/23:43898224

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Rozvoj mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu

Original language description

Předkládaný text se věnuje podpoře mediální gramotnosti áků 7. tříd ve výuce dějepisu prostřednictvím pedagogicko-psychologického konstruktu epistemického myšlení. V teoretické části práce je nejprve rozebírán konstrukt epistemického myšlení v obecné rovině, následně ve vztahu k dějepisnému vyučování, přičem jsou zejména zdůrazňovány tzv. spolehlivé epistemické procesy, které vedou k dobře odůvodněné znalosti. Mezi tyto procesy je moné zařadit i strategie zdrojování a potvrzování, kterými se experti-historici odlišují od těch méně znalých problematiky a které (strategie) jsou nezbytné při budování mediální gramotnosti. Na základě rešerše odborné literatury autoři této publikace nejprve navrhli a následně prostřednictvím kvaziexperimentálního uspořádání v deseti vyučovacích hodinách ověřovali účinnost navrených výukových materiálů. Výsledky šetření u áků 7. tříd (Nexp = 112, Nkontr = 116) nepotvrzují statisticky významný dopad navrených výukových materiálů na schopnost áků pouívat spolehlivé epistemické procesy zdrojování a potvrzování. Detailní post-hoc analýza však odhalila statisticky významný moderující efekt hodnocení z předmětu dějepis. Zatímco v experimentální skupině áci s hodnocením 1 zaznamenali mezi pretestem a posttestem relativně nejmírnější růst 6,77 bodů v testu, ve kterém mohli získat maximálně 66 bodů, áci s hodnocením 2 zaznamenali růst 7,00 bodů, tak áci s hodnocením 3, 4 a 5 zaznamenali relativně nejstrmější růst 7,24 bodů. U kontrolní skupiny se objevily rozdíly v míře rostoucí tendence skórů pro jednotlivé skupiny známek. Zatímco nejvíce rostly výsledky pro áky s hodnocením 1 (10,28 bodů), poněkud méně, ale stále významně rostly výsledky pro áky s hodnocením 2 (6,42, bodů), nejméně rostly výsledky pro áky s hodnocením 3, 4 a 5 (2,55, bodů), a tento růst balancoval na hraně statistické významnosti. Prospěchově nejméně zdatní áci experimentální skupiny zaznamenali nejvyšší růst v rámci rozdílu pretestových a posttestových hodnot a zároveň byl tento rozdíl téměř trojnásobný oproti ákům kontrolní skupiny se shodným hodnocením. Toto zjištění naznačuje, e při uití navrených výukových materiálů by se u áků mohly sniovat rozdíly ve schopnosti pouívat strategie zdrojování a potvrzování mezi více a nejméně prospěchově zdatnými áky. Výsledky dále odhalují velmi významnou variabilitu skórů mezi áky, ale také mezi jednotlivými třídami. Jinými slovy výsledky šetření dokládají, e vysvětlení pro zjištěné hodnoty áků lze hledat jak u jejich intraindividuálních faktorů (neměřené proměnné áka ? socioekonomický status, motivace, metakognice?), tak i u faktorů třídy (neměřené proměnné třídy ? klima, koheze skupiny, ?), kde obě dvě úrovně mají velký potenciál vysvětlit variabilitu skórů u áků. Z toho důvodu je zapotřebí centrovat pozornost na širší kontext třídy, včetně na vyučující, kteří tyto programy ákům zprostředkovávají. Navazující rozhovory s učiteli experimentální skupiny přinesly zjištění ve věci moné optimalizace výukových materiálů (divergentní úlohy, vyšší podíl vizuálních prvků) a jejich uplatnění v širším kontextu (motivace áků, uití částí výukových materiálů). Přes existenci odlišných pohledů výzkumníků na problematiku zapojování náročných interpretativních úkolů v kontextu věku áků a studentů tato studie doloila, e je to u áků 7. tříd nejen moné, ale zejména u prospěchově méně zdatných áků ádoucí. Z realizovaných rozhovorů s učiteli experimentální skupiny vyplývá ocenění aktivit zaměřených na podporu schopnosti áků uívat strategie zdrojování a potvrzování a zároveň, e takto koncipované úkoly mohou být pro áky podnětné a motivující, a to i pro áky s horším prospěchem a speciálními vzdělávacími potřebami (v našem případě především pro áky se specifickými poruchami učení). V práci je dále poukázáno na moné další neměřené proměnné, které mohly mít vliv na výsledky šetření. V kontextu budoucích výzkumů jsou v textu navrhovány konkrétní náměty na realizaci navazujících šetření a v doporučeních se autoři zejména zaměřují na efektivitu navrhovaných výukových materiálů pro prospěchově méně zdatné áky, vazbu epistemického myšlení na RVP, tvorbu epistemického klimatu a perspektivě učitelů v kontextu optimalizace výukových materiálů a jejich stávajících silných a slabých stránek.

Czech name

Rozvoj mediální gramotnosti (nejen) ve výuce dějepisu

Czech description

Předkládaný text se věnuje podpoře mediální gramotnosti áků 7. tříd ve výuce dějepisu prostřednictvím pedagogicko-psychologického konstruktu epistemického myšlení. V teoretické části práce je nejprve rozebírán konstrukt epistemického myšlení v obecné rovině, následně ve vztahu k dějepisnému vyučování, přičem jsou zejména zdůrazňovány tzv. spolehlivé epistemické procesy, které vedou k dobře odůvodněné znalosti. Mezi tyto procesy je moné zařadit i strategie zdrojování a potvrzování, kterými se experti-historici odlišují od těch méně znalých problematiky a které (strategie) jsou nezbytné při budování mediální gramotnosti. Na základě rešerše odborné literatury autoři této publikace nejprve navrhli a následně prostřednictvím kvaziexperimentálního uspořádání v deseti vyučovacích hodinách ověřovali účinnost navrených výukových materiálů. Výsledky šetření u áků 7. tříd (Nexp = 112, Nkontr = 116) nepotvrzují statisticky významný dopad navrených výukových materiálů na schopnost áků pouívat spolehlivé epistemické procesy zdrojování a potvrzování. Detailní post-hoc analýza však odhalila statisticky významný moderující efekt hodnocení z předmětu dějepis. Zatímco v experimentální skupině áci s hodnocením 1 zaznamenali mezi pretestem a posttestem relativně nejmírnější růst 6,77 bodů v testu, ve kterém mohli získat maximálně 66 bodů, áci s hodnocením 2 zaznamenali růst 7,00 bodů, tak áci s hodnocením 3, 4 a 5 zaznamenali relativně nejstrmější růst 7,24 bodů. U kontrolní skupiny se objevily rozdíly v míře rostoucí tendence skórů pro jednotlivé skupiny známek. Zatímco nejvíce rostly výsledky pro áky s hodnocením 1 (10,28 bodů), poněkud méně, ale stále významně rostly výsledky pro áky s hodnocením 2 (6,42, bodů), nejméně rostly výsledky pro áky s hodnocením 3, 4 a 5 (2,55, bodů), a tento růst balancoval na hraně statistické významnosti. Prospěchově nejméně zdatní áci experimentální skupiny zaznamenali nejvyšší růst v rámci rozdílu pretestových a posttestových hodnot a zároveň byl tento rozdíl téměř trojnásobný oproti ákům kontrolní skupiny se shodným hodnocením. Toto zjištění naznačuje, e při uití navrených výukových materiálů by se u áků mohly sniovat rozdíly ve schopnosti pouívat strategie zdrojování a potvrzování mezi více a nejméně prospěchově zdatnými áky. Výsledky dále odhalují velmi významnou variabilitu skórů mezi áky, ale také mezi jednotlivými třídami. Jinými slovy výsledky šetření dokládají, e vysvětlení pro zjištěné hodnoty áků lze hledat jak u jejich intraindividuálních faktorů (neměřené proměnné áka ? socioekonomický status, motivace, metakognice?), tak i u faktorů třídy (neměřené proměnné třídy ? klima, koheze skupiny, ?), kde obě dvě úrovně mají velký potenciál vysvětlit variabilitu skórů u áků. Z toho důvodu je zapotřebí centrovat pozornost na širší kontext třídy, včetně na vyučující, kteří tyto programy ákům zprostředkovávají. Navazující rozhovory s učiteli experimentální skupiny přinesly zjištění ve věci moné optimalizace výukových materiálů (divergentní úlohy, vyšší podíl vizuálních prvků) a jejich uplatnění v širším kontextu (motivace áků, uití částí výukových materiálů). Přes existenci odlišných pohledů výzkumníků na problematiku zapojování náročných interpretativních úkolů v kontextu věku áků a studentů tato studie doloila, e je to u áků 7. tříd nejen moné, ale zejména u prospěchově méně zdatných áků ádoucí. Z realizovaných rozhovorů s učiteli experimentální skupiny vyplývá ocenění aktivit zaměřených na podporu schopnosti áků uívat strategie zdrojování a potvrzování a zároveň, e takto koncipované úkoly mohou být pro áky podnětné a motivující, a to i pro áky s horším prospěchem a speciálními vzdělávacími potřebami (v našem případě především pro áky se specifickými poruchami učení). V práci je dále poukázáno na moné další neměřené proměnné, které mohly mít vliv na výsledky šetření. V kontextu budoucích výzkumů jsou v textu navrhovány konkrétní náměty na realizaci navazujících šetření a v doporučeních se autoři zejména zaměřují na efektivitu navrhovaných výukových materiálů pro prospěchově méně zdatné áky, vazbu epistemického myšlení na RVP, tvorbu epistemického klimatu a perspektivě učitelů v kontextu optimalizace výukových materiálů a jejich stávajících silných a slabých stránek.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7561-448-3

Number of pages

168

Publisher name

Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem

Place of publication

Ústí nad Labem

UT code for WoS book

—