"New school" in interwar Czechoslovakia in Zlín - ideas, actors, places
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F46747885%3A24510%2F20%3A00008618" target="_blank" >RIV/46747885:24510/20:00008618 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://www.academia.cz/nova-skola-v-mezivalecnem-ceskoslovensku-ve-zline--kasper-tomas--academia--2020" target="_blank" >https://www.academia.cz/nova-skola-v-mezivalecnem-ceskoslovensku-ve-zline--kasper-tomas--academia--2020</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
„Nová škola" v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa.
Original language description
Publikace Nová škola v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa zpracovává problematiku meziválečné školské reformy v kontextu tzv. firemního města Zlína. Zlín byl v meziválečném období dynamicky se rozvíjejícím městem, jehož chod udával rozvoj a potřeby obuvnické firmy Baťa. „Nový Zlín“ se stal „sociální laboratoří“, specifickým místem realizace reformy společnosti, tzv. reformy života, kde otázka výchovy a vzdělání „nové průmyslového člověka“ se stala základní součástí „experimentu“. Publikace je členěna do dvou částí. První část je tvořena třemi kapitolami, které zasazují školskou meziválečnou reformu v ČSR do širšího rámce tzv. reformy života a společnosti (první kapitola). Dále je poukázáno na kořeny reformně školské diskuse v české pedagogické diskusi před rokem 1914 a v letech 1918-1928. Je sledován význam pozitivismu a tradice empirické pedagogiky (tzv. Child Study) v české pedagogické diskusi pro koncipování reformně školského programu po roce 1929. Rovněž je poukázáno na „překrývání“ myšlenek pedagogického pragmatismu s diskusními rámci české pedagogické vědy (druhá kapitola). V neposlední řadě (třetí kapitola) jsou zasazena východiska školské reformy ve Zlíně do kontextu racionalismu a vědeckého řízení (scientific managment). V druhé části publikace jsou analyzována pedagogická východiska zlínských pokusných škol a jejich reformně pedagogické zásady – individualizace ve výuce a učení, diferenciace žáků do skupin, propojování předmětů (globalizace), využívání metod samostatného aktivního učení žáka, využití projektové metody. Dále jsou analyzovány pedagogické prostředky podporující rozvoj school democracy – žákovská samospráva, školní shromáždění, kluby či kroužky, žákovský časopis, sociální pomoc žactva spolužákům, ale i spolupráce pokusné školy s rodiči a širší komunitou (čtvrtá a pátá kapitola). Publikace v závěru reflektuje realizaci zájmů firmy Baťa v oblasti veřejného školství a diskutuje pedagogickou autonomii reformně školského programu pokusných zlínských škol v kontextu „reformního města“ Zlína.
Czech name
„Nová škola" v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa.
Czech description
Publikace Nová škola v meziválečném Československu ve Zlíně – ideje, aktéři, místa zpracovává problematiku meziválečné školské reformy v kontextu tzv. firemního města Zlína. Zlín byl v meziválečném období dynamicky se rozvíjejícím městem, jehož chod udával rozvoj a potřeby obuvnické firmy Baťa. „Nový Zlín“ se stal „sociální laboratoří“, specifickým místem realizace reformy společnosti, tzv. reformy života, kde otázka výchovy a vzdělání „nové průmyslového člověka“ se stala základní součástí „experimentu“. Publikace je členěna do dvou částí. První část je tvořena třemi kapitolami, které zasazují školskou meziválečnou reformu v ČSR do širšího rámce tzv. reformy života a společnosti (první kapitola). Dále je poukázáno na kořeny reformně školské diskuse v české pedagogické diskusi před rokem 1914 a v letech 1918-1928. Je sledován význam pozitivismu a tradice empirické pedagogiky (tzv. Child Study) v české pedagogické diskusi pro koncipování reformně školského programu po roce 1929. Rovněž je poukázáno na „překrývání“ myšlenek pedagogického pragmatismu s diskusními rámci české pedagogické vědy (druhá kapitola). V neposlední řadě (třetí kapitola) jsou zasazena východiska školské reformy ve Zlíně do kontextu racionalismu a vědeckého řízení (scientific managment). V druhé části publikace jsou analyzována pedagogická východiska zlínských pokusných škol a jejich reformně pedagogické zásady – individualizace ve výuce a učení, diferenciace žáků do skupin, propojování předmětů (globalizace), využívání metod samostatného aktivního učení žáka, využití projektové metody. Dále jsou analyzovány pedagogické prostředky podporující rozvoj school democracy – žákovská samospráva, školní shromáždění, kluby či kroužky, žákovský časopis, sociální pomoc žactva spolužákům, ale i spolupráce pokusné školy s rodiči a širší komunitou (čtvrtá a pátá kapitola). Publikace v závěru reflektuje realizaci zájmů firmy Baťa v oblasti veřejného školství a diskutuje pedagogickou autonomii reformně školského programu pokusných zlínských škol v kontextu „reformního města“ Zlína.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
Result continuities
Project
<a href="/en/project/GA16-13933S" target="_blank" >GA16-13933S: The analysis of pedagogical concepts of school reform in inter-war Zlin in the context of a model industrial company town</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-200-3091-7
Number of pages
330
Publisher name
Academia
Place of publication
Praha
UT code for WoS book
—