The Dispute over Foreigner’s Language Rights in front of two Czechoslovak First Republic Apex Courts
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23320%2F20%3A43961693" target="_blank" >RIV/49777513:23320/20:43961693 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Spor o jazyková práva cizinců před prvorepublikovým Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem
Original language description
Text podrobně rozebírá judikaturu obou prvorepublikových nejvyšších soudů k otázce, zda mohou cizinci požívat menšinový jazyk (většinou němčinu) za stejných podmínek jako českoslovenští občané. Zatímco Nejvyšší soud od r. 1920 rozhodoval, že nikoli, Nejvyšší správní soud od r. 1921 toto jazykové právo cizinců uznával, stejně jako ministerstvo spravedlnosti (poslední instance v jazykových sporech) cca od r. 1925. Celý spor se rozhořel v letech 1927 a 1928, kdy ministerstvo (pod vedením německého ministra Mayr-Hartinga) začalo nutit Nejvyšší soud, aby "znovuotevřel" ty pravomocně ukončené věci, v nichž jazykové právo cizinců nerespektoval. Situace tedy přerostla v potenciální ústavní konflikt a také došlo ke zpolitizování celého sporu, což text ukazuje na zprávách z dobového tisku. Tento konflikt sice skončil po r. 1929 (kdy Mayr-Harting přestal být ministrem), ale mnohé nižší soudy nadále jazykové právo cizinců uznávaly (v rozporu s Nejvyšším soudem). Nakonec v r. 1936 změnil svou judikaturu i Nejvyšší správní soud v neprospěch cizinců. Text zakončuje podrobným rozborem argumentů pro a proti, které byly ve sporu vznášeny.
Czech name
Spor o jazyková práva cizinců před prvorepublikovým Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem
Czech description
Text podrobně rozebírá judikaturu obou prvorepublikových nejvyšších soudů k otázce, zda mohou cizinci požívat menšinový jazyk (většinou němčinu) za stejných podmínek jako českoslovenští občané. Zatímco Nejvyšší soud od r. 1920 rozhodoval, že nikoli, Nejvyšší správní soud od r. 1921 toto jazykové právo cizinců uznával, stejně jako ministerstvo spravedlnosti (poslední instance v jazykových sporech) cca od r. 1925. Celý spor se rozhořel v letech 1927 a 1928, kdy ministerstvo (pod vedením německého ministra Mayr-Hartinga) začalo nutit Nejvyšší soud, aby "znovuotevřel" ty pravomocně ukončené věci, v nichž jazykové právo cizinců nerespektoval. Situace tedy přerostla v potenciální ústavní konflikt a také došlo ke zpolitizování celého sporu, což text ukazuje na zprávách z dobového tisku. Tento konflikt sice skončil po r. 1929 (kdy Mayr-Harting přestal být ministrem), ale mnohé nižší soudy nadále jazykové právo cizinců uznávaly (v rozporu s Nejvyšším soudem). Nakonec v r. 1936 změnil svou judikaturu i Nejvyšší správní soud v neprospěch cizinců. Text zakončuje podrobným rozborem argumentů pro a proti, které byly ve sporu vznášeny.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
50501 - Law
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů