Shades of Platonic Moderation. Virtue, Knowledge, Love and Measure

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F17%3A43930397" target="_blank" >RIV/49777513:23330/17:43930397 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Odstíny platónské uměřenosti. Ctnost, poznání, láska a míra

Original language description

Cílem knihy je podrobný rozbor Platónovy koncepce uměřenosti, řec. sófrosyné. Hlavní interpretační linie se pokouší dokázat významovou transformaci tohoto pojmu, a to na základě interpretace deseti vybraných dialogů. Vývoj Platónova uchopení pojmu sófrosyné je rozlišen do ve tří etap. První etapu, v níž se Platón vyrovnává s obecným a se Sókratovým pojetím uměřenosti, poté dochází k autentickému pojetí uměřenosti v rámci složek duše, představují dialogy Charmidés, Alkibiadés Větší, Prótagoras, Gorgias, Menón, Faidón a Symposion. Specifický předěl mezi první a druhou etapou přestavuje dialog Ústava, kde se nachází slabá a silná definice uměřenosti. Druhá etapa, v níž Platón autenticky rozpracovává vztah uměřenosti a šílenosti, je zachycena v dialogu Faidros. Třetí etapa, kde Platón dává uměřenost do souvislosti s krásou a mírou, je naznačena v dialozích Faidros a Filébos. Samotná analýza proměn sófrosyné je na jedné straně ohraničena úvodní kapitolou, která podrobněji vysvětluje specifické Sókratovo pojetí takzvané péče o duši (epimeleia peri tés psychés). Na straně druhé pak stojí závěrečná kapitola, která se pokouší o obecnější extrapolaci uměřenosti, resp. míry (metron) ve smyslu formálního, kosmologického, epistemologického a konečně též protologického řádu (kosmos) v Platónově myšlení.

Czech name

Odstíny platónské uměřenosti. Ctnost, poznání, láska a míra

Czech description

Cílem knihy je podrobný rozbor Platónovy koncepce uměřenosti, řec. sófrosyné. Hlavní interpretační linie se pokouší dokázat významovou transformaci tohoto pojmu, a to na základě interpretace deseti vybraných dialogů. Vývoj Platónova uchopení pojmu sófrosyné je rozlišen do ve tří etap. První etapu, v níž se Platón vyrovnává s obecným a se Sókratovým pojetím uměřenosti, poté dochází k autentickému pojetí uměřenosti v rámci složek duše, představují dialogy Charmidés, Alkibiadés Větší, Prótagoras, Gorgias, Menón, Faidón a Symposion. Specifický předěl mezi první a druhou etapou přestavuje dialog Ústava, kde se nachází slabá a silná definice uměřenosti. Druhá etapa, v níž Platón autenticky rozpracovává vztah uměřenosti a šílenosti, je zachycena v dialogu Faidros. Třetí etapa, kde Platón dává uměřenost do souvislosti s krásou a mírou, je naznačena v dialozích Faidros a Filébos. Samotná analýza proměn sófrosyné je na jedné straně ohraničena úvodní kapitolou, která podrobněji vysvětluje specifické Sókratovo pojetí takzvané péče o duši (epimeleia peri tés psychés). Na straně druhé pak stojí závěrečná kapitola, která se pokouší o obecnější extrapolaci uměřenosti, resp. míry (metron) ve smyslu formálního, kosmologického, epistemologického a konečně též protologického řádu (kosmos) v Platónově myšlení.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-261-0687-6

Number of pages

178

Publisher name

Západočeská univerzita

Place of publication

Plzeň

UT code for WoS book

—